Všechny recenze
Můj oblíbený film o tom, jak se lidé mohou změnit. Jak lze najít štěstí na nečekaném místě a že ne každý dobrý film musí špatně skončit. Film formálně prostý a přesto se k němu člověk rád vrátí.
Režisér Pablo Crisaldo byl první, kdo na Filipínách začal využívat moderní (a levný) digitální záznam, a také rád pracuje s neherci. To dává jeho filmům příjemný nádech dokumentu. Na druhé straně, pokud vidíte víc než jeden film, získáte rychle pocit, že si filmem řeší svoje vnitřní démony a filmy jsou viditělně hodně autobiografické.
film byl dobrej,ale nejak mi uteklo co tam bylo gay"krome tech pus,kdyz byl opilej a te uzasne blondynky vojaka.-))
Před 15ti lety (v pubertálním věku) jsem to sledoval se zvláštním napětím a očekáváním, který si pamatuju dodnes. Naprosto mě tenhle film uchvátil.
Žádný barvotiskový obrázek, ale věrohodné zachycení zákulisí legendárního Woodstocku a vůbec celé dobové atmosféry (aspoň pro mě u tohoto filmu podstatnější, než to že hlavní postava je gay). V podtextu trochu smutku nad dávno odvátými časy, kdy ideály všeobjímající lásky a pacifismu hýbaly světem.
Příšlo mi to takové nedotažené,nevysvětlené prostě "česky opatrné", což je trochu škoda vzhledem k tomu, že je to studentská práce. Takže: Jane Koblere příště se víc odvaž! Btw herecké výkony skvělé, ale bohužel jen ty nestačí...
Ty malé prevíty by měli držet v klecích, někdy se divím, že nás rodiče v mládí nezabili, protože jsme asi nebývali lepší. Jenže dnes to mají rodiče snažší - je tu strejda Google a ten ví skoro vše. A když ne, je z toho brilantní mikrokomedie.
Příliš komerce, málo myšlenek.
ja mel z toho zas husi kuzi. hiv lidi znam nekolik a kazdej se s tim probira jinak... ...že mrtvoly nedýchají jsou horsi veci nez tohle
Tak tento snímek je pro mě trošku rozporuplný, poněvadž musím pochválit zvláštně pojaté již klasické téma - gayové a děti. Herecké výkony jsou slušné a některé situace člověka donutí se nad věcí více zamyslet. Výtku bych měl k překombinovanosti příběhu (příliš mnoho "náhod"), což trochu ubírá autentičnosti a někdy až příliš jednoduchá "předvídatelnost", co asi přijde. Ale rozhodně stojí za zhlédnutí, má inspirující momenty.
Film od kterého jsem nic neočekával, velmi nečekané zvraty a pro mě silné momenty. Proměny ve vztahu, kdy jeden usiluje o dítě, druhý ho nechce a legislativa neumožňuje legální možnost adopce. Situace, kdy vzali matce dítě a ona se ho vzdává je pro mne velmi silná, pro matku musí být stav odloučení(dobrovolné) zdrcující. Film se podle mne nedá zařadit ani do Drama, Příběh věrně vypovídal stejně jako život sám.
Film okouzlující obrazem i dějem. Thajský prales i památky jsou stejně krásné jako mladí Thajci. A Kritovi musíte všichni držet palce v jeho úsilí, posunout kamarádství o kus dál.
Mohlo tam být více lásky mezi klukama v dospělosti aby to byla přímo švédská trojka, ale jinak hezký trochu smutný večerní film...
Nemusím vykroucené tetky, buzny vychovávající děti, ale Španělé prostě komedie umí.
Tenhle film nemá chybu. Jak napsal r4472c, ukazuje dobu, která se už nevrátí a na kterou lze jen vzpomínat. Z filmu je cítit svoboda, láska, pohoda. Nikdo v něm neumře ani nevstane z mrtvých. A co jsem nečekal, ona tam i přeskočí jiskra. Myslím, že je to film, který můžete pustit rodičům - oni rádi zavzpomínají. A jestli přemýšlíte, jak jim říct o sobě, možná je tento film onen první krok, i když sexuální orientace není hlavní téma.
Nečekaně koukatelný film, pokud dáte přednost obrazové fantazii před akčními scénami. Reálný příběh se prolíná s představami jednotlivých postav, film je založen na výrazné asijské obrazové estetice i sexuální otevřenosti.
Kdo se někdy podílel na organizaci velké společenské akce, zná ten neskutečný pocit, kdy se po týdnech práce najednou lavina rozjede a už nejde nic měnit, jen užasle zírat, jak všechno dál žije vlastním životem. Právě tak Elliot, prvotní hybatel, už jen vnímá ten proud lidí kolem sebe a atmosféru obří akce, kterou se Woodstock stal. Ang Lee nám Elliotovýma očima ukazuje dobu, která už se nevrátí, ale na kterou budou generace vzpomínat.
Prvý dojem, ktorý som mal z tohto filmu bol smútok. Smútok zo straty priateľa prežívaný na viacero spôsobov. A popritom sonda do osudov hlavných protagonistov. Od Ferzana Ozpeteka som však po Ignorantoch predsa len čakal viac.
Vyborny!
Príjemný film, ktorý môžem vidieť viackrát a nikdy ma nenudí. Dá sa pri ňom zasmiať i vyroniť slzu. Čo viac by sme od filmu chceli? Žeby pekných hercov, na ktorých sa dobre pozerá? Aj tí tam sú.








