Všechny recenze
Příběh ženáče a maséra je hodně zvláštní, až divně "skorooriginální" (že by tím čb zpracováním?). Přemýšlím dlouze nad tím a myslím, že snímek má svou hloubku, svou ukrytou hloubku, své tajemství, a to nejen tímto zvláštním vztahem mezi dvěma muži, kdy si můžeme jen domýšlet, co mezi nimi doutná, ale především kam až může zajít nově objevený pocit dominance a bolesti mezi dvěma muži ... Tento film, bohužel zatím jen špatné kvality, bude plnit rozporuplné pocity u diváků a není jistě pro každého.
Kterak se sadista (noir) setkal s masochistou (blanc), jehož to stálo život. Pokud byl tento snímek bezprostředně po svém uvedení zapomenut, stalo se to plným právem.
Středometrážní film se mi navzdory vyznění líbil SPOILERY: Vida, jak je to po Der Samurai srozumitelnější. Nicméně, ať už je to varování nebo ahistorická metafora, ve výsledku jsou gay postavy zase za záporáky a Kleinert potvrdil homofóbní klišé o destrukci společnosti vlivem emancipace gayů. Ta ve skutečnosti tak krvavě ani neprobíhala, i když je trefné, že za ni (nepřiznaní) gayové krvavě platili. I mě ale napadlo, že pointa může být složitější a že realitní makléř mohl zastupovat pokrok nebo naopak úpadek (zchátralost usedlosti mohla být důsledkem urbanizace), kterým se venkované řetězy a zuby sekačky...
Protože už jsem se seznámil s jinými filmy těchto tvůrců, byl jsem připraven na to, že snímek, kterému je padesát let, bude jiný. A můžu říci, že nejen jiný, ale snad i trošku nuda pro mě, i když jsem se snažil dívat na film tehdejšíma očima a vnímat tu snahu těch tří odlišných lidiček o Paula (Paul America).
Komplexně moc pěkný film, co získal tolik nominací a cen a nevadí mi, že přesně do detailu nekopíruje tehdejší skutečnost, naopak. Důležité je pro mě poselství filmu a úcta k Alanu Turingovi a také to (a to zde zatím moc nezaznělo), že snímek tak trošku, možná i nechtěně, skrytě, "vylepšuje" náhled majoritní společnosti na muže, co mají rádi muže, což je pro mě hodně důležité ...
Smutný film, a ani se nechce věřit, že letos tomu bude již 20 let, ale když jsem se na snímek podíval po letech znovu dnešním pohledem, tak ten časový odstup tam je cítit a beru to z tohoto úhlu, že tehdy se takové filmy točily. Možná si někdo řekne, že dávám vysoké hodnocení za příběh, ale je to tak, i když téma HIV mi nikdy nedělalo dobře. Některé solidní herecké výkony, ale žádné zázraky a zpracování - po americku, až trošku moc milujícně sladkobolné. Takto by to v Evropě asi v žádné zemi nenatočili....
Hodnotím jen první díl, další už se mně sledovat nechtělo. Podle popisu (gay syn v katolické rodině) jsem očekával něco jiného. Ono by vůbec toto spojení vybízelo spíš k dramatu (něco ve stylu "Bůh nenávidí hřích, ale miluje hříšníka"), než ke komedii a proto tvůrci zřejmě náboženské zaujetí dotyčné rodiny museli nějak zmírnit. Proto na mě jejich víra působila tak trochu jako navenek projevovaná póza a ne jako hluboké vnitřní přesvědčení. Z toho důvodu jsem se ani neměl divit, že odhalení synovy homosexuality rodinu sice překvapilo, ale ne šokovalo. Styl humoru odpovídá standardu amerických komedií, obvyklé výroky, obvyklé situace,...
Výprava do historie mi připadala spíše jako ponoření kamery do malého akvária. Nic moc se v něm nedělo, kromě plavání pár rybek.
Tohle byla šílená psychedelická ujeťárna. Já mám horory rád, ale tady se o hororové atmosféře nedá mluvit. Pokud nepočítám hektolitry krve a usekané údy. Jako horor ne, jako Queer snímek úplná zbytečnost. Pan režisér se musel během natáčení sjíždět velmi kvalitním zbožím. Pač si myslím, že ani on sám neví, co tímhle snímkem chtěl vlastně říct......
Nějaký to drama, slzičky, smích přes slzičky, pak už jen smích a - s (zde pomyslnou) plápolající pruhovanou vlajkou, stoupající hlasitostí závěrečné hudby a rolujícími titulky - všichni nelézají své štěstí. A jestli nezemřeli... No... amerika, s tím už sotva co uděláme, že.
Konverzační komedie s erotickým podtextem.
Režiséru Grimaldimu, o kterém nevím vůbec nic, se podařilo natočit film ve stylu neorealismu, tak jak se točily italské filmy v 50. letech a ještě i na začátku let 60. (minulého století). Možná by jej tak natočil i Pasolini, kterého režisér zjevně adoruje, až do onoho detailu, kdy ve filmu zaznívá hudba, již Pasolini použil ve svých filmech. Ano, souhlasím s tomtomem, černobílá filmu "moc sluší". Příběh, episoda z Pasoliniho života, je křehký, jak kluci, jejichž kráse Pasolini ve filmu podléhá. Já, jako "italofil" jsem si velmi užíval právě "italské" detaily, realie, způsob konverzace, zvyky, chování lidí....zkrátka zážitek!
Hezká a hlavně kvalitní, profesionální pohádka o tom, o čem lidstvo sní po věky věků a nevadilo mi, že nebyla úplně dle literární předlohy, slušný český dabing. Mohu ostatním doporučit, i když ne všem asi úplně snímek kápne do noty ...
Navzdory až zlému vyznění pro gaye měl film dle mého něco do sebe. Míra gay obsahu je dle mého 80%. SPOILERY: Už dlouho jsem neviděl film, který by se vůči gay tématice vymezoval tak negativně. Dle mého je úplně jedno, zda to byl popis honu na skutečného vraha (to vzhledem k fantastickým prvkům a především závěru spíš ne), nebo to byla vnější či (v nejlepším případě) vnitřní projekce hrdinova boje s vlastní sexualitou. Pokud tam nějaký coming out byl, tak coming out straight - hrdina se rozhodně nevyoutoval jako gay, ale bojoval proti každému...
Nádherný film zachycuje krátký výsek ze života jednoho z nevětších, nejosobitějších italských režisérů a literátů Piera Paola Pasoliniho. Grimaldimu se podařilo velmi přesně zachytit životní pocit, který provází celou Pasoliniho tvorbu. Je to zvláštní směs citu, bolesti a krutého tlaku, jemuž je v konzumním světě vystavován svobodomyslný jedinec, intelektuál, jenž si navíc nese na čele cejch gaye milujícího chlapeckou krásu.
"Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort" na izraelský způsob. Snímek balancující mezi vtipem a trapností, pompézností a fraškou, snažící se o osvětu a tolernci dost zvláštním způsobem - plejádou klišé a stereotypů, které (ne)vyvrací.
Klasická pohádka, z Wildova geniálního textu zůstaly jen střípky v dialozích, film se soustřeďuje pouze na příběh nestárnoucího zhýralého fešáka. Takže spíše jako doplněk vzdělání pro ty, kteří knihu nečetli nebo raději konzumují vrcholnou literaturu "komiksovou" formou. Ale je to film koukatelný.
Film plný nicnedělání, povalování se v trávě, řešící převážně vztahové problémy.
Hezké, romantické, depresivní, ale i plné naděje, lásky a přátelství ( těch opravdových). Navíc hlavní hrdina je sexy sympoš. Jinak příběh který tu byl už mockrát a nepřináší nic nového. Ale kdo má ty nové scénáře neustále vymýšlet, že? Chutná jednohubka jako vyšitá.
Zvláštní, na první pohled chaoticky působící snímek, stavící na hereckém výkonu Cecilie Suárez, připomínající neřízenou střelu, kterou se nakonec režisérovi podařilo úspěšně navést až do cíle(závěru).
