Recenzi napsal/a petr12
Jízda se zataženou ruční brzdou, které by prospělo odbrzdění.
Když jsem se přenesl přes vlastní morální limity, které ovlivňovaly sledování, díky zvyšující se míře hněvu, kterou ve mně budilo delikventní jednání a začal jsem vnímat samotný, solidně vystavěný, děj s přesně vedenými, typově dokonalými herci, tak mě snímek zcela pohltil.
"Tělesný rozměr" je ten jediný, který stojí za pozornost.
Zpočátku jasně čitelný a předvídatelný děj, snad kvůli vybočení ze zajetých kolejí, mění směr a vrcholí v zastávce "jsem k dispozici všem zájemcům".
S ubíhajícím časem a přibývajícími vzletnými frázemi mi došlo, že děj zasazený do zajímavých pařížských kulis nenabízí žádnou nosnou myšlenku. Zkrátka jen plyne, za doprovodu klasické hudby, lapený v minulosti. Jednoduše další konverzační snímek o všem a zároveň ničem.
I bez vyhrocených scén se dá naštěstí natočit snímek pojednávající o problematice AIDS.
Tak to dopadne, když obsah zvítězí o několik řádů nad formou.
Zájem hraničící s obtěžováním očividně nezapůsobil. Že by byl objekt zájmu opravdu heterosexuál?
Rychlá jízda s několika vtipnými momenty.
Kromě známé homofobie jsem si díky tomuto osvětovému snímku rozšířil slovní zásobu o bifobii a transfobii.
Kdyby snímek vznikl v zemi se zavedenou LGBT produkcí, vytkl bych mu mnoho nedostatků v čele s topornými hereckými výkony připomínajícími "mluvící hlavy". Jelikož se jedná o prvního laoského zástupce, budu shovívavý.
Nadšení z natáčení přehrávající ženské části ochotnického spolku vyvažují kluci snažící se o reálnější pojetí svých postav. Sice se jedná o tuctovou produkci, ale jedno nelze filmu upřít - pozitivní energii.
Sice chápu, že Kolibřík v podání Jonase Naye má působit jako agent z omylu, ale s jeho postavou jsem se nedovedl nějak ztotožnit. Vedle něho o řád vyčnívaly především "100% bitch" Maria Schrader a pro mě příjemné překvapení - Lavinia Wilson. Děj sice popisuje geopolitické události, ale jen na pozadí, hlavní jsou osobní příběhy a vylíčení NDR jako země lačnící po tvrdé západní měně. Děj je opět tak trochu naivní. James Bond na Východní způsob. Bez všemožných vychytávek, ovšem s Rumburakovým pláštěm.
Romance se střihem změnila ve výchovné video nabádající k opatrnosti při setkání s neznámou osobou na veřejnosti nebo MHD.
Srozumitelný příběh o neopětované touze.
V dnešní době působí způsob poznávání druhého podle výběru knih dost archaicky. Ovšem jisté kouzlo mu nelze upřít.
Originálním nápadem, jak si vynutit zvlhčení rtů - vylitím lahve vody v poušti, si kamaráda nezískal.
Ze zástupu podobně laděných seriálů vyčnívající kus, který nesází jen na pěkné tváře, vypracovaná těla a perfektně padnoucí outfity. Nabízí i zajímavý děj, který postupně vykresluje jednotlivé charaktery a objasňuje důvody jejich ne vždy příkladného chování. Škoda závěrečného spěchu, během kterého se autoři dopustili několika zkratek z kategorie (téměř) nereálných. Až na hudební podkres, který působí jako forma cenzury, se jedná o hodně podařené dílko.
