Všechny recenze
Lasse Steen Jensena znám už zde z kraťasu Cognitio, který je opatřen i cz titulky, a protože se mi snímek líbil, pustil jsem se i do tohoto (nejen kvůli herci samotnému). Původně jsem recenzi psát nechtěl, a i přesto, že jsem prakticky nerozuměl, tak jsem byl schopen vycítit, co si ti dva povídají, protože vše bylo zahráno velice hezky a přesvedčivě a celý kraťas byl spíchnut s dánskou noblesou (nebo spíše syrovou realitou ...)
Přidávám se i já. U mě námět natolik převýšil vše, že ostatní kritéria hodnocení spadla téměř na samé dno. Téma a příběh je pro mě odpad.
Fujtajbl, to byl ale hnusnej konec. Nechápu, proč má někdo potřebu točit něco takového.
Pohled do zákulisí natáčení nízkorozpočtového nezávislého filipínského snímku se zaměřuje převážně na samotný tvůrčí proces. Nabízená vztahová linka mezi asistentem a hlavním hercem zůstala bohužel nevyužita.
Další z řady erotických filmů jednoho režiséra a autora se liší od těch předchozích snad jen výběrem typů mužů. Moje hodnocení zní: .... thank you ....
Slabší krátký film mě kromě námětu neoslovil prakticky v ničem. Za nejslabší považuji herecké výkony. Děkuji monvi-mu za titulky.
Naštěstí existují osvědčené party hry, které mohou pomoci ostýchavým jedincům ve vyjádření svých citů.
Vybít si vztek a frustraci lze mnoha způsoby, ale rozhodně ne tímto.
Stačilo pár kapek a pomyslný pohár přetekl. Snímek o dysfunkčních vztazích, které se hlavní hrdina rozhodl vyřešit radikálním způsobem.
Dolane, Dolane... vykašli se na filmy a toč reklamy... A to hodnocení zde... Jako vážně?! Říkal jsem si, že tohle bude ten film, kdy mě Dolánek přesvědčí, že hudbu a zpomalené záběry neužívá jen na efekt a je schopný odvyprávět strhující příběh a že snímek Les amours imaginaires nebyl jen náhoda. Bohužel nestalo se.
Jsou fimy těžké na pochopení a někdy bych uvítal, aby měl divák možnost se na něj dostatečně připravit studiem děje tak, jako např. na nějakou operu v italštině, kterou v životě neviděl a nebo aby tvůrci filmu více poodhalili předem, proč je to tak a ne onak. Jistě to nebyli amatéři, kteří by nevěděli, jak namaskovat herce, aby mezi postavou byl fyzicky znatelný posun o dvacet let. Dle mě je to film, na který je potřeba se podívat třeba s odstupem dvakrát, něco si o něm přečíst, porovnat názory těch, co sdělení tvůrců nepochopili a...
Lehce depresivní snímek o partnerské zkoušce s předem známým koncem.
Samotný příběh není nic nového a je filmově ztvárněn už mnohokrát. Punc výjimečnosti tomuto snímku dodává teprve zpracování ve formě fantastické kamery a už tradičně Dolanova práce s hudbou. Dolan taky dbá na pečlivý výběr herců, i když zrovna tady jsem si na Dolana v hlavní roli zprvu nemohl zvyknout. Nicméně Xaviera má kamera ráda, dobře se na něj kouká a jeho herectví mě baví. I když to heterácký tlachání à la Bergerovo Taekwondo nemusím, to krásné filmařské zpracování mi to bohatě vynahradilo.
Velmi zajímavý námět, kde vzpomínky na minulý život obou hlavních postav seriálu, do jisté míry ovlivňují ten současný. V některých dílech se děj sice moc táhne a nic ho neposouvá vpřed, ale zvědavost, jak se celý příběh bude vyvíjet, je silnější, takže ty slabší místa hravě překonáte. Občas jsem se ztrácel ve jménech, ale to u těchto seriálu asi není nic divného. Herci dle mého názoru dost přesvědčivý a hlavně sympatický (a to dvojice z minulého života, tak i z toho současného) Kdo má tento žánr rád, určitě bude spokojený a příjemně stráví pár večerů.
Souhlasím se všemi hodnoceními zde. Ano, můžete se právem urazit a nebo naopak, mít v sobě více nadhledu a zjistit, že film "byl s láskou dělán". Humor a nadsázka z filmu přímo čpí a je jen na divákovi, zda je s to je vnímat. Trošku jsem nejdříve váhal nad hereckými výkony, ale nakonec ve mě převážil velmi dobrý dojem. Příjemně strávený čas s potrhlou komedií a v závěru i se slzičkou v oku ...
Zaskočily mě víceméně negativní recenze, čekal jsem sladkobolnou, nablýskanou přehlídku urostlých mladíků. On se zatím z filmu vyklubal velice hezký, upřímný pohled na život mladých mormonů, kteří musí čelit "obyčejným" problémům spojeným s jejich misijními úkoly, ale i vážným vnitřním konfliktům víry, poslušnosti a touhy žít v pravdě podle vlastních citů a tužeb. Neměl jsem ani pocit, že by se film dělil na dvě nestejné poloviny, svou přirozeností a věrohodností mě pohltil od prvního záběru.
Francouzská prasátka, francouzská řepka, francouzský venkov, francouzský gay, kterému již tak baculatou tvář tvůrci roztáhli do stran tím, že mu nechali rozšiřující vousy i po tvářích. Člověk by řekl, nic moc. Přesto na mě dýchla neobvyklá JINAKOST a naprostá ORIGINALITA zpracování a právě to mě udrželo v pozornosti při sledování tohoto kraťasu až do konce. To je právě to, co dokáže film odlišit od množiny obvyklosti, i když příběh je do jisté míry jen tuctový. A monvi-mu díky za titulky, krátkým filmům se věnuje jen hrstka překladatelů.
Režijní prvotina působí místy strojeně a učebnicově, hlavně Justinova postava. Ale po dlouhé době jsem měl z hlavních představitelů pocit, že jim jde o odvedení co nejlepší práce a ne jen o pouhou účast na projektu. Jen ten konec nemusel být tak přeslazený.
Také si myslím, že tím, jak je film natočen cíleně "amatérsky", mu čas ublížil, takže pokud by se mělo jednat o běžný příběh, tak by bylo mé hodnocení nízké. Jenže tři prvky v příběhu má film velmi cenné, nebo alespoň pro mě: 1. amatérské záběry z východního Berlína a "socialistické" Prahy 2. láska v jednom městě, rozděleném zdí a systémem, kdy se musí utéct místo o dvě ulice na západ přes Československo, Maďarsko, Jugoslávii, Rakousko 3. je to láska dvou mužů v té době, což musím v rámci filmu ocenit jako uživatel GT...
