Všechny recenze
Za mě nedotáhlá nuda. Příběh měl vcelku potenciál, místo toho jsem ale sledovala klasickou dovolenou čtyř dospěláků, kteří řeší své každodenní problémy, zatímco jeden z nich se zakoukal do mladého fešáka a neví, jak si s tím poradit. Btw mladý fešák vypadá jako andílek, kudrnaté vlásky, vypracované tělo a božský úsměv.. no, nic moc. Každopádně atmosféra byla nádherná, konec překvapivý, ale možná trochu přehnaný.. Znovu už se na to nepodívám, ale zas tak hrozné to nebylo.
Jedno z nejpříjemnějších překvapení tohoto roku. Mimořádně kvalitní snímek o vyrovnávání se se ztrátou milované osoby se za zvuků krásného klavíru svým pomalým tempem dotkl mé duše. Dojemně intimní prožitek, který si moc rád opět zopakuji.
U mně dobrý tak 50 na 50, ale skôr ako letná limonádka, miestami som sa nudil, naj je muzika a kamera s prostredím, normálne som zatúžil po letnom severotalianskom vidieku,...k Eliovi sa mi však Oliver vôbec nehodil, a priznávam, že som sa miestami v Eliovi strácal a jeho erotické a emočné vzplanutie raz k sexyfešande zo susedstva a raz k strašiemu karieristickemu amerikánovi na prázdninách nejako nepochopil, :o)) Sice som scenár nemal v rukách ,ale vopred som tušil, ako sa bude dej vyvíjať, a ako to skončí, proste, ...chýbala mi k tomu nejaká zápletka, konflikt, nejaká psychohygiena od starého...
To, že film je konverzačka by mi nevadilo, ale scénář je slabý. Mimo to, u těchto konverzaček by měl být silný psychologický náboj, mít silné vnitřní emoce, ale jejich niterné vyjadřování podpořené hudební složkou, a k tomu spíše úsporné hraní. Dít se musí pod povrchem a pak lze oželet, že se na povrchu neděje nic. Tady mi tyto zásadní aspekty konverzaček chyběly. Do značné míry se na tom "chybění" podílely české titulky, které jsou u takových filmů zásadní a tady, bohužel, jejich nedokonalost snímku spíše ublížila.
"Vysokoškolský projekt" na téma nevěry a síly zázemí bratrstva.
Jeden z nejvíce přeceněných filmů poslední doby. Největším problémem je scénář, postavy nejsou ani papírové, natož živé. Příběh postrádá napětí, konflikt a vášeň, aby mohl vzbudit silnější emoci. Srovnání se Zkrocenou horou je snad možné jen díky vodopádu na horách, jiná podobnost v esteticky sice vybroušeném, ale emočně prázdném filmu není. Problémem není pomalé tempo letního zapadákova, ale načančaná bezobsažnost, která se odehrává v pěkných kulisách staré italské vily. Marco Berger ve vynikajícím snímku Hawaii si vystačil také s minimem dialogů, přesto v jeho případě bylo mlčení hlavních postav strhující, k čemuž Elio a Oliver v Call Me By Your...
Už jsem zde zhodnotil dříve pár trans a travesti filmů a především dokumentů. Co ale bylo toto ... padala mi prostě brada. Ocitl jsem se v úplně jiné dimenzi, levlu. Pokud se člověk oprostí od vnitřku sebe sama, že není zcela ztotožněný s tím co vidí, neboť mě jako muži se líbí MUŽI, a ne zženštilé vykrouceninky, tak uvidí naprosto dokonalou SHOW, soutěž, reality TV, drug survivor, prostě všechno dohromady. Barvy, úžasné kostýmy, napětí a komické situace, spád, splín i civilní záběry ze zákulisí. Nikdy jsem netušil, že může být...
Po přečtení několika komentářů jsem se na film moc těšil, jaký to bude úžasný zážitek, zvláště když zde byl zmíněn v souvislostech i snímek Zkrocená hora. Bohužel, pro mne jedno velké zklamání, z celého příběhu jsem si neodnesl jedinou emoci, o tom abych o něčem dále přemýšlel nebo ukápla i slzička, nemůže být ani řeči. Rozvleklý děj s tématy a pasážemi, které se k námětu filmu nijak neváží - spíš bych řekl vata- z žádné scény na mne nekoukalo napětí, skryté emoce, tak abych snímek hltal a nekoukal na jaké stopáži se nacházíme. Osobně jsem si zde...
Už dlouho jsem se nesetkal s tak nadhodnocovaným filmem. Jeho největší devízou je zachycení letní atmosféry severoitalského městečka. Ale vlastní příběh roztažený do neúměrné stopáže je bůhví o čem. O tom, že všichni chlapi jsou utajení gayové? Nebo bisexuálové? Jak si vysvětlit chování hlavního hrdiny, který se ve stejné chvíli zamiluje do amerického hosta, ale vesele se oddává i sexu s místní dívkou? Co si myslet o Američanovi Oliverovi, který se verbálně doznává k okouzlení mladým hochem, ale jinak se chová jako heterosexuál, který skončí v manželství? A co postava otce, jenž ve své zpovědi synovi vlastně dozná, že také...
S hodně těžkým srdcem musím, říct, že tohle je pro mě docela dost velký zklamání. A v podstatě souhlasím se Zolem. Smekám klobouk před hereckým výkonem Timothée Chalameta. Ten je naprosto perfektní, dokázal ztvárnit postavu s hravostí, živočišností, řekla bych s maximálním nasazením. To stejné se bohužel nedá říct o Armie Hammerovi. Z jeho strany to nefunguje, vůbec tam necítím žádné propojení, žádnou jiskru. Vůbec to na mě emocionálně nazapůsobilo. Není mi úplně jasné, jaká postava Olivera měla být. Strašně zajímavá věc je, že jsem viděla spoustu gifů z promo turné, kde mezi těma dvěma bylo o milion víc procent...
V rámci žánru naprostá špička. Neuvěřitelně talentovaní umělci dokazují, že to není jen o převlékání se za ženy, ale i o všestranném nadání. A pak jen stačí přivést někoho z rodiny a náhle vidíme i druhou stranu jejich osobnosti – nejistý uzlíček nervů trpící ztrátou některého z rodičů… 2. série 100% Update: 1.série 70%, 3.série 80%, 4.série 70%, 5.série 85%, 6.série 85 %.
krasny film doporucuji zhlednout :-)
Opravdu (mini) gay pohádka. Chybí už snad jen obvyklé "a žijí tam až dodnes" :-) Oceňuji, že ani jeden z kluků není karikaturou gaye. Jen si nejsem jistý, že by se tímhle typem okna dalo snadno prolézt. Ale tak je to pohádka...
Pověsti nelhaly. Vedle God's Own Country je Call Me by Your Name dalším letošním fantastickým snímkem o dospívání a hledání vlastní identity, tentokrát ze slunné Itálie 80. let. Opět výtečná chemie mezi oběma protagonisty, kteří tvoří nádherný pár, k tomu skvělá práce s kamerou a dobovými písněmi. Díky precizní režii skvěle zobrazené plynutí času, přesné vedení herců (absolutně nádherný a v jednom kuse do půli těla odhalený Timothée Chalamet bude minimálně nominován na Oscara) a dokonalý závěr jsou důkazem, že zde máme po mnoha letech další možnou queer klasiku (vedle zmíněné God's Own Country). Vskutku silný a velmi nevšední divácký...
První polovina filmu je rozvláčná a něco dít se začíná teprve ve chvíli, kdy už se nuda nedá déle potlačovat. V druhé polovině se sice děj rozjíždí, ale zase sexuálně chaotické chování postav a noční proslov otce v mých očích toto dílko znevěrohodnily. Ale krásná atmosféra letní italské vesnice, čas prázdnin a nic nedělání však tyto mínusy částečně vyvažují. Film mi hodně připomíná jiný italský film "Davidovy narozeniny", který je ale, dle mého, o koňskou délku lepší.
Autoři nás zvou ke sledování pohádky. Pohádky s kořeny v časech starověku, kdy lidé, nezatížení dogmaty, mohli žít svými city a vášněmi bez obav, zda kvůli lásce k nesprávnému pohlaví nebudou zatraceni. Kdy, s nadsázkou, homosexuálové byli podivíny ne proto, že milovali muže, ale že milovali j e n o m muže: proč se připravovat o takové spousty dalších možných potěšení? Pohádku přenesl režisér Luca Guadagnino (přesněji: André Aciman, tvůrce knižní předlohy filmu) do osmdesátých let minulého století, navíc tak rafinovaně, že děj se odehrává mezi autentickými pozůstatky života dávné společnosti, která ve svobodě...
Film skutečně vypadá jako by ho točili před 30 lety. Barvy, hudba, domy, auta, vše bylo dobově autentické a připomínalo mi to "staré dobré časy" a "četníka ze Saint Tropez". Příběh není plný zvratů, naopak. Nicméně byly okamžiky které mě dostaly a jelikož nechci spoilerovat, řeknu jen, že celkový dojem z filmu je velmi dobrý, dokonce poučný a inspirativní. Díky Ondřeji76 za překlad!
Přijměte pozvání do muzea, nejen pod širým nebem, které právě otevírá novou expozici věnující se antickému umění. Během dlouhé , předlouhé prohlídky se seznámíte s prací archeologů. Od práce v terénu, přes katalogizací, až po umístění do vitrín. Kromě profesora vás mezi exponáty provedou jeho mladičký syn Elio a zahraniční "stážista" Oliver. Dozvíte se obrovské množství informací, bohužel hlavně pověstných "špeků", sloužících především jako časová výplň. Kvůli dětským návštěvníkům jsme upravili i erotické scény. Ty působí cudně, aby se rodiče nemuseli červenat. Jim samotným zbývá prostor pro fantazii. Stejně jako divákům.
Jak stárnu a mám nakoukáno čím dál víc filmů, stává se ze mě cynik. Málokterý už ve mně dokáže vyvolat nějaké silnější emoce, osudy hrdinů jsou mi většinou lhostejné. Tentokrát je to výjimečně přesně naopak. Tvůrcům filmu se podařilo se mnou zacloumat tak, že mi to až není milé: večer jsem dlouho nemohl usnout a dnes od rána jen civím „do blba“ a myslím na ty dva. Teď se ale pokusím zkoncentrovat a něco vyplodit. Nestává se moc často, aby byl intenzivní citový vztah dvou lidí zachycen s takovou mírou autenticity, uvěřitelnosti a přirozenosti. Velkou zásluhu...
