Recenzi napsal/a petr12

Na selské farmě sedí maminka kachna na vejcích...V této verzi Ošklivého káčátka, vyseděla nejen krásnou labuť, která svojí vizáží, ladnosti pohybů a perfektní práci s výrazem obličeje, oslnila široké okolí, ale i zakrslou, věčně se šklebící kačenu, která se rozhodla pomocí čar a kouzel (čti...intrik) vystrnadit labuťenku, aby mohla také zazářit. Protože farmáři byli progresivisté závislí na dotacích, vyznávající základní heslo, že i neschopní mají právo na úspěch, raději migrovala na vedlejší dvorek, kde se ji dostalo vřelého přivítání.

Mladý plantážník narazil v cizí zemi na opuštěné políčko, které začal s povolením obdělávat. K nelibosti nepřejícího majitelčina syna, který si musel svého zahradníčka vydržovat a doufat, že skleník, ve kterém jako křehounká růžička roste, neopustí a nenechá za sebou otevřená vrátka.

Kdo nezapadne do šuplíku dámského knižního klubu, musí se často spokojit s rolemi nerudných seniorů a nechat na sebe padat prach patosu, jako na kus nábytku z antikvariátu. Pokud...se neobjeví lidé, kteří ho sfouknou a občas i "naleští".

Brazilská produkce byla moji osobní olivou, k jejíž oblibě jsem se musel projíst. Občas jsem si nějakou zobnul, ale většinou zanechala v ústech pachuť. Při posledním pokusu a počáteční nedůvěře, jsem si ji v ústech nejprve nechal válet po jazyku, až následně rozkousal a polknul. Chuť byla...příjemně překvapující.

Tam, kde země v prdel se převrací, žijí lidé, kteří na vymýtače zla se stále obrací. Ten hříšníky na správnou cestu vrací. Nebo jejich popel zemi navrací.

Za hrst naděje, světem bych šel. Pevně však vím, že bych nebyl vyslyšen. Závěr je daný, to je ta daň, kterou za realitu, bohužel, dostávám. Šlapu si pomalu, se slzou v oku, sbírám odvahu k závěrečnému kroku. Cílovou čarou procházím, světýlko odkazu, k mé radosti, nacházím.

Když vylouhovaný čajový sáček vřící vodou zalévám, jsem mile překvapen, že závan nové vůně lehce nasávám. Na chuti příliš poznat není, dává mi však víru, že se vše v dobré nakonec změní. Lidskými city cestu si klestím, povede konečně k lidskému štěstí? Šťastný konec, zvonec zvoní, snad ne...vysokoškolskému pokračování.

Když ti okolností pod nohy klacky hází a venku je počasí, do kterého našinec z hospůdky nevychází? Ty musíš jít, kvůli těm, kteří na tebe vše sází. Dneš však minulosti předchází a ta tě tiše roky provází. Dobíhá tě a pořádnou facku ti do tváře vráží! Nakonec se tvé tělo(srdce) hříchu neubrání a od milované rodiny tě odhání. Až zdravotní kolaps ti druhou šanci dává a z dříve nemyslitelného se realita stává.

Na kole defekt, může mít pozitivní efekt. Když ti pomocnou ruku nabídne "dědek", který v domě ukrývá nejeden originální pletený předmět. Stačí ho jen přeblafnout a později smetanu slíznout.

V pokladně mi zřejmě lístky zaměnili. Poznal jsem to již za chvíli. Skvělou podívanou nabízeli. Mě jen Geminiho oči uhranuly. S naivitou mi vlastní, říkal jsem si, že se to spraví. Nebeská záře mě osvítí. Mýlil jsem se, naštěstí se nedostavila deprese.

Dětský svět nemilosrdný je, krutou pravdu ti bez výčitek naservíruje. Naštěstí Netflix realitu vykompenzuje a pohledného prince ti přičaruje. Vůbec mu nevadí, že ti reálný život spíše zkomplikuje.

Když při pohledu do občanky zjistíš, že neúprosně tikající čas nezastavíš, tak záleží, jak se k události postavíš. V ideální stavu blinkr vyhodíš a na novou trasu vyrazíš. Je ale škoda, když se do dávno vyjetých kolejí zaboříš a nic originálního nevymyslíš.

Kdybych takové kouzlo znal, kterým bych Filter do minulosti poslal, určitě bych si nad ním tehdy spokojeností "chrochtal", boha nápaditosti uctíval a nad chybějící chemií očko přivíral.

Zažíváš někdy stavy, během kterých máš pocit, že se ti v mozku rojí hadi? Jsi ale masochista a zbláznil ses dočista? Neváhej a spusť play.

Je to malé, roztomilé, v několika vydáních. Když se díváš, brzy zjistíš, že je to spíše k zívání. Víčka těžknou, sirka padá, není to žádná hitparáda.

Když jsem v upoutávce na Vaibhava Sharmu(Mohaka) narazil, říkal jsem si: "To je ale zase pěkný d.e.b.i.l." V první epizodě zažil jsem, jeho přeměnu v dospělého jedince. V úžasu jsem, světě div se, oba/tři hltal až do samého konce.

Nestačí si jen při padající hvězdě něco přát, ale v případě splnění se z toho nepo.srat. Když do oceánu přitom kámen hodíš, energii přání znásobíš. Rada k nezaplacení, když ve střední Evropě na zadku sedíš. Proto stiskni play a barevnými obrázky se unášej.

S těžkým srdcem, musím přiznat, motýly v břiše mi nový sestřih vyhnal. Přesto plný počet při hodnocení musím nechat.

Oko vidí, oko soudí. Škaredinec na vycházce rychle odhalí. I když na druhou misku vah, krásu exteriérů přidáš, stejně nakonec proděláš.

Stalo se mi zřejmě poprvé, kdy jsem si v duchu říkal:"Kluci, ser.te na love." Krimi linka je silnější, ta lásky chtivá vás jen zničí. Strastmi jste si společně prošli. Ale bez ztráty kytičky jste nevyšli. Trpěl jsem jako pes s vámi. Slzičky strachu občas skrápli. Díky vám za super jízdu. I když mi na duši zanechala jizvu.