Recenzi napsal/a petr12
Knírek, vlastní "sexy" bratr neupraveného ochlupení okolo přirození, opět v akci. Zřejmě nějaký environmentální prvek vybízející k výsadbě zeleně (travin) ve vyprahlých oblastech Brazílie. Kromě, u nás v poslední době hodně diskutovaných, větrníků tyčících se z písku. Říká se, že jeden pohled může vyjádřit více, než tisíc slov. Ale tady slova hodně chybí. Základní otázky zůstávají i po skončení závěrečných titulků nezodpovězené. Konec? Vlastně koresponduje s předchozím dějem.
Stejně jako Lotus - Posvátná květina hinduismu i buddhismu, symbol čistoty, osvícení a znovuzrození, který roste v bahně, ale květ zůstává čistý nad hladinou, tak i Koi Naam Na Do vychází ze zklamání, která oba hrdiny donutí změnit město a posunout se do další etapy jejich životů. Vzájemná podpora je více než dojemná. Oba hlavní hrdinové jsou příjemným estetickým bonusem.
Marco Berger si opět povodil své diváky, tentokrát na psím vodítku. Čtyřnohého nejlepšího lidského přítele postavil na zadní, zbavil drtivé většiny chlupů, ale nepolidštil ho. "Jen" hafanovi dal lidské tělo.
Typický snímek spadající do kategorie: „Vysoce pozitivní, povznášející a dobře naladěný film je uznávaný pro svou schopnost zlepšit náladu a inspirovat, často s tématy odolnosti, přátelství a radosti."
Pomyslně tajím dech a seriál si po dílech porcuji, abych nesfoukl plamínek, o kterém si ze začátku nejsem jistý, zda zesílí a nebo zhasne, jak je slaboučký. Snažím se ho rozdmýchat, ale plápolá beze změn. Žije si svým životem. Stále si říkám: "Rozhoří se vůbec někdy? Exploduje jako ohňostroj, který je nedílnou součásti děje?" Na konci rozhodně příjemně zahřeje u srdce. Jen jednu tzv. technickou. Yûki Sakurai by mohl investovat do rovnátek.
Kim Chan Kyu a Kim Chang Min, ze seznamovací reality show His man, se setkali společně před kamerou v tomto mini projektu. Působili stejně jako při jejich prvním účinkování. I přes společnou minulost, se spíše jen oťukávali. Oba působili nesměle. Vzhledem k celkové délce (krátkosti) - lehce omluvitelné.
Kostru příběhu tvoří dva zcela rozdílné pohledy na vztah, který skončil před osmi lety. Jak přesvědčit druhou polovinu k pokračování (restartu), když odmítá komunikovat? Stále dokola to zkoušet, až jednou podlehne. V reálném životě by snažení skončilo jako džbán s utrženým uchem, poslední kapka...V tomto případě džbán zůstal celý a kapka nepřetekla křes okraj sklenice. Kim Min Jun byl většinu děje na jednu přes d....u.
Počáteční silný wow efekt z dějové zápletky pomalinku začal zeslabovat s přibývajícími skoky v čase a téměř ustál zcela vypuštěným závěrem ve stylu...Ať se stane, co státi se má. Ale...Pokud jde o vizuál a vzájemnou interakci, tak vám ohromení zcela jistě vydrží do samotného závěru.
Quinn Holmes má všech "5 P" potřebných pro vybudování slibné kariéry v rámci (BL) vertikálních dramat. Je...PPPPPěkný. Spolu s Antonem Solovevem tvoří kompaktní dvojici. Děj je sice místy kostrbatý, ale celkový vizuální zážitek je...pamětihodný.
Mít na výběr ze tří uchazečů o jeden post přítele, může znít jako začátek nějaké úspornější seznamovací show. Byl jsem přesvědčený o výherci klání z úvodní scény, ale mýlil jsem. Seriál jsem si užil od samého začátku, do závěrečných titulků.
Položit si v oficiálním textu distributora otázku a neodpovědět na ni, považuji za solidní faul. Scéna v hospodě mi přišla vyhrocená a zbytečně narušila jinak velice pohodové vyznění snímku. Nejvíce oceňuji snahu natočit pěkný film.
Nemělo by, ale stává se, že při přípravě na den s velkým D, se veškerá pozornost upře na dlouho očekávanou událost a už vám nezbyde čas a energie na vnímání nejbližšího okolí. Bohužel.
Parádní plavba temnými vodami, během které se odhalovala postupně minulost obou hlavních postav.
Někdy křesadlem vykřešete plamen lásky na první pokus. Jindy se dlouho snažíte, létají celé ohňostroje jisker, které nakonec zažehnou jen studený plamen, který nezahřeje.
Hezký příklad využití tolik oblíbených brýlí. Pomocí nich lze všemožně kouzlit. Měnit věk, charakterové vlastnosti, výraz...
Atmosféru devadesátých let zcela naboural vytažený...walkman to nebyl...smartphone.
Co byste dělali, kdyby do vašeho resortu, uprostřed luk, konečně zavítal platící klient? Udělali byste zřejmě vše k jeho plné spokojenosti. Když se do něj zamilujete? Snažíte se pobyt prodloužit na maximum možného. Jak to občas bývá, i v ráji mohou nastat trable. Stačí málo a vše se v prach obrátí.
Detektivní žánr je vystavěný, v drtivé většině, na hledání vraha, pomocí průběžně sbíraných indícií. Třeba britské kriminálky se vyznačují jednou zvláštností. Plný košík informací můžete před samotným závěrem vysypat, protož vrahem není pověstný zahradník, ale "ten vzadu". Co dělat, když znáte identitu záporáka téměř od samého počátku? Musíte si vystačit s postupným odkrýváním motivů vedoucích k trestné činnosti.
Gay variace Deseti malých černoušků od Agathy Christie, se odehrávala v nudistickém rezortu uprostřed pouště. Několikrát jsem si vzpomněl na českou komedii Ten svetr si nesvlíkej s Nárožným (a Janžurovou). Jen jsem si zaměnil svetr za spodní prádlo. Scénář byl solidně vystavěný. Jen ti herci byli toporní. Ne...Tu část těla měli v klidu (naštěstí). Autoři to mysleli zřejmě dobře, ale dopadlo to jako vždy. Taková céčková produkce.
V tomto případě by se dalo aplikovat rčení: „a tak žili spolu šťastně až do smrti”. Dobře, uberu. Minimálně do konce snímku.
