Všechny recenze
Jeden s nejsilnějších filmů který sem za svůj život viděl .... stojí za shlédnutí a právem si zaslouží být mezi nejlepšími na tomto serveru :-)
Jeden z pěti krátkých filmů natočených kvůli podpoře boje proti homofobii. Celkem si dobře dovedu představit, že by se snímek mohl promítat i u nás ve školách. Nenásilnou formou nahlíží na homosexualitu, jako na zcela běžnou věc, která si nezaslouží větší pozornost.
Svěží komedie plná narážek, vtípků a "vulgarit", která se snaží nabourat všeobecné chápání lásky.
Krátký film, kvůli kterému nebudete moci v noci usnout a stále uslyšíte "two, three, four...":DDD hudba je strašně moc chytlavá a vzhledem k tomu že jsem s překladatelem trávil jeho překladatelský čas tohoto krátkého snímku, začal jsem ho postupem času nenávidět:DD (snímek:D) Jako krátký film je třeba brát ho s rezervou :)
Na první pohled stejní, přitom odlišní bratři Noel s Leonem, členové rugbyového týmu, zapadají do rovnice ukázkových středoškoláků. Jen kdyby jeden z bratrů nebyl na kluky a druhý homofobik.
Pro někoho znamená vzájemné škádlení se projev kamarádství. Pro druhého zase chtěnou předehru. Ovšem zdání klame.
Je velmi smutné, že se o pronásledování homosexuálů nacisty příliš nemluví, a ještě smutnější je skutečnost, že se ostudný Paragraf 175 z roku 1871 (s nacistickými pozměňovacími úpravami) udržel v obou německých státech až do konce šedesátých let, tedy více než dvacet let po skončení druhé světové války.
První série. Geniální záležitost. Už dlouho jsem nebyl tak emocionálně rozložen na molekuly jako u poslední epizody. Nemám slov. Jsem rád, že jsem to nezalomil po prvním díle, to bych se byl připravil o spoustu krásných zážitků. Dramatické scény fungují absolutně dokonale. Těch humorných je sice výrazně méně, ale když na ně došlo, tak jsem se smál hodně nahlas. Herci byli/jsou absolutní sympaťáci. Koho jsem si oblíbil nejvíce? Mikea Baileyho neboli Sida. Nečekal jsem, že se někdy objeví seriál o mladých lidech, který je tak nehorázně upřímný a zároveň pro mě silně návykový. Jdu shánět druhou sérii a věřím, že...
Snímek osloví svojí lidskostí. Širokou škálou citu zvaného láska. Někdy více milujeme a jindy jsme více milováni.
Staré rány se nezapomínají... Lilie Johna Greysona byly pro mě obrovským překvapením. Koncept divadla ve filmu funguje výtečně, ale hlavní devízou jsou skvělí herci a bezchybný scénář. A pár esteticky krásných scén. Těžko se tomu něco vytýká.
Temperament Itálie a Španělska je ve filmu vždy poznat.
Ke konci mě napadla věta: "To snad točili v pomocné škole". Veme-li se v úvahu rok a místo natočení, dá se to pochopit, nicméně jednou vidět stačilo.
Intimní pohled na tři bratry, kterým se během chvíle zbortil svět jako domeček z karet. Na rozdíl od Agnes dostali však bratři možnost ještě zabojovat se životem a pokusit se vybudovat "lepší" budoucnost.
Hořká komedie o matce, která začala být pro své děti přítěží. Ráda jim organizovala život místo klidného užívání si stáří. Proto si jí přehozovali jako horký brambor. Až o ní málem zcela přišli. Film "humorným" způsobem poukazuje na mezigenerační problémy. Jedna matka dokáže vychovat spoustu dětí. Ale mnoho dětí se bohužel neumí postarat o jednu matku.
Komedie plná přešlapů, nedorozumění a trapasů.
Fögiho lze směle zařadit do škatulky ukázkového mladého "duhového chlapce". Kritický vůči okolí, nekrytický vůči sobě samému. Kam vstoupí, tam tráva sto let neroste. S city ostatních si hraje...a stále mu to prochází... :)
Film o něco zajímavější formou než obsahem, rozjezd pomalý, pointa trochu předvídatelná a předramatizovaná. Ale přesto pozoruhodný snímek, především výtvarnou kulturou, velmi intenzivním zobrazením vztahu dvou kluků (zvlášť ve vrcholné milostné scéně ve vaně), a tím, jak skvěle v něm muži hrají ženské role.
Příběh o synovi, který se musel během jara vyrovnat nejen se změnou bydliště, ale i s přiznáním si vlastní homosexuální orientace.
Film o manipulaci s lidskou myslí. Z lovce se rázem stává lovená zvěř. Životní postoje dostávají trhliny a vše se neblaze promítá do Frankova soužití.
