Recenzi napsal/a jiri.twist

Bodík přidávám za to, že příběh je tak jednoduchý a lehký, bez slz, utrpení, zděšení, násilí a krve. Právě ta celková radost ze života, pozitivita, se odrazila i na mě a nevadilo mi, že jsem "vypravěči" moc nerozuměl ...

Dokument se mi velice líbil, na jeho první půli jsem se díval ještě jednou, a to po tom, co jsem o tomto ruském tanečníkovi prostudoval na netu několik stránek. Mé povědomí o člověku narozeném v chudobě kdesi v Tatarstánu bylo jen povšechné a díky tomuto dílku jsem pronikl pod kůži jeho osudu. Teď k filmu samotnému. Dlouho jsem neviděl dokument tak prošpikovaný dobovými záběry z Ruska, tedy tehdy žaláře národů "Sovětského svazu", z doby strádání, chudoby, hladu, kdy lidská bytost byla pouze postradatelnou "věcí". Materiály byly dotáčeny. Vše bylo pestré, především potom z jeho profesní...

Mnohdy tvůrci filmů se snaží jinakostí, stylem, formátem a originalitou odlišit od tun produkcí ostatních. Tady se jim to zjevně podařilo.

Sexuální orientaci nezměníš. V první třetině tohoto krátkého filmu jsem spíše očekával dle typů herců, že by si měli roli vyměnit. Závěr pro mě mírně zvláštní. I tak ale hodnotím tento film hodně nadprůměrně ...

Hlavní role Íránce Ramina se solidně zhostil Arash Marandi, a i když celý příběh byl na mě trošku roztěkaný, jakoby záměrně lehce nedodělaný, kdesi končící, tak na mě zapůsobil. Zádumčivý až bázlivý, bojící se nové svobody, musí se nějak živit (pracovat), problémy s jazykem ... Zaujala mě i postava Leti a dále především postava Guillerma (Luis Alberti) a stále jsem přemýšlel, kde já jsem toho svalnatého Mexičana viděl. Pak mi to došlo. Zatimco v tomto filmu se gay erotikou velice šetří (vlastně téměř žádná není), tak v jiném filmu zde uvedeném Luis Alberti (tehdy ještě...

Ano, kamarádi, co se asi mají rádi, ale vše vyplyne až časem, i když času moc tento kraťas nemá a zapůsobil na mě příjemně průměrně na jedno zkouknutí a se sympatickým Ramirem (Brandon Cosma).

Brazilský snímek s neotřelým a soudobým tématem mě zaujal, ale ne zase tak moc, jak jsem zprvu očekával. Někdy malinko divné dějové zvraty a překvápko, že z nejjižnější brazilské aglomerace (4,5 mil) a z jednoho z nejbohatších spolkových států (Rio Grande do Sul) lidé utíkají "za lepším". Na druhé straně solidní herecké výkony, hudba, moderní pojetí a jistě by filmu slušely cz nebo sk titulky.

Tento hudební minifilm, kde nepadne jediné slovo, takže jej netřeba překládat, mě hned na začátku odrazoval tím, kam se Raf chystal, neboť prostředí gay klubů nemám potřebu nutně vyhledávat. Říkám si ... "to bude ale kravina". Chyba lávky. Netušil jsem, že se jedná o hudební film a tato stylizace, hudební složka a zpracování u mě vyhnaly tento na slova němý film do značných výšin a děje tam najednou bylo habaděj, i když jsem původně žádný nečekal. Opravdu po počátečním negativním šoku doslova překvápko. Doporučuji všem s podobným stylem vnímání jako já.

Ten čtrnáctiletý kluk už má nyní ve skutečnosti v civilu těsně před padesátkou, jak ten čas letí ... Zde u tohoto již postaršího filmu vidíme kromě toho, že rozvedení rodiče nutí kluka do obleku na střední školu a každý má jiný vkus, předevím, jak se svět posunul ve vývoji. Např. ta afektovaná matka by si už nemohla zapálit cigateru v butiku, protože by ji ihned nakopali do hader ... jo ... a uhratý klouček, zatím skrytý gay, místo obleku myslí hlavně na muže.

Pro mě dost nuda, vypravěčský styl a erotický, homoerotický či jiný pohled režiséra na partu hubených až vyzáblých iberijských mladíčků. Podobný minifilm už tady na GT režisér má a rovněž i se svým oblíbeným mladíčkem Kevinem Ríosem.

Dlouhou dobu tichý a zakřiknutý divadelní herec, později i filmový, vypráví svůj příběh sám, což je zvláštnost na tomto dokumentu. Většinou to bývá tak, že mluví řada přátel, příbuzných či lidí z branže. Bylo to takové oživení, alespoň ta jeho první část života, ke konci se mě to zdálo trošku i monotónní. A dozvěděl jsem se řadu aspektů jeho osudu, který jsem tím pádem lépe pochopil, a za to dík ...

Podle mě nejlepší díl celé trilogie. Jednak příběhem, jednak i tím, co tady už je napsáno - herci vyspěli a byli daleko více uvěřitení, dokonce tak, že Nick Ferrucci mě přesvědčil úplně. Je to takové zadostiučinění za pro mě méně podařené první dva díly, protože nefandím zrovna moc pánbíčkaření a všem těm lžím okolo včetně pohlavních zneužívání dětí a mladistvých pod rouškou kněžského roucha.

Vyplodit skvělou komedii je velmi těžké a tak jsem k filmu i přistupoval. Toto dílko není sice žádný extrém v podobě hrůza-odpad a nebo super-top, ale i tak jsem se pohyboval v průběhu na hraně průměru mezi nic moc a nebo ještě to jde. Komediální drama hledání pravého muže a sexuální identity má v sobě řadu úskalí a zde to někdy tvůrci dle mě mírně přehnali s afektovaností, až moc praštěnou postavou Nati (přítelkyně Santiaga) a celkovým dojmem, že jsem příběhu moc nevěřil. Přesto nakonec u mě převážil pocit "ještě...

Od filmu jsem mnoho neočekával, a to se také postupně naplňovalo při sledování první třetiny až poloviny filmu. A najednou mi začal snímek připadat svou naoko jednoduchostí, poklidem a obyčejně neobyčejnými osudy plný člověčenství-lidství a pro mě moc hodnotný, a proto mé celkové komplexní hodnocení s číslem 7 bez rozdělování do jednotlivých hodnotících kritérií. Jsem z toho mírně vykolejený, že mě tak tichý, upozaděný film natolik zasáhl a jistě to bude i tím, že jsem si plně vychutnal výborné slovenské titulky od Matt Bianca, za což mu moc děkuji ...

Hezké, citlivé, SNOVÉ a smutné zároveň. A bez jediného španělského slova, španělština se objevuje jen v titulcích. Kdo má citlivou dušičku, určitě se podívejte ...

Kraťas z nejvyspělejší země americké šíje mě zčásti zaujal. V první půli spíše jen vypravěčský styl (anglické titulky ve filmu jsou) a herci "hráli" jen živé obrazy. Bohužel, brekem ani dopisy gaye ze svého nejlepšího heteráckého kamaráda neuděláš a ten skok z něčeho někam (abych neprozradil pointu) ke konci filmu byl zpracován velmi amatérsky, proto původní pětku za zpracování jsem snížil na čtyřku. A teď mimo rámec hodnocení - ten heterácký Arán bez čepice byl docela čupr kluk.

Jak rozesmát diváka u komedie není tak jednoduché a pokud ten, kdo se dívá, nepojme tuto totální (hodilo by se napsat i anální) ztřeštěnost s nadsázkou, se zlou se potáže. I já se dostal na tu vlnu, kdy nehodlám nic odsuzovat či zatracovat (proto i mé celkové neutrální hodnocení), nadhled jsem si udržel po celou dobu filmu, i když to mnohdy nebylo jednoduché (např. scéna s umělým dítětem, co má místo pupeční šnůry anální kuličky, zhruba uprostřed filmu byla až nechutná) a doplnil jsem si "vzdělání" o několik erotických pomůcek. ...

Film se věnuje bezpočtu skutečných smutných a traumatizujících událostí nejen v UK, a to je asi jeho největší přednost, komplexně je lehce nadprůměrný a pro jeho poslání doporučuji zhlédnout.

Takové jednání nepochopím a také ani nikdy nechci chápat, protože ženuška se bude už zítra vracet domů. Nicméně kritéria hodnocení mi vyšla lehce nadprůměrně.

Přestože španělsky moc nerozumím, pustil jsem se do tohoto "dlouhého kraťasu" a všemu jsem porozuměl. Byl to film pro mě na hraně ... Už už jsem chtěl u některých částí jásat (klavír, mazlení s Arturem, závěr), tak jiné scény mi naopak připadaly toporné a připomínaly mi ty některé zde uvedené amatérské celovečerní filmy made in USA (plodní recenzenti moc dobře ví, o čem mluvím) a student Leonardo nebyl také žádný zázrak. A proto mi vyšlo hodnocení průměrné.