Všechny recenze
Telenovela Verbotene Liebe se vysílá doposud (2013) a seriálové (registrované) partnerství Christiana a Olivera stále ještě trvá (novější díly na kanálu https://www.youtube.com/user/Chrolliworldwide/videos?sort=da&flow=grid&view=0). Nicméně už to není, co to bývalo, už z toho důvodu, že herecký představitel Christiana dává stále víc přednost jiné televizní a rozhlasové práci, takže o jmenovaném páru se v novějších epizodách (což byla většina roku 2013) víc nepřímo mluvilo, než by byl opravdu zobrazován. Z diváckého hlediska tak mají největší hodnotu hlavně začáteční díly, v nichž se pár seznamoval, a z pozdější doby neúspěšný pokus o adopci a následný (dočasný) rozpad jejich vztahu. Aktualizace srpen 2014:...
Takové by gay filmy měly být - neutíkat se do vlastního gheta, ale zasadit příběh do běžného života nás všech; proto je taky tento film opravdu pro všechny. Kdo chce od filmu nějaké poselství, tady ho má, těžko si zde někdo může klást otázku, co režisér chtěl filmem říct. Výborně udělaný film po všech stránkách a Russel Crowe se mi mimochodem zamlouvá víc zde než v hollywoodském stylu pozdějších trháků.
Není mi jasné, proč má film tak špatná hodnocení. Podle mě jak celkové zpracování (včetně velmi vhodného hudebního doprovodu), tak herecké projevy odpovídají atmosféře zapadákova v lesích, v němž se příběh odehrává. A příběh samotný sice není filosofické drama, ale k označení "hloupý" má daleko. Každý má jiný vkus, nicméně tento film patří k mým nejoblíbenějším.
To se snad ani nedá označit za umělecké dílo. Kdyby se vzalo nějaké krátké záchodkové video z kategorie "skrytá kamera", jakých jsou na pornostránkách tisíce, vyšlo by to úplně nastejno, nijak se tento krátký film od nich neliší.
Místy sentimenty dle mého soudu poněkud přehnané, ale jinak hezký americký film. Dík za titulky!
I ve stáří se dá žít naplno. :)
Intimní příběh o potlačovaných citech, stáří a osamění.
Ani se nedivím, že nás mnozí přirovnávají k Francouzům. Minimálně pracovní morálkou se jim vyrovnáme. :)
Je smutné, že někteří rodiče nemilují své děti bezpodmínečně.
Drsné, ale pěkné.
Snímek působí celkem sterilně a hodně rezervovaně.
No comment!
Příjemný studentský film o střetu vesnické rezervovanosti s městskou otevřeností.
Jen pro silné povahy! :-) Tenhle film v sobě kombinuje pathos antické tragédie se stavebními prvky pekingské opery a tradiční japonskou hereckou školou. Všichni účinkující ještě navíc svou fyziognomií silně připomínají manga komiksy. Jak se na Japonsko sluší, všechny postavy zadržují své emoce tak dlouho, až se z kotle musí upustit pára nebo dojde rovnou k explozi. V takové chvíli se všechno přehrává s trojnásobnou intenzitou. Všechno má svůj předepsaný herecký výraz: strach, lítost, vášeň, touha, poslušnost, vztek, bezmocnost, síla, submisivita, dominance, kázeň i nekázeň. Pokud máte vztah k japonským filmům (Kurosawa), určitě si to užijete....
Film se mi líbí víc než předchozím recenzentům. Na zdánlivě standardní americkou citovku má střídmé, obsažné dialogy a působivou zvláštní atmosféru. Pomalý temporytmus, který ale zůstává celou dobu nosný a poutavý. Je to i díky hercům: všichni čtyři mají své osobité kouzlo. I jejich zásluhou se do jednoduchého příběhu nedostala banalita: za chvíle dojetí se tu divák nemusí stydět :-)
Film jaký lze natočit snad jen v Evropě. Fred svým sucharstvím mi připomínal Angličana. Humánní snímek - překvapil.
Když jste Palestinec a gay, nezbývá vám nic jiného, než požádat o azyl v Západní Evropě. Rodina se vás v nejlepším případě zřekne. V horším klidně i zabije. Pro izraelské úřady jste bezpečnostní riziko. Proto vás při nejbližší příležitosti deportují zpět. Pro Palestince jste kolaborant a zrádce. V této nezáviděníhodné situaci se ocitli i tři hlavní protagonisté dokumentu, kterým se podařilo vycestovat s pomocí dobrovolných organizací do "třetí země" díky udělení azylu. Jinak by dokument nemohl být kvůli bezpečnosti účastníků zveřejněn. Rozhodně stojí za zhlédnutí, protože nastavuje zrcadlo naší komunitě řešící pseudoproblémy.
Většinu filmu tvoří tréninky, ale budiž. Jinak pěkný, líbil se mi konec, nelíbila se mi kamera.
Pokud přijmete fakt, že je film především o nacvičování taneční choreografie a jen okrajově o probouzejících se citech a nejistotě, tak vás Five Dances osloví stejně jako mě.
