Všechny recenze
Omlouvám se tvůrcům, ale tento film mě moc nezaujal, a to ve všech směrech. Jaksi se to nedotklo mého nitra. Možná se časem podívám znovu a více objevím "jeho kvality", ale takto je pro mě jen slabší průměr.
Připojím se k Jiřímu, hezký příběh zněžnělého přátelství, kdo měl to štěstí ho v takovém věku prožít, má asi v paměti uloženo něco hřejivého na celý život. Některé dialogy bohužel šustí papírem, scénář vložil dětem do úst mluvu dospělých, jako bychom se dívali na zidealizovanou vzpomínku, ne na původní děj.
Pornografie zabalená do příběhu. Přímo se nabízí srovnání s Eloi & Biel, filmem téhož druhu. U Eloi & Biel laciňoučká produkce, amatérští aktéři a přesto uvěřitelné a příjemné, zde se šetřit nemuselo, vidíme tváře známé z profesionálního porna, a přesto je to jakési umělé a křečovité.
Kdo by z mé generace "pozdních třicátníků" neznal Brandona ze seriálu BH 90210, na kterém jsme téměř všichni vyrůstali? Docela mě překvapilo, že film Love and Death on Long Island chyběl v naší databázi. :-) DODATEK: Doufám, že zde nevznikne "komise", která bude určovat, jaký dojem si má divák z daného filmu odnést. :-)
Hlavně neberte Králíčky moc vážně. Je to taková blbinka o střetu ženského a chlapského pohledu na porno a sex(ualitu).
Další snímek o chlapovi, který si až v pozdějším věku, když už má děti, uvědomí, že ho přitahují muži. Průběh je celkem obvyklý, nic nového film nepřináší. Kameraman se opět snažil být "in", takže některé záběry jsou o ničem, některé je lepší přeskočit, některé jsou nekoukatelné a některé prostě jen zbytečné. Celkově film, který stačí vidět jednou.
Spíš anekdota než film o dvou svalnatých mládencích, kteří by si to spolu rádi rozdali, jenže... Ale hezky se na ně dívá, to je fakt.
Zajímavý příběh mladého gaye obdařeného mimořádnými ehm...přednostmi, kterému se nepodaří zapadnout mezi partu mladých plavců.
Solidně udělaný kraťas o dvou dospívajících mě zaujal, i když jsem viděl jen nekvalitní verzi filmu. Měl v sobě takovéto nedefinovatelné něžné poselství, krátký úsek života, skrytou touhu a nepodbízí se pouze spojením mládí + drogy. Pěkné.
Po osmnácti letech manželství objeví Alice, že manžel je gay. Režisérka a scénáristka Claudia Lorenz nám nabízí výhradně ženský pohled na situaci, vše vidíme očima Alice, dokonce ve většině záběrů vidíme hlavně oči Alice, ostatní figury jsou jen ilustrační stafáž a jejich pocity nedůležité. Manžel je na první pohled trapný slaboch (fyzicky zaútočí na dítě, které mu sáhlo na kytaru) a totální idiot (společné rodinné pécéčko je plné homosexuálního materiálu), Claudia Lorenz ovšem dluží vysvětlení, proč si ho tedy tak dokonalá žena brala, přivedla s ním na svět tři děti a vydržela s ním tak dlouho. Pod kůží Alice uvízla...
S přehledem i nadsázkou upletený snímek k pobavení i poučení ...
Tak to mě oslovilo! Jemně romantický, citlivý, civilní film, obyčejní venkovští kluci, žádní hollywoodští krasavci. Dobře se na to dívá a nostalgie na vlastní mladá léta proudí proudem. Těch 60% gay obsahu je asi nějaký omyl. Dal bych klidně 100%.
Oceňuju hlavně srozumitelnost důvodů, proč se prezentovaní gayové a lesby nechtěli vzdát své (židovské) víry, i když hanobí jejich orientaci. Tvůrci chytře vybrali všeobecně srozumitelné argumenty jako pocity zakořeněnosti a sounáležitosti nebo blízké rodinné vztahy. Navíc zmínili i to, že "lidé mohou ovlivňovat B-ha, na tom stojí Dohoda" (v židovské víře). Samozřejmě tam ale proto byly i srdcervoucí momenty (pro mě především zpověď věřící lesby, která si v tradičním manželství ničila duši, protože se dokázala přemoct jen navenek a navíc se za ten život ve lži styděla i před B-hem/svým svědomím). Příběhy o konverzní terapii byly ale překvapivě tragikomické ("Kousal...
Bollywood bez pěveckých a tanečních "vsuvek" s minimálním dějem a slabšími hereckými výkony. Ovšem s důrazem na "estetické" zpracování snímku, nejen pomocí barevných filtrů a místy dramatického hudebního podkladu.
Typický festivalový snímek filmařských začátečníků. Filmů na téma AIDS není málo, a laťka je tak vysoko, že při snaze zpracovat téma nově nestačí zpracovat je jen "nějak jinak", ale hlavně "dobře jinak". Fatální diagnóza samozřejmě otevře komnaty, které by jinak byly ještě dávno uzavřeny, zvlášť v tomhle věku. Možná to byla knižní předloha a osudy konkrétní osoby (viz dedikaci), co asi tvůrce stáhlo do emocí, které jim znemožnily vyjádřit svá podobenství sdělněji. Takto vedení herci jsou viditelně bezradní, za pozornost ale stojí kamera a dynamický střih. Na IMDB přes silné téma žádné reakce.
Vtipný izraelský kraťas, který má být o "snění", ale s nadsázkou, a možná i bez ní, by to takto mohlo klidně být i v reálu ... A vlastně, ono to tak i je, existuje spousta chlapů s přítelkyní či manželkou a potomky, a přitom si užívají bokem s jinými muži ...
Americké "drámo"! Jako krimi příběh spíše podprůměr, jinak TV standard. Gay "téma" jsou rozmělněná a stokrát ohraná gay-klišé.
Velmi zvláštní snímek. Nejsou tam žádné hry, přehrávání, žádné velké drama. Příběh několika lidí a jejich životních osudů. Docela by mě zajímalo pokračování - tedy zfilmovaný osud pana Peabodyho a také následný život Lakeho. Film mě překvapil svou otevřeností a zároveň svou nenuceností.
Unter der Haut jde pěkně "pod kůži" a nabízí slušně zpracovanou sondu do niter manželů - rodičů tří dětí. Sice snímek, odehrávající se především v jejich vesnickém domku, působí divadelním dojmem...Konečnému výsledku to kupodivu prospělo, protože měnící se kulisy alespoň neodváděly mou pozornost.
To byl jen zdánlivý odskok až někam do středověku - ten tlak na "normální" život byl pouze explicitnější než v Soft Lad nebo En la gama de los grises. Vždyť se dokonce Áron (Z. Shtrauss) omlouval manželce (Tinkerbell), že "to zatáhl k nim domů"; což byla sice vedle Soft Lad jen metafora, ale ve výsledku stejně tragická. Kulturní rozdíl jsem viděl nejen v oddanosti víře, ale hlavně v mnohem rezervovanějším projevování emocí. Což bylo patrné zvláště u Árona, který byl ještě svázanější než Ezri (R. Danker). A ještě jeden rozdíl, i když u nás je spíš potlačen, než úplně nepochopitelný...
