Recenzi napsal/a petr12
Snímků z amerického středoškolského prostředí se natočilo a jistě ještě natočí mnoho. Tento sice nabízí většinu již mnohokrát použitých motivů, ale zaměřuje se netypicky na opravdové přátelství dvou kluků - nejde o gay vztah.
Ne nadarmo se říká, že láska bolí. V tomto případě při spojování v minulosti rozdělených těl, která tvořila jeden celek. Ze zažitých rovnic se vymykající snímek plný vzájemné náklonnosti, kterou chápou jen oba zainteresovaní.
O Diega upoutaného k lůžku se stará Miguel trávící svůj život bez úsměvu na rtech prací u dřezu a starostí o svého kamaráda z dětství, který touží zažít pocit štěstí, proto uvítá společnost kluka prodávajícího své tělo, kterého dostal jako narozeninový dárek i své "neteře". Dost depresivní snímek o čekání...na vízum a konec života...
Další, docela povedená, variace na téma hledání toho pravého pro život.
Na scéně se objevil samec v těsných šortkách s pásem na nářadí...Tak nějak by mohla vypadat scéna z typického pornofilmu. Vše totiž krátce po začátku směřuje nevyhnutelně k tomu jedinému - sexu. Nějaká chemie mezi kluky byla. Jen ten konec byl...unáhlený.
Christophe Honoré je pro mě takový motýlek, který přelétává z květu na květ. Nikde nezůstává příliš dlouho. Námět působí zajímavě, ale děj je příliš roztříštěný. Chvíli se odehrává v Paříži, potom v Bretani, aby se zase vrátil do metropole. Samotní hrdinové, hlavně Jacques, jsou komplikovaní a neukotvení. Alespoň scéna ve vaně je hodna ocenění.
Snímek balancující mezi žánry boy's love a bromance nechává dost prostoru pro divákovu představivost a to mi vyhovuje.
Střídmě provokativní vztahový propletenec odehrávající se v rybářském městečku, jehož obyvatelé neměli pro nekonvenční vztahy pochopení.
Znáte kaleidoskop, který vytváří neopakovatelné obrazce? Stejně na mě působil tento snímek. Jako změť různých scén.
Pokud se spokojíte s vizuální stránkou, budete zcela spokojeni. Postavy i prostředí působí jako z nějakého lepšího lifestylového časopisu. Lu Feng je urostlý kluk, který se rozhodl ulovit křehkého chlapečka Xiao Chen...Ten působí zcela jako oživlá kreslená postavička. Nejen vzhledem, ale i chováním. Děj je na můj vkus příliš zhuštěný a potřeboval by naředit. Klidně i do seriálu. 100% romantika z prvního dílu se změnila v pokračování na psychohru. I přes mnohá klišé a nelogičnosti vše nakonec docela funguje.
Jo Weil pro mě navždy zůstane polovinou páru Chrolli ze seriálu Verbotene Liebe. Jde vidět, že je odkojený herectvím v "mýdlových operách", ve kterých není ani čas, ani prostor pro nějaké procítění rolí. V tomto případě měl navrch novic Pip Brignall, který celý pár táhl nahoru. Na režijní prvotinu Marka Wilshina se jedná o nadprůměrný snímek.
Jonas se zpočátku jeví jako další z řady milostných příběhů o středoškolské lásce, která vzplála s příchodem nového studenta Nathana. Jenže...Záhy bezstarostnou atmosféru naruší pověstné neuchopitelné "něco", které kormidlem otočí o 180 stupňů k očekávání nevyhnutelné katastrofy, která se bohužel dostavila a tím i vysvětlila zlom v Jonasově chování.
Erotický seriál s minimálním dějem a amatérským zpracováním, ale na kluky se dá dívat.
Řemeslně poctivě zpracovaný snímek, který má pro mě jeden zásadní nedostatek. I když jsem pochopil časem jednání všech hlavních postav, nedokázal jsem se ani s jednou stranou bohužel ztotožnit.
Středobodem celého seriálu je neřízená střela a vztahy nepolíbený Haruta, kterého budete buď milovat a nebo už od začátku nesnášet.
Sice thajské snímky působí, jako by je měl na starost jeden realizační tým, ale mě tento rukopis zcela vyhovuje, pokud si chci u sledování odpočinout.
Poměrně rafinovaná hra na kočku a myš, během které nevíte, kdo právě kterou roli zastává.
Vizuálně zajímavý snímek zkoumající zákoutí lidské psychiky.
Rozhodně nepatřím mezi diváckou cílovou skupinu, proto jsem si říkal, že mě Off Beat může jedině překvapit. Bohužel mi můj úzký obzor nerozšířil...Škoda.
