Všechny recenze
Mám tenhle typ filmů rád, proto vyšší hodnocení. Příjemný film o chlapecké lásce, která byla vždy něco víc. Film si na nic nehraje, pěkně pokojně plyne a jen čekáte kdy na to chlapci skočí :)
Celkem vtipné, pánové jsou koukatelní :)
příjemný film na sobotní odpoledne. Film pojednává o krizi mladého chlapce který bojuje se svojí sexualitou a manželskými problémy jeho rodičů..
Na to, jak to bylo relativně o ničem se na to fakt dobře koukalo. Teda hlavně na dva hlavní protagonisty. Ten konec na mě byl už docela přehnanej a vzhledem k povaze Cola extrémně nepravděpodobnej, ale za těch 6 minut času ten kraťas určitě stojí.
Za mě dobrý. Žádný dechberoucí a převratný příběh jsem od toho podle hodnocení na imdb a čsfd nečekal, a nutno podotknout, že jsem se ho ani nedočkal. Byla to nicméně příjemná oddychovka se sympatickýma hlavníma postavama a přesně tenhle typ filmu jsem zrovna chtěl vidět. Klasický případ toho, že náboženství a obzvláště náboženský fanatismus působí spíš bolest, než aby šířil dobro, za které se vydává. A že léčba homosexuality zkrátka nefunguje.
Dvoudílný film je velice dobře zpracovaný. Je to krásné romantické drama a co jsem ocenil, je tam vyjevena láska s minimem "postelových scén" (ne, že bych to odmítal :-). Oceňuji také to, jak film ukazuje, dost dobře by se dalo říct i vysvětluje, rozdíl mezi sexem a opravdovým vztahem.
Klasická flaška, vtipné a Nathan Mohebbi je prostě k zulíbání :-)
Bylo to krátké a výstižné, hlavně vtipné. Vcelku dobře zpracováno, herci v pohodě, skvělé líbací scény.
Na první pohled super. Vypracovaná těla surfařů, co si přát více? Ano, dobře se na to dívá. A to je tak všechno. Protože to je nereálná růžová knihovna. Ten konec...! Pardon, ale tohle mi prostě přijde přehnané. Herecké výkony hlavní dvojky taky nejsou zrovna na oscara, v některých scénách to poněkud skřípe. Dá se to jednou vidět, ale určitě to není film, který by mě jakkoliv zasáhl a nemám chuť ho vidět vícekrát. Evidentně kdybych měl v dětství kamaráda s teplým bratrem, všechno by bylo jednoduché...
Jednohubka, po které je prostě jen dobře po těle díky sympatickým postavám (prakticky tu není žádná vysloveně negativní), hercům a závěru. Jenže je to i zároveň největší kámen úrazu, hloubka tu prostě chybí. I vnitřní rozpolcenost hrdinů je vyřešena velmi rychle a nepříliš dramaticky. Jestli by to tak fungovalo i v běžném životě si nejsem jistý. Dalo se z toho vytěžit určitě mnohem více, ať už v dějové lince otec-syn, tak i z vedlejší postavy Suzie a křesťanství.
Natočit film o Sergeji Ejzenštejnovi je určitě velká výzva. Jednak proto, že Ejzenštejn sám byl světově uznávaným filmařským novátorem své doby (Křižník Potěmkin byl v roce 1958 historiky filmu zvolen za nejlepší film všech dob), jednak byla jeho tvorba intenzivně využívaným nástrojem sovětské propagandy (nelze nevidět paralelu s tvorbou třeba Leni Riefenstahlové), jednak jeho osudy byly velmi pestré díky interakcím jak se stalinským režimem a s vyznavači socialistického realismu, tak se západním filmovým průmyslem a s americkou kulturní levicí. Konečně i proto, že jeho sexuální orientace byla vždy předmětem spekulací. Film Petera Greenawaye líčí Ejzenštejnův tvůrčí pobyt...
Filmů o dospívání a dozrávání jsou kvanta, a zdálo by se, že na tohle téma se už nic nového natočit nedá. Je to jen zdání: Christopher Munch dokázal probourat se do mysli diváků, nadělat v jejich myšlení a emocích pěknou paseku a zanechat je ve zmatku. Divácká i odborná kritika, kterou najdeme na IMDB, na jedné straně převážně oceňuje nezvyklou obálku, do níž Munch své téma zabalil, na druhé straně - každý recenzent ze svého úhlu pohledu - kritizuje způsob vyprávění, zejména scénář s dialogy, jejichž uvěřitelnost mnohdy kulhá. Někdy kritizuje i výkony herců, skoro jistě neprávem. ...
Pohledy říkají víc, než slova, a aby se páni rodiče, páni učitelé a páni úředníci nepohoršili, šustění pokrývek a zrychlený dech slyšíme až ze tmy po zhasnutí lampičky na nočním stolku. V sedmdesátých - osmdesátých letech by to byl moc fajn krátký film. BTW, "vtipné" titulky zabírají celou třetinu délky filmu.
V luxusních interiérech odehrávající se snímek sází především na vizuální stránku. Dějová linie není příliš složitá a postupem času divákovi dojde, že za vším stojí opět...
Italský mladík Marco získává po maturitě souhrou náhod částku, která mu umožní cestu do San Francisca. V letadle potká spolužačku Marii a spolu se pak seznámí s gay párem, Mattem a Paulem. Čtveřice prožije nádherné léto v San Franciscu, které završí v ráji prázdninového resortu v Karibiku. Celou dobu se mezi všemi vytváří propletenec vztahů, náznaků lásek, které jsou plné očekávání, avšak zůstane z nich právě jen pocit a touha, protože se nenaplnily. Nenaplnily, protože se naplnit nemohly, jak kvůli sexuální orientaci, tak kvůli společenským rozdílům. S koncem léta přijde drsný pád do reality, ale intenzivní chuti a vůně nádherných...
Timmy Ehegötz, scénárista, producent, režisér, střihač a představitel hlavní role v jedné osobě, došel k závěru, že "ta dnešní mládež" je hloupá, povrchní, bez citu, bez empatie a bez sociální inteligence, a rozhodl se, že s tím něco udělá. Že právě on je již dostatečně dospělý, aby svým stejně starým vrstevníkům vysvětlil, jak mají jednat "správně". A tak natočil film, který je sledem schematických vzorových scének s typickými výjevy ze života mladých a s jejich vzorovým čítankovým řešením. Vše - včetně hereckých výkonů - je nesmírně neumělé, začátečnické, ba možná hůře, než začátečnické. Je ale potřeba...
Za mě nic moc. Děj i dialogy mně připomínaly nesestříhané záběry z vily VyVolených. Tu a tam se objevil náznak něčeho zajímavého, ale nikdy tomu nebyla věnována dostatečná pozornost a ústřední příběh se ztrácel v relativně nudných každodenních dialozích o ničem s partičkou kamarádů na prázdninách ve vile rodičů jednoho z nich. A vrcholem bylo sedm statických záběrů ke konci filmu, kdy každý trval zhruba deset sekund. Když nad tím přemýšlím tak zpětně, baví mně ten příběh o něco víc, než když jsem sledoval film, ale to bude tím, že mně utkvělo v hlavě pár scén...
Za široké rozepisování toto lepší home video nestojí. Něco jako ročníková práce studenta prvního ročníku FAMU, kterou bych hodnotil maximálně za E, a to se zavřenýma očima.
Rámec homosexuální prostituce využit k usnování bizarního příběhu ne nepodobného homofobní agitaci.
