Recenzi napsal/a jiri.twist
Výborný snímek o tom, jak by to mohlo fungovat, taková polopohádka tlačená tvůrci do oblasti jejich vlastního snění, teď to myslím především do té roviny sladké přejícnosti všech postav "okolo", skoro jako ty americké přeslazené blbinky, na které se rádi koukáme, ale se skutečností nemají moc společného. Film má řadu předností, například i v tom, že i dospělci a puberťáci už mohou ledasco cítit, o tom netřeba diskutovat, vykresleno moc pěkně a hodnotím vysoko. Lou měl v době natáčení 14 let, ale se svou nedomrlou postavou vypadal tak na 11-12 let, a to mi prostě už nešlo přes mou hranu...
Tento film z roku 2015 mi připadl o jeden chloupek pro mě snesitelnější (lepší), jako o dva roky z tohoto snímku vycházející seriál. Rozháranost a někdy i nelogičnost postupu postav tady je také, ale nemuselo se tak moc odbíhat na dlouhé pasáže od hlavní dějové linky. Největším osvěžením a devizou bylo to, že oba hlavní hrdinové Nam a Meuk SI NEMUSELI NA NIC HRÁT, v době natáčení neměli oba ještě ani 19 let, takže věkově oba odpovídali a oba předvedli velmi solidní výkon. Tím jsem chtěl říci jen to, že v současných projektech vystupují herci mnohdy starší 25-31 let,...
Příběh byl pro mě lehce nadprůměrný a herectví tentokráte hodnotím jen hlasy, a ty byly bezva, takové japonsky sexy ujeté. Celkově mírný nadprůměr. Animace mi nevadila.
Smyšlený prvoplánový příběh o lidském utrpení, podaný hodně konverzačně, mě moc nepřesvědčil, že by to bylo opravdové a ze života. Na poroty festivalů to zabralo, na mě moc ne.
Pro mě to není film s názvem Přistání balónu, ale vždy to bude Zátoka zmizelých velryb a když jsem se díval poprvé, tak teprve druhá polovina snímku vše objasnila a pak, když zhlédnu projekt podruhé, už vše vnímám z jiného úhlu. Japonský fim Dangerous Drugs of Sex, kde jsou explicitní sexuální scény je zcela jiný, jako tento fantasy snímek pouze s jednou náhodnou pusinkou, kde je vše v rovině nitra postavy a diváka, ale přesto mají oba filmy něco společné ... nejdřív zachrání jeden druhého, aby nakonec zachránil ten druhý toho prvního. Pro některé diváky, a píšou o tom na...
Mewa jsem poprvé poznal až díky seriálu TharnType a teprve potom jsem hledal o něm kde co možné. Tehdy jsem jej i obdivoval, jak svou roli, kde hrál otevřeného gaye, jako heterák bravurně zvládal a ani za píď by mě nenapadlo, že i ve skutečnosti je to mladý muž, co má rád muže. Navíc je nejen hercem, ale je všeobecně umělecky nadaný, nadchl mě i nedávný cestopis s Tulem po Mongolsku a jeho písničky zde uvedené, dokonce dvě přeložené, jsou balzámem na duši.
Méně reálné, trošku afektované a prezentování gayů jako karikatur mi nepřišlo jako zábavné, i když pointa není špatná.
I když je to jistě natočeno s nadhledem, zdá se mi, že tvůrci to už s tou oslavou gayů a radostí rodičů hodně přepískli
Ten námět a příbeh jako takový se vydařil, může být chápán jako zcela reálný, ze života. Za druhé bych vyzdvihl oba hlavní herce. Neznám jejich orientaci, ale museli si hodně "máknout". Zpracování tradiční pinoy se svými všemi neduhy "kroutících se červů" u společných scén orgií, kdo není na toto zvyklý, tak bude asi v tomto bodě hodnocení mírně zaskočen.
Příběh Khun Chai musel vymyslet a napsat snad ďábel sám. Jsme v době, kdy svět nepřál jinakým lidem, jsme v době čínského klanu operujícím na území Siamu a intriky jsou tak příšerné, tak překvapující a každým dílem se točí tak, jak divák nepředpokládá. Toto je něco mnohem hlubšího, velký posun v thajské produkci, než povrchnosti, na které jsme u některých projektů zvyklí. Seriál mapuje nejen pouhý milostný příběh mezi dvěma mladíky v době zakázané, kdy muž byl v tradiční čínské společnosti vrcholem rodu a žena byla až druhořadá, je to příběh o rovnosti, důstojnosti a hodnotě člověčí bytosti jako takové...
Lechtivější film s nekomplikovaným příběhem, ale i tak si odvahy tvůrců a především herců cením. Jun ale jako model moc nevypadal ... 😉
Matka opravdu příšerná, tu vybrali dobře, jinak někdy dlouhé ukecané scény, hercům jsem moc nevěřil, snad jen někdy tu jejich komediálnost, jinak dost nudná jakoby amatérská blbina.
Tentokráte pro mě opravdu jen průměr v tom moři krátkých filmů. NIc, proč bych se k tomuto pinioy dílku měl vracet .
Poslední dobou mě potkalo pár skvělých filmových projektů kde vystupují lidské bytosti mající rády stejné pohlaví, především z Taiwanu, ale taky po jednom z Korey, Thajska, Francie, Belgie, Maroka. A toto je další perla z Koreje. PERLA. Nebudu psát více, neboť vše, co jsem vnímal a prožil sledováním tohoto seroše, je už tady napsáno. Není to žádná pohádka a přesto se nestydím napsat: NÁDHERA ... brečím, bulím, řvu, pláču, roním slzy nejen nad jedním pravdivým osudem, ale jak úžasně se zhostil hlavní role Nam Yoon Su.
Scud, to je pro mě pojem, originalita a máme zde od něj několik jeho výtvorů, z nichž nejvíce mě zaujaly Permanent Residence a částečně Amphetamine. Toto ale vážně byla jízda, sexy bláznivý snímek a jako obvykle předem vybraní sympatičtí herci. POZOR: nahota, erotika, extrémní sex, znásilnění. Bláznivý příběh s prvky rozhovorů jakoby dokumentu. Nahý duch "zvědavce ve sprše" postupně navštíví i další tři asijské země, dokonce i Španělsko a jednou z postav je i jeho trans sestra. Příjemně chaotické, lehké a jediným pro mě nepříjemným bodem byl právě bodyshop, ten bych z příběhu úplně vyhodil, proto tři body...
Odpočinek, relax, lahoda pro oko, ucho i duši. Co ti Taiwanci poslední dobou dokážou, především po hudební stránce, a není to jen tento seriál, ale i jiné. Ano, příběh je jednodužší a v hodnocení MDL má seroš "jen" 7.6, ale tak to u hudebních projektů bývá a vše mi bylo vynahrazeno ostatními druhy hodnocení, od již zmiňované hudby a písní, přes zpracování a především po herecké i pěvecké stránce. Kde se bere tolik hezkých Taiwanců, a to je prakticky jeden seroš za druhým, ať už od sympatického Reese, přes Sea, který z vyorané myši vykvetl ve druhé půli do krásy...
Možná tím, že snímek byl tak krátký, možná zpracováním a nebo i něčím jiným, ale moc mě to nezasáhlo. Určitě se dá zkouknout, je to jen sedm minut a i tak snahu tvůrců oceňuji.
Zezačátku to vůbec nevypadalo, že by mě film nějak více zaujal, ale s příbývajícími minutami a hlavně ke konci mě sniímek dostal a vůbec se nedivím, že zvítězil na čtyřech filmových festivalech LGBTQ+ v Bombaji, Atlantě, Anchorage a Santa Fe.
Láska a soucit jsou nezbytnosti, ne luxus. Bez nich lidstvo nemůže přežít. Dalajláma. Přesně tak. Původně jsem myslel, že to bude jen tuctovka do počtu a i když snímek na vyší hodnocení ani tak nemá, zanechal ve mě něco, o čem mohu přemýšlet. A asi nejen já.
Opravdu jiný seriál, nejen co se námětu týče. Líbilo se mi to. Korejské až na půdu. Pro jistotu jsem se na první a poslední díl díval ještě jednou a utvrdilo mě to v názoru na komplexní devítku. Pod čarou: Korejci pořád lpí na těch afinách, pro mě byl Yeo Woon doslova znetvořený, kdy mu natáhli afinu nejen k obočí, ale až do očí, říkal jsem si, že mu to rovnou mohli dát až pod oči, jako kdyby ho někdo praštil pánví po hlavě. Hoonova sestra, když jsem ji poprvé spatřil s tím příšerným účesem, tak jsem...
