Všechny recenze
tak dokoukana i druha rada...nemam slov...autenticita celeho serialu je dechberouci, v nekterych okamzicich jsem se vazne videl...vim, cim si musi prochazet prislusnici jine etniky, orientace, potazmo viry...vlastne je tak trochu obdivuji...kdo nevidel, doporucuji
Kuriózní.
Přesně tak si představuji film, ve kterém animované postavičky ožívají. Herci působí jako loutky, které na provázku vodí nepříliš obratný režisér v ringu během zápasu na vítězné body.
Desde allá patří do kategorie snímků, ve kterých se hlavní hrdinové chovají jako neřízené střely a já čekám, zda na konci minou nebo v lepším případě trefí cíl, který dá jejich nelogickému chování nějaké reálné zdůvodnění. Zde naštěstí střela našla svůj cíl, který jsem nečekal.
Praktické filmové cvičeníčko, kde byly v krátké době dost dobře vykresleny čtyři naprosto odlišné postavy a nejvíce z nich mě zaujala vrásčitá matka zmalovaná jako Mikimaus (či spíše Marfuša). A ... dalo se to, s lehkým humorem na hraně.
Drásavý obraz neopětované lásky a žárlivosti. Věčná škoda, že je Stänicke trochu moc polopatický a trochu moc zřetelně usiluje o zasažení diváka. Také jde o výborný způsob opakování slovíček, žít Komenský dnes, dělal by své učebnice právě takhle, :).
Milé, krátké, sdělné. Jen ten konec bych zvolil jen objetí místo polibku.
O náznaku prvního vztahu kluka v rané pubertě. Zejména vizuál usiluje o poetičnost, celý film je tak vymazlený do něžna, že máte pocit holčičkovského dílka, natočili ho však dva chlapi.
Mr. Thomas, vzteklej zapšklej starej dědek, musí dostat k transplantovanému srdci i morální facku, aby se smířil se svým synem gayem. Tak jo.
Kratinký film z roku 2013 působí, jako by vznikl o dvacet let dříve, jenom je všechno naruby. Promluvy šustí papírem, snad k podtržení humoru, který by u nás možná mohl být označen i za pivní. Ty čtyři minuty ale přežije skoro každý.
Skvělý kraťas o překvapivém poznání sebe sama. Velmi dobře zahráno, stopáž tak akorát, příběh uvěřitelný a několik momentů, které se vryjí do paměti (ten polibek, ach).
Za tento snímek dostal Steve McLean Velkou cenu poroty za nejlepší hraný film na Sundance? Díky častému prolínání časových linií je Post Cards from America na hranici (ne)sledovatelnosti.
Snímek je tak politicky korektní, až je sterilní. Ale, na druhou stranu...Je dobré si připomínat důležité události, které tvořily "světové dějiny".
Občas je na co koukat, ale jinak o ničem. Příběh (budeme-li tomu tak říkat) vychází z otřepaného schematu "nadšení-problémy-konec", nikde vlastně nezačíná, nijak nekončí. Některé záběry pobaví, jiné se vlečou. Ve filmu sice nebylo ublíženo žádnému zvířátku, ovšem prokouřily se minimálně jedny plíce a proteklo hodně vody.
Příznivcům sedmdesátých let a rock and rollu snad něco tento snímek nabídne. Já jsem měl bohužel pocit, jako bych se díval do lékárny plné pilulek a jejich uživatelů.
Ve všech směrech lehce nadprůměrný krasťas, zajímavý, niterný, slušná kamera. Doporučuji těm, kteří se zvládnou dívat na krátké filmy.
V tomto případě platí rčení..."Příliš mnoho psů - zajícova smart." Ale i tak se jedná o příjemnou podívanou z kategorie vztahových snímků.
