Všechny recenze
Slušně a zajímavě udělaný "kraťas", dobrá, známá hudba, výstižné kresby, povedlo se.
Jan Krüger se nesnaží o pohodové filmy s prvoplánovým sdělením, na které se do kin pohrnou davy. Také Sourozenci mají k pohodové podívané daleko. Ač v Berlíně, který rád oslňuje nově nabytým leskem a elegancí, pohybujeme se čtvrtěmi spíš omšelými, jezdí se vozy spíš ojetými a potkáváme hlavně postavy z nižších společenských etáží, ba i ilegály. Mladý gay Thies se při práci pro realitní společnost setkává s párem polských sourozenců. Přitažlivý bratr vycítí Thiesův zájem a využije ho; nadějně započatý vztah ale vtahuje Thiese víc a víc do problémů ilegálů, kteří pro střechu nad hlavou udělají leccos....
Reklama na gay život (nejen) pro heterosexuály.
Začíná to nadějně, setkání mladého berlínského realitního makléře s temperamentním Polákem, který to zjevně hraje na dvě strany, se ale postupně začne točit v kruhu a končí nijace. Na celovečerní film by to chtělo propracovanější scénář, i když atmosféra Berlína je zachycena docela hezky.
Příběh o cestě dvou nesourodých bratrů autem na místo, které si vybral pro svůj poslední odpočinek jejich právě zesnulý otec, sází bohužel na typicky americký (fekální) humor a stále se opakující "vtipné hlášky".
Bez dramatického závěru by krátký film vyzněl idylicky.
Chápu spojení jednotlivých dílů, které na sebe dějově navazují, do celku. Ale spojení spolu nijak nesouvisejících "krátkých filmů" působí hodně roztříštěně.
Tomuto zpracování něco chybí. Připadalo mi to, jako slepenec více či méně zdařilých scén, které někdo tak nějak bez ladu a skladu za sebe poskládal. Nebo jsem rozmazlenej zvykem, že film by měl být nositelem nějakého příběhu? Tady jsem nosnou myšlenku postrádal.
Potenciál, který se v příběhu přímo nabízel, využit nebyl. Zpracování nebudilo žádné emoce, což, předpokládám, nebyl záměr, ale chabý režisérský přínos. Víc emocí u mě vybudí televizní zprávy a to je samozřejmě špatně.
Vzhledem k předchozím recenzím už není moc co dodat. Film o hezkým klukovi, který si svou krásu velmi dobře uvědomuje a umí toho patřičně využít. Ač se nám tvůrci snaží předhodit, že se hledá, je to pochybné, neb o své orientaci určitě dobře ví. Ale před kámošema musí vypadat jako macho, tak to zkouší s holkou. To nakonec není zas tak výjimečné, dělá to dneska spousta kluků hrdě o sobě hlásících, že jsou bisexuálové. Jestli měl film ukázat právě toto, tak budiž. Jiný smysl v něm ale nevidím. A jak mohl vyhrát letošní Mezipatra, je mi záhadou.
Príjemný film, určite uveriteľnejší a menej nabubrelý než preceňovaný Brokeback Mountain, s ktorým ho často porovnávajú. GOC má čosi zo súčasnej artovej tvorby (surovosť, pomalosť, neukecanosť) a zároveň "warm fuzzy feeling" z typických britských filmov. Príbeh je pritom jednoduchučký a neprekvapujúci, v podstate ďalší film o neľahkom comming oute (len málo gay filmov je o niečom inom) a o urazení sa kvôli nevere (heteronormativita, asimilacionizmus)... ale zároveň to bez komentára reflektuje ľudí takých, akí často naozaj sú, z rôznych dôvodov. Či v gay komunite, či v rurálnom prostredí. Páči sa mi však že je tu menej zbytočnej hystérie, umelých fráz...
I s minimálním počtem lidí stojících před a za kamerou se dá natočit sledovatelná produkce.
Zajímavý námět hnaný trochu do extrému.
Při pohledu na sympaťáka(y) s dítětem v náručí zaplesá srdce nejdnoho diváka, který určitě snímku odpusí mnohé nedostatky.
Ohromně přítulný Elias si vydělává dle svých slov tvrdou prací v oděvní továrně u...stolu coby asistent a návrhář. Kromě nově příchozího černouška mu neodolá jediný ocásek, po kterém zatouží. Má výhodu v boudičce, kterou sdílí se starým vypelichaným, ale bohatým hafanem, ze které může podnikat se svolením výpravy na cizí dvorky a zvát si do ní spolupracovníky a drag queens.
Televizní film, v němž potlačená homosexuální touha přivede kazatele malé nezávislé církevní komunity do konfliktu s vírou a církví, i na pokraj rozpadu manželství. Vypočítavý, drogově závislý homosexuální pouliční zpěvák přijme pohostinství kazatele a jeho ženy, a aby si dobré bydlo v jejich domě udržel, stárnoucího muže svede. Ze všeho nejvíc je film kritický k životu náboženské komunity. Kazatel se ženou, zcela zanoření do víry, nezvládají praktické otázky chodu církve, pokladník krade dary věřících, spekulant se snaží nesplatitelným úvěrem dostat k majetku komunity, blíže neurčené vyšší struktury církve "léčí" kazatele vymítáním ďábla, zmanipulovaná komunita kněze, který...
Po technické stránce solidně natočený snímek na otřepané téma.
Štíhlému teenagerovi s jemnou tváří a velkýma očima velmi přejeme, že se dočkal hezkého zasvěcení od ohleduplného přitažlivého zasvětitele, a že má i rozumného tátu. Ba i ta kočka je milá. Kéž by tohle měli všichni mlaďoši na prahu života gaye... tedy: až na to dealování. Anthony Doncque odvedl filmem 1992 svou teprve druhou práci jako režisér, má ale za sebou sedmnáct filmů jako producent. O to víc překvapí, že zručně natočený snímek nemá nějaké zajímavější vyústění, vyznění, poselství.
V lesíku na písečném plácku ohraničeném patníky s přilehlým ohništěm se utábořila partička medvědů, kteří si vyrazili z domova na víkendový pobyt v přírodě. Kromě sexu se oddávali individuálním aktivitám v neznámém prostředí, ve kterém se začali postupně ztrácet...Naprostá hovadina.
Hezká práce s kamerou a světlem, celkem pasující hudba, ale děj škobrtající o nelogičnosti a popoháněný šíleně polopatickými samomluvami, a ještě šílenější vedení herců... Ne, ne, Ogie, ještě pár let budete muset pracovat pro ty, kdo opravdu dokáží vymyslet film.






