Všechny recenze
Snaha tvůrců se zpracováním byla vidět, ale příběhem i tím, jak byl hlavní hrdina ještě dětský, mladý, mě tento kraťas neoslovil.
Kolekce tří nadprůměrných krátkých filmů a jednoho delšího průměrného filmu, všechny jsou originální, každý jiný a ty tři kratší mě opravdu zaujaly …
Řekl bych, že emancipace gayů postoupila natolik, abychom k hloupým machovským tatínkům mohli už být i trochu shovívaví. Pravda, ten legrační pán, zpěvák s repertoárem, který by zde nevzala ani Šlágr TV, se svého pubertálního synka s velmi zjemnělými rysy opravdu nemusel tak hloupě ptát: "Nejsi gay, že ne? To přeci, do pr..., není pravda?". Ale Jasper se mu zase nemusel tak strašně pomstít: jako ten chytřejší měl být velkorysejší.
Výborné řemeslo, výborně obsazeno, výborně zahráno (včetně dětských a teenagerovských rolí). Nad seriálem vidíme, že pro většinu zdejší TV tvorby jsou rozličné názvy exkrementů přejemnělými výrazy. Přesto nelze jenom chválit. Seriál zobrazuje řetězce kondenzovaného zla předávaného z generace na generaci, a zobrazuje bohužel právě jen to, což vede k jednostrannému, místy hodně přeexponovanému pohledu, ke zjevné účelovosti. V tom řetězení je navíc zakódována pochybená téze, jež nositele zla do nemalé míry omlouvá: nemohou za to, je to dědictví, je to výsledek výchovy nebo působení společnosti. To nelze přijmout, i v životě existuje k defektnímu jednání téměř vždy alternativa. Místy...
Když krása a nesmírná přitažlivost někoho jiného Vás bodne přímo do srdce i duše, rozhodí to snad každého. Teď je jen otázkou, co s tím uděláte … zadusíte to v sobě, necháte to volně plynout, půjdete tomu naproti …
Mihotavý okamžik z jedné brazilské rodiny, ze země, kde se sexuální orientací či chtíčem si mnozí nedělají takovou hlavu.
Ten večer přišel Paula pěkně draho, holt nesmí se motat v okolí Port Authority Bus Terminal … průměr, který neurazí, s přitažlivým Antony Raymondem v roli Marca.
Tak to je docela síla. Už dlouho jsem neviděl tak depresivní film (zhlédl jsem to najednou, proto píšu film). Filmařsky po všech stránkách na vysoké úrovni. Někdy je to moc rozkouskované, časové roviny se střídají ve velkém tempu, vizuální podoba osob v různých časových rovinách není ideální, nicméně to všechno je podružné oproti tomu, jak silné poselství, jakou sžíravou kritiku společnosti nám tvůrci filmu přinášejí. Vůbec si nedovedu představit, že by něco takového vzniklo v seriálové produkci našich televizí. Téměř vždy mě severské produkce nezklamou, zvláště švédská a dánská (naposled např. Broderskab). Já dávám „Určitě doporučuji“, ale ne před...
Hezky odpozorovaný a do filmu převedený kousíček obyčejného života (to "obyčejný" je maličká nadsázka), jenže právě to je problém: ve filmu nikdo nic tak obyčejného nečeká. Určitě jsou hezky zachyceny proměny chování a konverzace při přechodu z chatu do reálného kontaktu. Hledání a odvažování míry otevřenosti a vážnosti v konverzaci u stolu a na balkoně. Odlišnosti kontaktu ve dvou a ve třech. Pobaví ta rozpačitá chvilka, kdy se má od večeře přejít k tomu hlavnímu: kdo a jak začne? Scéna milování tím, že se snaží být decentní, toho k vidění nabízí málo, a jistě by měla být kratší. Klíčová otázka...
Nadprůměrný švýcarský kraťas o tom, že se Matteovi nebude podřizovat celý svět tak, jak on to zrovna ve svých 17ti letech cítí. Tvůrci vybrali pro hlavní postavu téměr dokonale odpovídajícího kluka a jestli by měl dostat o pár facek více a nebo je to mamlas jen dokazuje, že se své role zhostil velmi dobře.
Umím si představit, že zidealizované představy o světě indiánských společenství (z nichž některá, dle pana Cílka, znají až 12 sexuálních orientací) mohou vést ke vzniku podobné pohádky. Pohádka je ovšem vystavěna na tom, že nereálné prvky uvede do uvěřitelného světa. Právě uvěřitelnost trpí: vše, co je příznačné pro tradiční indiánku, je zde jako kulisy gay příběhu použito příliš neobratně, příliš chtěně, přímo upatlaně. Což i jakoukoli pohádkovou poetičnost zvrací spíš v grotesku. Je možné, že čtenáři knižní předlohy, která byla takto zfilmována, najdou pro film víc pochopení. Rozumím i, že v zobrazení nahoty a prezentaci gay tématiky byl asi...
Opravdu velice vtipné, lehké, komediální. Žádné tlačení na pilu či nějaké nucené trapné gagy. Prostě osvěžující a nezatěžující kraťas, který mohu jen doporučit ...
Pestrá paleta mladých a mladších lidí a lidských osudů jeden večer na jednom místě. A nejlepší na celém filmu byl jeho konec ...
"Děsivý" kraťas zase tak hororový nebyl, neměl ale prakticky nic, čím by mě zaujal, snad až na velkou sympatičnost Jamieho ...
Kéž by byli všichni v rodinách k sobě tak upřímní, i když … Tato jednohubka Vám zpříjemní devět minut vašeho života.
Beau travail okamžitě upoutá vizuály, které divákovi zprostředkují nádherné a atraktivní obrazy africké krajiny, stejně jako pohledy na vytrénovaná mladá mužská těla. Nemůžeme nevzpomenout na zlaté časy kinematografie, kdy ctižádostí filmařů byla krásná fotografie. Specifickou baletní estetiku nachází režisérka ve skupinových vojenských cvičeních, která interpretuje jako svého druhu symbolické rituály (ony jimi ostatně i jsou). Do kontrastu s jejich formálností a svázaností staví závěrečnou, postupně se uvolňující taneční scénu, spíš gag. S vizuálními vjemy skvěle koresponduje hudba, která je ne doprovodem, ale jejich neoddělitelnou součástí. Jakkoli pohled na spoustu postav a scén homosexuála určitě potěší, tvrzení, že...
No tedy … tato kravinka byla tak „kravinkovatá“, že nemohu ocenit nízko …
Německý dokument na téma homofobie s vtipnými animovanými předěly vás nutně musí vyvádět z klidu. Možná jsme až příliš ukolébaní tím, že žijeme v tolerantní společnosti. Příběhy několika gayů z Maďarska, Pobaltí, ale překvapivě i Německa a Francie vás přesvědčí o opaku. S brutálním potíráním základních lidských práv se můžete setkat prakticky kdykoliv a kdekoliv.
"Režisér je opravdu pěkný chlap. A myslím, že svou první cestu do Brazílie si užil. Mimo festivaly s vnímavými diváky bude ale film asi k nekoukání." Tak ironizuje chilská divačka, která byla přítomna uvedení díla na brazilském filmovém festivalu. Ve skutečnosti to tak zlé není. Jen není každý nastaven na jistou manýru části (i) německé kinematografie, která si libuje v suchém, nezaujatém a popisném vyprávění bez nápadnějších efektů, které může působit sterilně, skoro jako odborná studie, a tím pro část diváků nudně. Pro temperamentní jihoamerické diváky musel být film očistec, zde v Evropě jsme již částečně vycvičeni. ...
Australský krátký film z netradičního prostředí je sám o sobě nadprůměrný a kvalitativně jej zvýraznil ještě představitel hlavní role Jonaha (Toby Wallace).
