Všechny recenze
Příběh, ve kterém jsou karty rozdány bez velkých gest. Melancholickou atmosféru umocňuje podzimní uvadající krajina a především jistota zániku. Jsme svědky uzavření naplněného vztahu, ve kterém je po letech soužití místo pro milou ironii, vtip a nezhasínající jiskru. Je to příběh o empatii a porozumění, o lásce, která přináší nelehká rozhodnutí. Oba představitelé hlavních rolí hrají výtečně. Film nechává doznít vyřčená slova i naznačené situace, podvědomě klade otázky k tématu, které se jednoho dne může týkat každého z nás. Nejde o ždímání emocí, režisér nedává prostor k velkému dojímání, jeho přístup je věcně chlapský. Pozoruhodný snímek, který stojí za vidění....
Příjemný koktejl lásky, vášně k hudbě a romantiky. Plachý Lee a veselejší Kang se svých rolí zhostili dobře. Krásný a roztomilý příběh.
Pod provokativním oblečením a nánosem makeupu se ukrývala malá dušička toužící po spřízněné duši. Dosavadní oporou ji byla pouze matka holdující pití (až do dna). Po matčině odloučení musela opustit svůj bezpečný přístav na obláčku číslo sedm a snést se na zemi mezi běžné lidi. Jak už to tak bývá, příliš pochopení mezi pozemšťany nenalezla.
Sousloví spojené s tímto filmem: LÁSKA NEZNÁ HRANICE, ČAS ANI POHLAVÍ. Moc se mi vše líbilo, zaujalo mě to ... nádhera, padlo několik kapesníčků, a to i tehdy, když jsem se díval na film podruhé, potřetí ... Zasáhne to především tu část diváků, kteří mají duši naladěnou na strunu buddhismu, převtělování. To důležité pro mě ve filmu je - láska je věčná jakožto i duše, a to tvůrci i herci velice krásně ztvárnili. Dew (Ohm), Pob za mlada (Nont), Pob v dospělosti (Weir) a Natcha (Pahn, sice malého vzrůstu, ale nádherná, vyložená "školačka" ve svých...
Ve výsledku působivá lesbická tragédie, i díky funkčně použité (asi) lidovce. Snaha zasadit příběh do doby studené války může působit účelově, ale má se o co opřít: Sověti se nemazali se zrádci, dezertéry, emigranty, homosexuály ani původními etniky. Navíc tvůrci vybírali mezi slovanskými herci. .
Doporučení mezi Určitě ano a Spíše ano, snad o něco blíže k Určitě.
Úžasný film ( samozřejmě i seriál ). Oproti jiným asijským filmům to má spád bez zbytečným zpomalených sekvencí, chemie mezi oběma krásnými kluky je neuvěřitelná. Člověk by si skoro myslel, že se ti dva herci opravdu milují. Přirozené civilní herectví ... mohl bych pokračovat dál a dál. Prostě Filipínci se vytáhli. :-)
Příběh zasazený do celkem atraktivního prostředí baletní školy působí líně a zdlouhavě. Dialogy zbytečně neposouvají děj dopředu, ale spíš brzdí. Po celou dobu jsem nenašel vztah ani k jednomu z protagonistů, jejichž výkony byly spíše průměrné. Prvky mystična jsou v příběhu zbytečné až hloupé. Rozhodně šlo námět zpracovat lépe. Ale možná jsem jen nepochopil umělecký záměr autorů .:-)
Láska je laskavá. Láska vždy nemá šťastné konce. Láska někdy bolí. A štěstí ...?... to má limit. Myslím si, že tento seriál není žádná pohádka (ani tak nekončí, je ČLOVĚČÍ) a ani není moc pro náctileté. Je to skvělý seriál pro dospělé, a to nejen pro muže, co mají rádi muže, nevykroucený, dobře plynoucí, bez kudrlinek, bez asijských afektů, LIDSKÝ. Nejvíce mě uchvátily osudy postav, a kromě zapamatovatelných vedlejších rolí, kterých bylo několik, to byla čtyřka postav hlavních (všichni čtyři herci v době natáčení měli 25 a nebo 26 let). Byly výborně,...
Velice pomalu plynoucí děj dával vyniknout všem detailům, které v samotném závěru dotvořily smysluplný celek a uzavřely onen pomyslný kruh plný lásky, ztráty a bolesti.
Bylo to milé a přiznání bylo dojemné, ale tak nějak i chtěné a celé to bylo trochu strojené. .
Dobrý film, zábavný, vtipný, s asijským temperamentem. Pro Číňany je rodina a touha po vnoučatech to nejdúležitější, proto byl pro matku šok, když zjistila, že syn je gay a dcera lesba. Šťastný film o lásce, s dobrým koncem, výborně zahraný.
Tento taiwanský seriál byl pouze průměrný. Ano, solidní, ale až tolik mě nenadchl příběhem ani herectvím. Hlavní dvojice Kyang - Yi Fan mi postupem doby připadala, že není v příběhu tou hlavní a byla vytlačována dvojicí Soda - Noah. Také zvraty u hlavní dvojice, z téměř ničeho po okamžité vyznání lásky, příběh se budování vztahu mezi cukrářem a zpěvákem málo věnoval, chemie téměř neexistovala a já se v některých okamžicích skoro nudil. Chyběla jiskra, která by mě stále tlačila ihned k dalšímu sledování. Herecky nejpřirozenější z postav se mi zdál Soda, osvěžením byla dívka Cora. Kdo by si myslel, že...
Sladkostmi napěchovaný a mašličkou převázaný seriál lahodící mému oku.
Naprosto svěží filipínský pandemický seriálek, který mnohému divákovi vykreslí v duši příjemné zážitky. Mnohdy rozzářené úsměvy, dobrá nálada, lehkost, ale také sympatičnost a krása jednotlivých herců, a to jak hlavní dvojice Key-Chen, tak i ostatních, např. sličná Dev a všichni další mladí pánové. Na jedné straně na Vás dýchne stísněnost přísných opatření, na druhé to, že postavy jsou stále optimistické a v celém seriálu není žádná NEGATIVITA. Přínos tohoto dílka bych vyzdvihl v tom, že postavy, které se potýkají s nepřízní osudu si přesto najdou způsob, jak vše zvládnout, obejít a těšit se i z...
No vida, že vánoční slaďák lze zvládnout i za 3,5 minuty a bez cukrkandlových rekvizit. Zpočátku dokonce i bez ducha Vánoc. .
Tento film ma nadchol a pozeral by som ho ďalšie 2 hodiny. A nie len preto, že v roku 1983 som mal presne toľko , ako Elio, ale aj preto, že ja som iba sníval v tom čase o tom, čo on zažíval...nádherný film
Film byl natočen dle mangy, a to věrně, neodchýlil se a já si myslím, že japonská mládež už mnoho let kopíruje z mang styl účesu, že mladíci vypadají jako nějaké křehké slečinky, a to pro mě není to pravé ořechové (nakonec viděl jsem to v Japonsku na vlastní oči). Mezi oběma hlavními postavami jsem ale cítil větší věkový rozdíl, než jak mělo být, že jsou stejně staří. Starší Sugihara Kohei, nedoslýchavý a bázlivý, jeho postava byla zahrána věrně, a mladší Sagawa Taiichi a budují mezi sebou vztah, který řeší problémy se sluchem Kohei a jak by mu mohl Taiichi pomoci....
Příjemná symbióza tanečních kreací zhmotňujících recitované básně, náladové hudby a artové kamery.
Příklad toho, že láska nemusí stačit na to, aby spolu mohli dva lidi žít. Ne, že by to bylo nereálné, ale od filmu jsem nečekal, že to skončí na tom. Myslím, že filmy by měly nabízet řešení, ne jen končit na tom, že něco nejde.
