Recenzi napsal/a petr12
Dokument Franzisky von Malsen zbytečně nezabředává do byrokratického procesu adopcí dětí stejnopohlavními páry, ale přináší zajímavé střípky ze života dvou, později tří, kluků.
I ve stáří se dá žít naplno. :)
Intimní příběh o potlačovaných citech, stáří a osamění.
Ani se nedivím, že nás mnozí přirovnávají k Francouzům. Minimálně pracovní morálkou se jim vyrovnáme. :)
Je smutné, že někteří rodiče nemilují své děti bezpodmínečně.
Snímek působí celkem sterilně a hodně rezervovaně.
Příjemný studentský film o střetu vesnické rezervovanosti s městskou otevřeností.
Když jste Palestinec a gay, nezbývá vám nic jiného, než požádat o azyl v Západní Evropě. Rodina se vás v nejlepším případě zřekne. V horším klidně i zabije. Pro izraelské úřady jste bezpečnostní riziko. Proto vás při nejbližší příležitosti deportují zpět. Pro Palestince jste kolaborant a zrádce. V této nezáviděníhodné situaci se ocitli i tři hlavní protagonisté dokumentu, kterým se podařilo vycestovat s pomocí dobrovolných organizací do "třetí země" díky udělení azylu. Jinak by dokument nemohl být kvůli bezpečnosti účastníků zveřejněn. Rozhodně stojí za zhlédnutí, protože nastavuje zrcadlo naší komunitě řešící pseudoproblémy.
Pokud přijmete fakt, že je film především o nacvičování taneční choreografie a jen okrajově o probouzejících se citech a nejistotě, tak vás Five Dances osloví stejně jako mě.
Hezky vystavěný příběh o návratu dětí do rodného domu za matkou na smrtelné posteli. Pomalé tempo umocňuje smutnou náladu a pomáhá zjemňovat neotesanost a topornost obou mužských představitelů.
3 příběhy mladých lidí, kteří si prošli nejen soukromým, ale hlavně veřejným coming outem.
Dějově průměrný film a toporné herecké projevy některých herců, oživují zajímavé exteriéry.
Když se setkají dva nesmělí kluci, tak je zázrak, že si najdou k sobě vůbec cestu.
Díky často nezřetelné linii mezi realitou a fikcí, která měla zřejmě podnítit divákovu fantazii, se stalo ze snímku poměrně těžce stravitelné sousto.
Pochmurný snímek plný erotického napětí, který nabízí více otázek než odpovědí.
Kde jinde hledat anděla, než ve Městě andělů?
Dávku cynismu, kterým je tento snímek prošpikovaný, jsem si vybral na dlouhou dobu dopředu.
Slaboučké, ale naštěstí kraťoučké.
Často zobrazované téma izraelsko-palestinských vztahů, které je věčným a vděčným námětem, se objevuje i zde a pohlíží na celou problematiku nejkomlexněji ze všech dosud mnou zhlédnutých filmů. Navrch přidává dávku romantiky, živočišného chtíče a drsné reality.
