Všechny recenze
Do detailu propracovaný scénář s pomalým rozjezdem, který dávkuje emoce v malých dávkách a udržuje diváka v napětí a hlavně očekávání.
Krásný film....ale stačil mi jednou. :)
Nápad to byl dobrý a chvílemi to vypadalo slibně. Ale když si Martin začne něco "cucat z prstu," už začíná film pokulhávat. Monotóní hudba a hodina o tom, jak upravují zahradu než se začne aspoň něco málo dít. Konec mi přijde takový dost slabý. Kdyby měl film poloviční délku, pak by stál za zhlédnutí.
Ze začátku to vypadá jako klasický příběh. Jenže pak se ukáže, že jeden je psychopat a druhej zřejmě bisexuál žijící dvojí život. Je evidentní, že to nemůže dopadnout jako v pohádce a myslím, že konec se celkem povedl. Celkově ale nemám touhu si film nechat pro pozdější znovusledování. Update: Nakonec jsem si ten film nechal :-)
Z romance do pekla. Lhát se nevyplácí a s pomstou je to ještě horší. Tohle je téma filmu. Předchozí dvě jednověté recenze proto tak docela nechápu. Caleb podle mě není psychopat a spodní prádlo může intenzivně vnímat jen divák, kterého příběh nezaujal. Fajn, proč ne? Thriller je takový ošemetný žánr: umění a filozofickou hloubku od něj většinou nečekáme - takových thrillerů, které přesáhnou hranice napínavého příběhu, opravdu moc není. Co chceme, je poutavý příběh, dramatický zvrat, gradující rytmus a efektní finále. V těchto ohledech na tom Truth není nějak zvlášť špatně: pokud se necháte lapit do úvodní...
Přítulný pejsek si chtěl hrát na velkého hafana, ale nakonec si odnesl mnoho šrámů a stažený ocas mezi nohama.
Vezmi umírající matku v luxusním sídle, která zaměstná mladého atraktivního zahradníka, aby tak obšťastnila svého svalnatého syna-gaye... Přimíchej do toho jednu nervní mladou holku-svalnatcovu sestru, četné makro záběry na krásy příroda, příjemnou hudbu, koupání obou krasavců v bazénu, jejich něžné milování, při němž se kamera úzkostlivě vyhýbá intimním partiím... A vyjde ti z toho pouhý kalkul, nevěrohodný příběh šustící papírem snaživého scenáristy. Pokud ale chceš trávit hodinku a půl ve společnosti dvou skutečně krásných adonisů, klidně na tento tuctový film mrkni.
Za největší klad tohoto seriálu považuji to, že je "jiný", havně ve srovnání s americkou produkcí. Bohužel mi hodně kazí dojem hlavní postava. Josh je tak strašně nesympatický, že to pro mě bylo chvílemi k nepřečkání. No ale zahrané je to dokonale - pokud to tedy hrál. :)
Krátká stopáž filmu mi vyhovovala, ale jinak slabší kousek francouzské produkce.
Výborný film z dnešní Francie o vztahu dobře situovaného gaye a mladého kluka z Ukrajiny, vyprávěný bez iluzí a bez sentimentu. Milostné scény naprosto věrohodné, chování hlavních postav velmi uvěřitelné, závěr docela nervydrásající.
Milej film, ale jinak mě moc nezaujal. Námět je přibližně stejný jako u letní bouře, kterej zbožnuji, ale zde jsem tak nadšený nebyl... možná je to hereckými výkony...možná zpracování, možná prostředím.
Film je sice příjemný, ale gay téma v něm nehledejte (jen proto tak nízké hodnocení "Příběhu"). Gay téma je pouze zmíněno v pár replikách jako okrajový doplněk příběhu, zřejmě aby odpovídal "political correctly" standardu. "40%" gay obsahu tedy určitě ne, ale pro fanoušky Judy Dench příjemný snímek do sbírky.
Na tomhle filmu je asi nejzajímavější jeho vznik: v roce 1967 zpěvačka Bobbie Gentry složila stejnojmennou píseň. Ta se stala celosvětovým hitem a vynesla jí 4 ceny Grammy z celkem 9 nominací. Protože píseň působila jako reflexe skutečné události, celá Amerika tehdy usilovně řešila, proč se vlastně Billy Joe zabil a co že to o den dříve hodili spolu s vypravěčkou z mostu do řeky Tallahatchie. Autorka jenom mlžila a mlžila a tvrdila, že sice ví, ale nepoví. V roce 1976 najali Warner Brothers Hermana Rauchera, aby na téma písně napsal román a filmový scénář. Tehdy mu Bobbie Gentry...
Příběh mladého gaye, který prožívá první milostný vztah je vyprávěn poněkud přerývaně a útržkovitě, zato mu nechybí francouzská bezprostřednost, otevřené zobrazení sexu a nahoty, ale především až impresionostické zachycení prchavých pocitů. A to úchvatné pobřeží Bretaně! Rozhodně stojí za vidění.
Příběh o jednom pokusu vrátit se k bývalé lásce je vyprávěn v pomalém tempu, ale přesto je stále na co se dívat, neboť herci v ústředních rolích jsou na první pohled mimořádně přitažliví...
Nemám rád filmy o psychopatech. P. S. Pro jistotu jsem se na to (se sebezapřením) podíval ještě jednou, zda opravdu Caleb byl psychopat. Je pravda, že psychicky narušená matka ho už od těhotenství odmítala, v dětství trápila, většinu dětství strávil v sirotčincích, adoptivní otec ho sexuálně zneužíval. Ani potom není divu, že ho to psychicky poznamenalo, v každém případě nikdo jiný než psychopat, když zjistí, že mu druhý člověk lže, ho nespoutá, nepolévá kyselinou, nožem nerýpe v otevřených ranách, nepodřízne jeho nejbližšího a podobně. Obecně snad umělecká díla, která zobrazují duševně vyšinuté lidi, nějaký smysl mají,...
Tohle je moje almodovarská srdcovka. Jestli nemáte rádi jeho nejbláznivější filmy, můžete klidně ohodnotit nulou. Má všechno, co má Almodovarův film o jeptiškách mít - tygra, lesbickou matku představenou závislou na drogách, jeptišku píšící zamilované romány a zpěvačku ukrývající se před zákonem. Scéna pěveckého vystoupení před matkou představenou patří k mým nejoblíběnějším scénám vůbec. A ty emoce na konci...
Dojmy z filmu by se asi měly rozdělit na to, jestli ho brát jako fikci nebo na něj klást nároky životopisu. Film samotný se mi líbil, i když je natočen možná až přehnaně staromilsky bez nějakých experimentů a některé momenty mi přišly příliš strojené. Na filmu není moc vidět, že se odehrává během 15 let a herečky působí stále velmi mladě. Pro zajímavost fotka Elizabeth Bishop a Loty de Macedo Soares z roku 1962 http://1url.cz/9lX5 Je velikou ironií, že život básnířky Elizabeth Bishop, která svůj intimní život v dílě téměř nezobrazovala a byla proti přílišnému popisu osobních...
