Všechny recenze
Na Shelter bych mohla koukat pořád :) Jeden z mých prvních filmů s gay tematikou vůbec a dodnes jeden z mých nejoblíbenějších. Nádherně obyčejný snímek, který vám prostě musí přirůst k srdci. Special points za soundtrack.
David Cameron (Alex) je jeden z nejkrásnějších mužů na téhle planetě :) Z jeho krásy jsem úplně oněměla a měla jsem co dělat, abych byla schopná z filmu vnímat ještě něco jiného než jeho andělskou tvář :)) Jsem z něho úplně uchvácená :-D toperihtgjruwtiawčthagwtuaitprhtaepithrepgiuahtlngkglfnfdsdkngdlsgkdů Tak jo, tak jo, vzpamatujeme se a jdeme hodnotit snímek :-D Jeho děj je celkem zajímavý, stopáž tak akorát dlouhá a příběh Daniela mi byl docela blízký, sama se totiž s lehčí formou deprese a úzkosti občas potýkám, takže jsem s Danielem dost soucítila. Chad Connell ale nebyl ve své roli úplně přesvědčivý a...
Tedy... nenapadlo by mě, že se budu v podstatě nudit u filmu trvajícího pouhých 80 minut. Na jednu stranu mi přišlo, že se tvůrci snažili do příběhu narvat, co nejvíc toho jde, na druhou ale všechno nechali nedotažené, pouze v jemných náznacích, tudíž film působí značně prázdným dojmem, hlavně s tím věčným tichem, dlouhými pohledy a neustálými záběry kamsi do nicoty. Při té snaze o minimalismus se měl snímek zaměřit spíš jenom na dějovou linii sbližování kluků a měl je nechat být spolu víc, víc spolu mluvit, interagovat, nechat chemii mezi nimi, aby se pořádně rozvinula. Ale abych...
Už kdysi dávno jsem viděl filmové zpracování a upřímně řečeno, nedokázal jsem si představit, že z toho lze udělat muzikál a to ještě na víc než 3 hodiny. Ale byl jsem nadšený z vynikající scény, choreografie, precizních baletních výkonů, zpracování celého příběhu, a proto přimhouřím oko nad ne vždy jistými pěveckými výkony. Dostala mě scéna s dopisem a Labutí jezero, stejně tak jako Elliotova babička. Dal jsem to s otevřenou pusou na jeden zátah a docela jsem litoval, že už je konec.
Další stupidita v řadě, kterou lze hodnotit jednim slovem - odpad.
Seriál je fiktivním příběhem zasazeným do reálných historických dějů. Jak název napovídá, jde sice o popis vztahů a interakcí východní a západní části rozděleného Německa, ale ty samy se odehrávaly jako součást dění s globálním dopadem. Cílovou skupinou jsou mladí ve věku kolem pětadvaceti a méně, a ambicí není přinést nová fakta, souvislosti nebo interpretace, ale takto mladému publiku dobu co nejautentičtěji popsat, umožnit mu zažít ji skrze osudy hlavní postavy, která mu bude blízká a srozumitelná. Přesně toto se autorům povedlo dokonale: dnešní mladý divák vidí tehdejší svět očima svého tehdejšího vrstevníka. Hlavní postava by tak, jak...
Časté flashbacky v tomto případě tolik neruší a slouží k rozbití jednoduché dějové linie tohoto lehce předvídatelného snímku.
Eastern Boys lze přijmout jen jako nekomplikovanou podívanou pro zkrácení dlouhé chvíle. Základném problémem je neumělé a nevěrohodné slepení dvou dějových linií, které k sobě moc nepasují, zejména situace, kdy pan doktor na křídlech lásky zlikviduje bandu gangsterů (když předtím bezmocně přihlížel, jak mu vybílili byt), je komická. Kdyby linie nebyly natolik prolnuté, mohl na jedné straně zůstat idealistický dojemný příběh, jak se vztah pána středního věku s mladým prostitutem změní z obchodního v otco-synovský, a na druhé straně gangsterka. Bývá zde zvykem, takřka povinnou pózou, dívat se přezíravě na americkou produkci (ne moc oprávněně, v zemi, kde...
Mé doporučení k filmu (seriál jsem neviděl): nekazte si, prosím, vkus.
Když je někdo zkouší dát dohromady, často se slova "životopisný" a "film" perou: buď je výsledkem životopis, ale pro diváka suchopár, nebo vznikne poutavý film, ten je ale na hony vzdálen skutečné postavě. Jde o rozpor, který nemůže být nikdy rozsouzen: je lépe, když vznikne precizní líčení osudů postavy, které ale osloví jen úzký okruh zasvěcených, nebo když atraktivní obálka dopraví povrchní, ale aspoň nějaké znalosti k mase diváků? V tomto případě nalezl Herbert Ross životaschopný kompromis za tu cenu, že film zachycuje pouze uzounký, divácky vděčný výsek Nižinského života, kdy vrcholil a končil jeho vztah...
Evropská herečka přijíždí do Montrealu, aby sehrála přední roli v podřadném filmovém melodrama pilcherovského typu. Záhy zjistíme, že dáma roli okresní primadony neopouští ani v soukromém životě, a že pokleslé melodrama se neodehrává jen před kamerou filmu ve filmu, ale mnoha cestami se přelévá i do celého filmu hlavního. Záměrně tomu napomáhá soustředění děje kolem městské nemocnice Ville Marie. V nemocnicích se, bohužel, lámou lidské osudy i životy, což dalo vzniknout jak silným literárním a filmovým dílům, tak braku založenému na principu ždímačky emocí. Tento film, i když je řemeslně solidně proveden a měl asi lepší ambice, se blíží spíš...
Tak nám už i Bruce Lee pronikl do gay seriálu. :-)
My, kteří jsme si prošli něčím podobným, oceníme už jen to, že na toto téma byl natočen film. Jinak jde ale o klasickou produkci z USA, takže nelze čekat zázraky. Oceňuji výběr herců, kteří sice nezachrání to, že předem odhadnu, co bude následovat, ale aspoň to nejsou vykrouceniny jako v mnoha jiných filmech.
Režisér chtěl zřejmě ukázat, že lidé mají podobné problémy, ať jsou homo nebo hetero. Jinak jde celkem o nudný film s otřepanými tématy a předem tušícím dějem. Krásné je prostředí mořského pobřeží.
Celkem zbytečný film o efebofilním (nikoli pedofilním, jak mylně uvádí IMDB) trenérovi, který zneužívá svého postavení a vlivu, a o tom, že s chlastem to není dobrý přehánět (což se asi Dánům těžko vysvětlí). Je sice ukázáno, že se děje něco špatného, ale nijak se to neřeší, děj nikam nespěje. Škoda.
Mikkelsen natočil mezi roky 2009-2014 čtyři filmy, všechny krátké. Věnují se složitostem v životě mladých lidí, Trenér z roku 2009 je příběhem o pedofilii. Jediná externí recenze, na kterou odkazuje IMDB (divácké nejsou - od roku 2009 - uvedeny žádné), konstatuje, že film by mohl být využit jako učební materiál na základních školách, zcela jednostranný pohled na burcující téma však nehluboko pod povrchem vybízí k lynči, a u úzkoobzorných lidí by mohl vést k podezírání všech, kdo pracují s dětmi a mladými lidmi. Doplňme, že krom toho, že je dílo zřetelně začátečnické, chybí mu to podstatné,...
Hezká sonda do kousku Nielsova života. A protože pár snímků z této země jsem už viděl, tak přesně něco takového jsem očekával. I když tento delší krátký film není úplným vrcholem, tak přesto ve mě "něco" zanechal.
Praktický příklad "politické korektnosti", která málem stála za krachem tří párů.
Neskutečné se stalo realitou. Schematičnost asijské produkce odehrávající se ve školním prostředí rozbíjí Heroin přesunem ze školních lavic více do domovů, omezením množství kamarádů a dívčích obdivovatelek, ale hlavně vzájemnou interakcí obou hlavních představitelů. Mezi nimi to jiskří a působí v rámci mezí opravdově, ne jako prostí odříkávači textů bez emocí.
Hloupé, křečovité, trapné! Gay obsah 1% (ale to vůbec není podstatné).





