Všechny recenze
Krátký film, který na francouzském festivalu filmů mladých tvůrců získal v roce 2014 první cenu v kategorii tvorby středoškoláků. Není důvod chtít od něj moc, není důvod ho hanit: obdržíte přesně to, co můžete od takového filmu čekat.
Tak překlad toto seriálu, bych oříšek. Ale nakonec jsem si film vcelku užil. První dám přednost kladným bodům. A to je zpracování a příběh. To je jediné co mě opravdu oslovilo. Ale dokázal bych si film představit s lepším hereckým obsazením. Nejvíc jsem si zamiloval herce co hrál postavu Guye a Marca. Jinak nic moc. Co bych změnil od počátku? Hudba. Ta mě rozčilovala. Ale film doporučuji. Je to super film na večer.
Krátký film, natočený středoškolskými studenty. Dva kluci se do sebe zamilují, ale mají dobrý důvod obávat se reakce otce jednoho z nich. Uvažme, že je to film středoškoláků: smekám před technickou úrovní (kamera, střih, zvuk) a hereckými výkony obou hlavních hrdinů. Problém je však v příběhu, který je nedomyšlený - a samozřejmě i nepropracovaný, rozsah filmu k tomu ani nedává prostor. Miniatura je často obtížnější než "velký kus", viz vztah povídky a románu. Vyčítal bych jim nanejvýš agitační přílepek na konci, byť lidsky chápu, proč tam je (z hlediska cílových skupin toho sdělení to asi příliš efektivní umístění nebude, rodiče...
Ještě dlouho po začátku filmu jsem si myslel, že jde o práci ženy. Až některé evidentně autenticky prožité situace a pocity postav napověděly, že režisér a scénárista v jedné osobě je velmi pravděpodobně "náš". V ději se prolínají dvě linie: první je vzplanutí mladičkého gaye ke stejně starému heterosexuálnímu kamarádovi, druhou je manželská krize jeho rodičů. Dosud ve filmu v zobrazení vztahu rodičů k homosexuálním teenagerům převládají dvě klišé. Buď nepochopení a tvrdý odpor, nebo bodré manifestační "pochopení" a thymolinové úsměvy. Tento film nezmiňuje, jak se synkova orientace vyjevila v minulosti, aktuálně to však není téma k řešení...
Asi jako povinná školní četba... mravoučné a nudné. Chválihodná myšlenka, ale jinak nic moc. Pekelně vklíněná "převeselá" montáž prchajících mladíků... Takhle nějak si představuji filmovou produkci financovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Zajímavý film. Mlčení a odkládání už někdy může být napořád. Lež, ospravedlňovaná situací, může zkamenět. Na krátký film, vlastně devatenáctiminutovou črtu, neobvykle kvalitní režie i kamera. Škoda, že nebyl příběh rozvinut do celovečerního filmu.
Spisovateľka Margaret Atwood je legenda, rovnomenný film z roku 1990 je kultovou ukážkou distópie, no napriek tomu malo zmysel natočiť aj súčasnú verziu. Bol vyhodnotený ako najlepší seriál roku - právom. Ja by som ho postavil na roveň aj najlepších filmov roka - má výbornú réžiu, kameru, štýl, herecké výkony. Je esteticky vycibrený a zároveň dusivý. Za hlavný prínos tohto nového prevedenia považujem fakt, že napriek tomu že surreálne kostýmy a atmosféra miesta evokujú časy puritánov - flashbacky do súčanosti a vysvetlenie ako sa dnešná informatická, konzumná, tolerantná spoločnosť prepracovala k hroznému klerofašistickému režimu, ktorý narába s ľuďmi ako s...
Potká se nemožný scénář se skupinou herců ochotnického divadla, celých nadšených z toho, jak na sebe filmem o "aktuální problematice" (rok 2001) strhnou pozornost. Přitovaryší se k nim neschopný režisér. Byl to opravdu porod a světlo světa spatřil snímek nemálo bizarní.
Tento dokument je trochu rozpačitý, ale zároveň veľmi vzácny, pretože je to jeden z mála filmov o Radical Faeries (Radikálne víly) ktoré človek voľne nájde na internete. Dokument sa veľmi vlažným spôsobom snaží načrtnúť čo Radical Faeries sú pre jednotlivých účastníkov stretnutí, kombinuje magické-rozprávkové elementy s ilustráciou príspevkov od spovedaných rozprávačov. Napriek bizarnosti je veľmi blízko realite. Ako jeden z niekoľkoročných členov dodám, že animovaná forma bola zvolená kvôli pravidlám stretnutí - záznamy z nich zostávajú len medzi účastníkmi (pokiaľ sa nedôjde k inému konsenzu). Víly často neposkytujú žiadne kontakty, pretože s účasťou nemajú problém (skôr prebytok) a veria že...
Prostý příběh, takový trochu cukrkandl, ale zasazen do hezkých reálií. Tyto lehce předvídatelné příběhy mívají však jedno kouzlo, na které si obvykle musíme počkat do závěru: jak nechají tvůrci příběh vyznít? To už taková samozřejmost nebývá. Tady to však dopadne dobře a zas je nám na světě o trochu líp. Ostatně... proč se chvíli nezasnít a k tomu mít v puse lízátko?
Dějovou šedost o "návratu ztraceného syna" naštěstí vyváží vizuální pastva pro oči.
Sakra, kde se tady dávají záporné body? Tahle věc mě uráží!!! Je to něco tak hrozného, že mi to ani nepřijde směšné. Mám docela rád béčkové filmy. Romantické slaďáky sice většinou nehodnotím vysoko, ale klidně se na ně podívám. Tohle je ale toxický odpad! Nedotýkejte se toho, mohli byste onemocnět...
Neoriginální, pohodové, těžce americké a kýč až na půdu, ale celkově koukatelné.
Mno, klidně připustím existenci trojky. Klidně připustím i smrtelnou chorobu. Ale tvůrci se zcela evidentně nemohli setkat ani s jedním z toho. Pojíždět po venkově a u každého patníku se umělecky vykusovat, zatímco má být jeden z protagonistů zesláblý chorobou? Kuš... co vypadalo uměleji nevím. Takhle určitě nevypadá ani láska ani odcházení.
Pomalý, křehký, melancholický příběh. Chvílemi trochu moc sladkobolný, ale rád jsem to autorům odpustil. Překážela mi tam ta nemocniční linie - přišlo mi, že tam je uměle naroubovaná. Ale líbili se mi herci - nebyla to přehlídka hezounků ani karikatur. Z mého pohledu to pravdivé na tomhle filmu je, že se všichni chovají docela umírněně (a když už ukápne slza, je to na místě, kde je uvěřitelná).
Přeslazená pohádka pro mladé americké gaye. Nutno však ocenit výběr herců, kteří nejsou karikaturou gayů. Kdo má rád muzikály, ocení nejspíš hudební stránku filmu.
Ve chvíli, kdy překousnete fakt, že se jedná o milostný příběh dvou bratrů, překousnete ne tak extra příběh s velkým dějovým skokem, pak vás čeká přijemná podívaná.
Nevážně o vážných věcech...Lehce potrhlý snímek o přátelství až za hrob.
Silný film, který vyvolá silné emoce u těch, jichž se jeho motivy mohou osobně dotýkat. I po opakovaném shlédnutí však zůstává zřejmá nemalá řemeslná kvalita filmu: dobří herci, přesvědčivý a relativně dobře postavený příběh, solidní (byť nijak mimořádná) kamera a střih. Upozornit je třeba na po mém soudu zcela mimořádný herecký výkon Catherine Jacob (ve filmu vystupuje svým jménem) v roli profesorky matematiky. Také dva hlavní hrdinové, mladí herci Bérenger Anceaux a Jules Houplain hráli úctyhodným způsobem a jistě o nich neslyšíme naposledy. Kolega níže vyslovil údiv nad tím, že lékař může mít "tak zastaralé názory". Samozřejmě může, vysokoškolský...
