Recenzi napsal/a Salsaverde

Tento film není žádná prostoduchá americká limonáda, jak zde naznačují někteří hodnotitelé. Jistě, nikdy nebude patřit do zlatého fondu světové kinematografie (takové ambice určitě autoři neměli), ale ve své kategorii filmů-pro-běžného-diváka obstojí celkem slušně. Federální americký systém, neuznávající sňatky stejnopohlavních párů, nutí hlavního hrdinu, aby se rozhodl, zda zůstat s rodinou, která je pro něj vším, nebo vše (i svou práci) opustit a žít za oceánem s mužem, kterého miluje. Jeho lesbická kamarádka zase zvažuje, jak moc svým unáhleným rozhodnutím pomoci svému kamarádovi ublížila sobě samotné: pohřbila právo na svůj vlastní život? Ne, myslím, že až tak hloupoučký tento film...

Komorní filmy, třebas i depresivní, mi vůbec problém nedělají. Mají-li nějakou rozumnou dějovou linku s logickým vývojem a kvalitní herecké výkony, dokážou mě zaujmout. Ničeho z toho jsem se však nedočkala. Jen podivně "víloidní" postavy Emy hrané unylou Plodkovou. Všemu nasadili korunu Emini rodiče (hlavně maminka v podání Steinmasslové - přitom je to jinak tak výborná herečka!), kteří jako by vypadli z nějaké scénky nacvičené dětmi na besídku ZŠ. Při pohledu na tu šmíru, byste pak i Nosálkovi dali Českého lva...

Příběh tohoto filmu není nijak originální, je ze života a mohl by se stát komukoliv z nás. Co jej však činí jedinečným, jsou okouzlující exteriéry italského jihu dokreslené podmanivou hudbou a velmi dobré herecké výkony (nejpřesvědčivěji na mě působila představitelka Eleny a také Fabio). Z mého pohledu postrádalo logiku náhlé vzplanutí mezi Elenou a Antoniem, ale především pak to, že láska mezi nimi byla neutuchající a věčná, když vlastně nestála na žádných pevných základech. Ovšem láska se logikou neřídí, pravda... Křečovitě působily i Eleniny děti, které byly vykresleny spíš jako nějaké karikatury. I přes tyto výhrady se mi film líbil...

Pro mne velmi zajímavá příležitost nahlédnout do života lidí v současném Egyptě. Osudy postav autor odhaluje postupně a s dokonale odváženou dávkou napětí, s nímž mistrně dokáže čtenáře vtáhnout do děje. Knihu rozhodně doporučuji.

Tuto knihu jsem přečetla za jedno odpoledne. Doslova jsem Folnému při jeho vyprávění„visela na rtech“. Snad ještě lepší než jeho prvotina. Příběhy se před vašima očima odehrávají naprosto přirozeně a tak nějak povědomě. Brilantní! Rozhodně všem doporučuji.