Všechny recenze
Marco Berger sa znovu chytil "svojej témy". A vôbec sa nehnevám, že sa opakuje. Ten komu sa páčil Plán B si užije Hawaii skoro ako jeho "druhú časť". Iní mladíci, iné prostredie, iná premisa - ale znova je tu vystavaný dej na obyčajnom príbehu zoznámenia. Dvoch k sebe privedie náhoda (alebo podružné zámery), zapozerajú sa do seba, snažia sa rozlúštiť čo to k sebe vlastne cítia a nie a nie nabrať odvahy povedať si to do očí. V tomto filme si namiesto vzťahových pseudodrám človek vychutná atmosféru, civilitu, citlivú ostýchavosť a ľudskosť. Je to ako by...
Tento režisér natáča pre mňa... :) Nepochybujem, že pre mnohých bude tento film neznesiteľný - a ak budú mať trpezlivosť počkať až do konca, povedia si (a zatlieskajú) ako festivalové publikum: "no konečne". V celovečernom formáte Marco Berger vyrozpráva to, čo sa na webe udeje behom troch klikov. Svojim nenápadným spôsobom to môže byť ironický komentár k tomu, o čo všetko nás "praktické" a "instantné" internetové zoznamovanie ochudobňuje. Príbeh. Príbeh zoznámenia - zoznámenie ako príbeh. Áno, je to neuponáhľaná, nežná rozprávka o tom, ako sa po sebe dvaja heteráci pozerali a okúňali a túžili a hanbili ......
Pre mňa je to prvý z novej generácie "dospelých" gay filmov... (Weekend, Hors Les Murs, Five Dances, Test). Do zaužívaných queer žánrov ("umelé vzťahové romance", "utrpenie prostitútov", "násilie a umieranie") priniesol čerstvý vzduch civilným portrétom rodiacej sa lásky dvoch úplne obyčajných mladíkov v post-modernom západnom veľkomeste. Namiesto dramatického deja ponúka láskavosť, namiesto patetických deklamácii "navždy" a "kedy ma predstavíš rodine" a "kúpime si spolu dom a vezmeme si naň hypotéku" a všetkého falošného cirkusu normovaného mainstremového LGBT života ponúka živosť, ozajstnosť a uveriteľnosť (až na kosť), namiesto precukrovanosti pseudolásky dáva ochutnať intimitu so všekým čo k tomu...
Film stoji za to vdaka krasnej hudbe (od brnkania na gitare az po disco - originalne spracovania pesniciek) a nadhernym obrazom (do ktorych si reziser vybral aj ultra-pohladnych hercov), napriek jednoduchej zapletke a pozvolnemu takmer bezdejovemu plynutiu. Krasna audio-vizualna meditacia pre gay dusu - napriklad na temu: chciet "mat" toho druheho (pre seba, na vzdy, v ramci prevzatej formy tradicneho vztahu) verzus chciet "byt" s tym druhym, bez zavazkov, bez narokov, bez vlastnictva. Romantik verzus namornik. Hladanie osobnych priestorov a prieniku medzi nimi. Nic viac a nic menej.
Neviem pre koho je tento dokument. Ako tu uz napisali predo mnou - pre zapadniarov a LGBT mensinu bude ak nie propagandisticky, tak aspon nezmyselne nadbiehajuci putinokracii. Pre Rusov je tak ci tak mimo legalitu v ramci aktualnej spolocneskej nalady. Pekna kamera, velmi zaujimava hudba (len pre tento film prilis dramaticka - zeby sa autor snazil zakamuflovat nedostatok deja?), strasni herci (mimo nehereckych nevykonov - sledovat presladeny usmev Taliana s naspulenymi perami si ziada potapacsku vydrz). Pacil sa mi napad so vsuvkami z historickych filmov a dokumentov - len by som rad vedel ako...
Čistá ptákovina!!!
Větší blbinku (ale ne pouze v tom negativním smyslu) jsem dlouho neviděl ...
Ve vyznění odvážnější než Trembling Before G-d - prosazoval idžtihád, samostatný úsudek i řadových (LGBTQ) věřících ("Nejsme závislí na imámech. Každému muslimovi, muži i ženě, bylo přikázáno neustále se učit."). I bez toho byl ale děj samozřejmě dramatičtější, protože islám má z abrahámovských náboženství doma největší politickou moc; hlavně gayům šlo skutečně o svobodu a život, nejen o pověst nebo postavení. Tvůrci ale vsadili na pro mě ne zcela pochopitelnou metafyzičtější stránku víry; pocit sounáležitosti šel vytušit spíše ze lpění na vlastní kultuře a stesku po domově v případě uprchlíků. Přesto byli i smíření s pomalou emancipací ("Bude to džihád...
"Sestra v akci na protestantský způsob"...? Spíše úsměvný, než komediální seriál řešící nejen vztahové problémy v malém americkém městečku, do kterého přijel nový "pastor", který toho o víře věděl velice málo, ale dokázal čerpat ze své zločinecké minulosti.
Kraťásek, který snad nemůže mít nikdy ani příliš vysoké hodnocení i přes nepříjemné zpracování nijak v zásadě neurazí ...
Z množiny krátkých filmů je tento hodně nadprůměrný a i když mladí muži porušují zákony, je film hodně citlivý, niterný, s kvalitními výkony a zpracováním. Prostě izraelský ...
To, co se ve filmu tak skvěle rozehraje v první polovině, je dokonale zabito v polovině druhé. Dusný příběh gay-učitele nespravedlivě obviněného z obtěžování studenta se nakonec zcela po americku rozmělní zakrvavenou kudlou a uslzeným sentimentem. Ještě že partner ústředního hrdiny (Cheyenne Jackson) je tak pohledný.
Mladí pohlední partneři si chtějí přijít k penězům tím, že okrádají starší pány. Lehce nahozený minipříběh s krimi zápletkou. Námět by možná stál i za rozpracování do celovečerní podoby.
Zdlouhavé, nudné, nepřesvědčivé, až trapné! Zkrátka snaživý kýč! Film kategorie "C"...
Dokonce i dříve narození řeší problémy, které přisuzujeme hlavně mladým. Oběma dámám rozhodně nechybí šarm a osobní kouzlo. Chlapi stojí tak trochu opodál. Počáteční ostré hrany se časem tupí a ve výsledku mi nabídl Netflix příjemnou podívanou.
Sympatický Chad Connell působí, jako by si k filmu odskočil přímo z předváděcího mola. Ale při natáčení filmu by bylo dobré umět více, než jen chůzi v přichystaných módních kreacích a rozdávání úsměvů do objektivů fotoaparátů. David Cameron, který by mu měl "jen" sekundovat ve vedlejší roli, ho bohužel přerostl více než jen o hlavu.
K plnohodnotnému prožitku tohoto filmu mi zřejmě schází chybějící zkušenost okouzlení ze "zásahu bleskem". Na rozdíl od žánrově přibližného snímku "Smrt v Benátkách", který na mě působí zcela přirozeně a věrohodně (zřejmě volbou času a místa děje a samozřejmě i jeho zpracováním), jsem zde především tu věrohodnost postrádal. Ani tentokrát mě tedy blesk nezasáhl a mou filmovou sbírku tento snímek nerozšíří.
Mimořádně vydařený životopisný film o fenomenálním baletním umělci. Epocha Ruského baletu byla zcela převratným obdobím na počátku 20. století, byla kulturní revolucí, prosadila definitivně moderní umění. Smutné je (avšak asi příznačné, jak to v takových převratných obdobích bývá), že v zákulisí se odehrávají velké tragedie, často přesahující dramata prezentovaná na scéně... Kuriozita: pražské Národní divadlo v letech 1976-1982 uvádělo s velkým úspěchem balet "Faunovo odpoledne" v Nižinského choreografii a s originální výpravou Leona Baksta (ke srovnání scén z filmu viz následující odkaz: http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Inscenace.aspx&sz=0&ic=1209&abc=0&pn=456affcc-f401-4000-aaff-c11223344aaa).
Tohle asi není film pro každého, ale komu se strefí do vkusu, zamiluje si ho. Z mého pohledu nesmírně zábavná variace na téma „stárnoucí muž se bláznivě zamiluje do mladíka“. Na rozdíl od Smrti v Benátkách nebo Skoonheid (obojí zde v databázi), které jsou opravdu laděné velmi vážně, lze tento snímek nejspíš označit jako tragikomedii, přičemž komediální rovina převládá. Film je plný okouzlujícího (mnohdy hořkého) humoru, který těží z řady kontrastů ve více rovinách. Základním kontrastem už jsou samotné dvě hlavní postavy, které se liší nejen věkem, ale snad úplně vším. Konzervativní anglický spisovatel, v jehož londýnské pracovně se snad...
Ze Scudových filmů mám stále silnější pocit, že je natáčení filmů pro něj nějakou formou psychohygieny, kterou ale bohužel nemusí divák moc pochopit.







