Recenzi napsal/a jiri.twist

Dával jsem si s tímto filmem "na čas", abych se vyhnul první vlně nadšených reakcí. Po zhlédnutí jsem si začal pročítat i zdejší recenze a musím přiznat, že předchozí z nich od Bilkis jako by mi mluvila z duše a mám prakticky shodný názor na film, který je řemeslně výborně zpracován, o tom ostatním by se dalo přinejmenším polemizovat. I když, jak jinak to měli tvůrci udělat, aby se snímek stal kasovním trhákem a oslovil co nejširší masu natěšených diváků ...

Cením si takových projektů, protože ve skutečnosti jich je málo. Většinou příběhy s časovým posunem řeší maskéři a nebo tvůrci výměnou za jiné herce. Cením si tohoto filmu i proto, že má i to pokračování stále NĚCO v sobě, něco z hlediska celého života tak kratinkého, a přitom nepomíjivého. Cením si i odkazu, kde jsou oba filmy v jednom, což také není běžné. A k tomu všemu ještě jako bonus Adam Hagenbuch ...

Jesse Charifa znám už ze zde uvedeného filmu Refugee´s Welcome, tak jsem se na něj chtěl podívat v jiné "roli". Mohu pouze říci, že ti dva pro mě nebyli jen šukacími stroji bez duše ... dalo se na to dívat. Děkuji za odkaz.

Krátký film, ve kterém padnou snad jen tři slova a jinak je "ušit" formou filmových obrazů a hudby na mě zapůsobil průměrně a pojednává o jednom dosti rozšířeném chování mnoha mužů.

Tento příběh na bázi krátkého filmu si můžeme vykládat několika způsoby. Každopádně jsem myslel, že mě kraťas zasáhne více, než jsem očekával, kromě toho tápání na konci a sympatičnosti obou "Izraelců". Nicméně po překladu od Jiřika, kdy jeho titulky jsou vkusně sexistické, ne však hulvátské, musím dodatečně po druhém zhlédnutí hodnocení ještě zvýšit.

Tento film z rannější tvorby Bruce La Bruce (ve kterém si zahrál jednu z hlavních rolí) sice kvalit jeho pozdějších filmů Gerontophilia a Refugee´s Welcome nedosahuje, ale přeci jen jej nelze jen tak odsoudit. Posedlost režiséra nejen holou hlavou skinheada je zřejmá, jeho rukopis zpracování rovněž a též ty některé "předpotopní" záběry (= rozuměj jakoby ze začátků konimatografie vůbec) na špatné kopii dávají snímku jistý "styl", že u mě dosáhl v součtu hodnocení na průměr (a skinheadovi Klausovi von Buecker je nyní už přes padesát let !!) ...

Kostarický kraťas nevyniká příběhem, herectvím už vůbec ne. Přeci má ale jednu přednost, kterou bych chtěl vypíchnout právě proto, že jsme zde na GT stránkách. Alepoň pro mě bylo vše upozaděno i díky tomu, že na kostarické mladíky se velmi dobře koukalo a pro mě to byla dominantní a jediná příjemná stránka tohoto minifilmu.

Něco málo se z filmu nakonec vylouplo, náznak komediálnosti, nadsázky. Ale jinak na mě kraťas nezapůsobil a skončil u mě v podprůměru.

Proč musely miliony mužů ve válkách zemřít a nedožít svůj život, mnozí mladíci či ještě skoro děti neprobuzeni a nepoznáni, kým vlastně jsou ... Tu symboličnost, sdělení tohoto filmu, jsem začal vnímat až na konci příběhu a pro mě je nejsilnější stránkou snímku. Příběhu, který byl ale filmovými prostředky podán dost podivně, rozvláčně (určitě to byl záměr, ale na mě to nepůsobilo věrohodně, a proto dva bodíky dolů za zpracování).

Tento delší kraťas mě oslovil hned na začátku, kdy v něm oba tvůrci (námět, scénář, režie) promlouvají k divákům. Oba bratři to zahráli velmi slušně a opravdu má Pierre Prieur hezkou tvářičku, jak píše petr12 v recenzi k jinému zde uvedenému filmu, ve kterém také hraje (Bizarre). Mohu sdělit, že pro mě je to solidní, slušné, reálné a netuctové dílko a hodnotím výše, než jaký má film průměr na IMDb.

Film je to velice zvláštní a zřejmě bude mít i rozdílná hodnocení. Pomalu se vlekoucí příběh, černobílé provedení, konverzace dvou mladých mužů. Ticho, do kterého začně promlouvat jen hudební podkreslení, detaily tváří a to všechno kolem mohou v divákovi vzbudit jistý druh zážitku a u mě to zapůsobilo ...

Co film vyjadřuje je velmi dobře popsáno v Podrobnostech od Jiřika. Lepší výstižná slova bych nevybral (vášeň, touha, manipulace, gesta, smyslové zážitky, průzkum těla) a sedí ke snímku jako prdel na hrnec. Snad jen toho samotného tance je tam pramálo, a to ale vůbec nevadí. Směs několika různých druhů hudebního doprovodu jen podrthuje tu celkovou náladu a rovněž zpracování (střih) ke konci graduje. Zážitek z krásy mužského těla a mužského intimna oceňuji a zřejmě moc heteráků tento snímek sledovat nebude ...

Snaha byla, ale ... Nějak mě to nechytlo, ani ten zčásti vypravěčský styl, který už pro mě není originální (snad jen to opakování některých scén) a pánbíčkaření není můj šálek kávy, takže se to v mém hodnocení za příběh projevilo ...

Bulharských filmů tady moc nemáme a tak jsem byl zvědav, co a jak a v průběhu jsem si myslel, že to sklouzne do šikany, jak je u Balkánu většinou zvykem. Nic takového se nedělo a už v průběhu mě napadlo, že to bude v námětu něco podobného, jako brazislký Teus Olhos Meus. Ta závěrečná dlouhá večeře byla dosti výmluvná a podtrhla pro mě jen to, že film nepatří mezi ty, které bych měl tady zatratit či odsoudit ...

Tady hodně záleží, jakým směrem bude divák tento krátký film posuzovat. V hodnocení to může být skoropropadák až po dílko, které zaujme svou nadsázkou, lehkou komičností a schválně neobratným zpracováním některých scén (např. "vražda" Rufina Arca). Přenesme se tedy do děje plného vykroucených ručiček, zženštilých pohybů, vystavování prsou (spíše koz) Bibi Malone a režiséra, který si zahrál i jednu ze dvou hlavních rolí a buď zatraťte a nebo buďte shovívaví ...

Cením si toho, že ekvádorští tvůrci dokázali rozebrat tak jednoduchý, a přitom na nitro obou kluků Matea a Diega tak složitý příběh. A to celé kolem mě přimělo k tomu, že se mé hodnocení vyšplhalo až do solidního průměru, měřeno mým úhlem pohledu krátkých filmů.

Na mexické poměry mimořádně zdařilý krátký film vyznačující se jistou mírou originality jak příběhu (můžeme si konec a to, co ve filmu již není, domýšlet a nebo "jen" balancovat mezi přitažlivým přátelstvím a nádheře žití) tak i zpracování. Postavy Carlose a Julia byly "zhmotněny" velmi dobře vybranými herci a film jako celek na mě hodně zapůsobil.

Já jsem sice nepoznal, kdo je ta "porno hvězda", ale tak špatný film jsem dlouho neviděl, kousky některých scén jsem dokonce přeskočil. Amatérské hraní a především zpracování a též ten falešný afekt postarších hereček ženského pohlaví mi lezl ne krkem, ale zadkem. Nedoporučuji.

Tato kolekce je hodně nadprůměrná, a to především zásluhou dvou filmů (Naken, Walk With Me), z nichž je provedena koláž na hlavní fotce v Podrobnostech. Nadprůměrný je i indonézský Kraťas Pria a ani z těch dvou nejmenovaných nebudete znuděni, naopak. Navíc prostřednictvím tomase106 a gibsonta je vše krásně naservírováno a já všem milovníkům krátkých filmů přeji příjemné zážitky ...

Kdybych si měl vybrat, tak jednoznačně Tylera. Ale to sem nepatří a smysl tohoto příběhu je někde jinde, a to, že i vřídky pod nánosy pudru a oči zalité do barev líčidel z K-Martu nakonec také najdou. Hledat a žít. Příběh je nejsilnější stránkou tohoto australského průměrného minifilmu.