Všechny recenze
Srdeční záležitost a pro mě stále svěží film nejen kvůli mému avataru, nejen kvůli pro mě kultovním 80kám a nejen proto, že jsem měl taky svoje výstřední období (i když trochu více punk). Příběh je možná předvídatelný, ale kromě lehkosti zpracování a dobrého scénáře měl netradičně výraznou dívčí postavu ve vztahu k tápajícímu chlapci, ba i přesvědčivě zaslepenou k jeho zjemnělosti. I dvě zásadnější výtky (slabší postava osudového chlapce a klišé coming-out = buzince a promiskuita) si dokážu omluvit (první nemusí být pravý a kdyby se netvářil jako pravý, tak by si neškrtl, plus kde jinde by se rychleji seznámili...
Určitě zajímavý film, a to nejen dobou vzniku, reáliemi Británie začátku 60. let, slušnými hereckými výkony a postavou Geoffreye. Určitě doporučuji těm, kteří jsou schopni vnímat dobu vzniku filmu.
Zastydlá puberta. Hodně dlouho a hodně zastydlá. V tomhle věku by ti lidé jak sůl potřebovali o něco se starat a za něco odpovídat. Do toho ráje vykecávání, fotbalu a nasávání piva najednou vtrhne realita. A je to zlé, moc zlé. Velmi dobrý krátký film, přesně ten typ příběhu, kterému tenhle formát prospívá.
Jongens se pachtivě snaží těžit z úspěchu Letní bouře, avšak naprosto marně. Film bez chuti a zápachu, který může být klidně promítán na školách, aniž by i hodně puritánští rodiče mohli něco namítat. Případně těm hodným lidem, kteří gaye podporují z ideových nebo politických důvodů, kdyby ale viděli reálnější projevy gayské lásky, dostali by psotníček. Kluci jsou docela fajn, kamera se občas snaží, ale jako celek je film sice skvělou přílohou k žádosti o další eurogrant, jinak však jde o promarněnou příležitost.
Film je slepencem po sobě jdoucích scén, jejichž pojítkem je banalita. Herci opět víc žvaní než hrají, jak už to u mejdinjůesej bývá. Více nakousnutých dějových linek nezanechá hlubší pocity, takže... ztraceno v bezvýznamnosti. Pro mě nuda.
Jeden z řady francouzských filmů, které jsou mikrosondou do všedního života postav, jež samy nejsou nevšední a neprožívají nevšední věci, a přesto film vyvolá nevšední dojmy a pocity. Vedle vývoje vztahů ústřední trojice středoškoláků, dvou kamarádů a holky jednoho z nich, můžeme sledovat dění v judistickém oddílu, fragmenty života dvou francouzských rodin, bohaté a chudé... Diváci asi - podle recenzí - přehlédli drobný detail, že se Vanessa na začátku zápletky vyptává na Clémentův společenský a majetkový status, a je tedy pravděpodobné, že hlavní příčinou celé zápletky nebyla naivita aktérů, ale Vanessin pragmatický pokus polepšit si; celý řetězec detailů tomu...
O něco slabší kratší film s tématikou přeměny na ženu (hidžra?) pod vedením všestranného Ambrish Bhatia, herecké výkony dosti toporné, nicméně na jedno zkouknutí to je, především proto, že pochází ze země, kde gay tématika je v mnohém ještě tabu a nebo se "nenosí" na veřejnost.
Je to tak trochu naruby: filmy většinou dramaticky končí, tenhle dramatem začíná, ne právě šikovně. Netaktně soustrastné a hysterčící postavy kolem Martina neprávem a nevěrohodně vyznívají jako sobečtí necitliví mizerové, tvůrci si tak asi staví můstek k pekelnické pohřební scéně, která je nepravděpodobná a nevkusná. Pak se ale vše zklidňuje, postavy jsou postupně prokreslovány a nabývají kontur, jimž lze věřit, přepísklý začátek přechází v tradičně dobrou a vnímavou severskou filmařinu. Dobrý film o dospívání ve společnosti, která je v leckterém ohledu jiná, než ta naše.
Netradičně, zajímavě udělaný krátký film, se ztišeným mluveným slovem mezi oběma sympoši, za to s ruchem ulic Manhattanu, jako bych se tam procházel i já, mě dovedl ke konci s několikerému výkladu děje. Že by záměr?
Ano, krátká vzpomínka na minulý vztah, sexuální vztah ... Na jedno podívání.
Jeden z mála snímků odehrávajících se v latinoamerické komunitě, který si zachovává autentickou atmosféru i bez zbytečné teatrálnosti.
Další z kolekce biografických snímků. Mám je rád, protože se z nich dozvídám střípky historie, které by mi jinak zůstaly utajeny. A za to jsem rád. Zpracování odpovídá době vzniku, takže špetka shovívavosti je na místě.
Cui Zi’en se nebojí natáčet kontroverzní snímky a zřejmě to umí i s čínskými cenzory, protože jsem neměl pocit, že by jejich střihačské nůžky nějak výrazně zasahovaly do tohoto filmu. Sice nosnou linku tvoří sourozenecké vztahy, popř. vztahy s matkou, gay přátelství s "nejlepším kamarádem" ovšem stále visí ve vzduchu a kromě pár "postelových scén" je stvrzeno závěrečnou scénou.
Střízlivě vzato se jedná jen o lehce nadprůměrný životopisný film věnovaný významné osobnosti (v tomto případě legendárnímu tanečníkovi a choreografovi počátku 20. století Václavu Nižinskému). Nad průměr ho táhne zejména poměrně autentická dobová výprava a skvělý herecký výkon Alana Batese v roli impresária Sergeje Ďagileva. Bates je v této roli přímo impozantní, skvěle vykresluje dominantní, neústupnou Ďagilevovu povahu i jeho odvahu v uvádění avantgardního repertoáru. Výborný je také herecký představitel vedlejší, ale důležité postavy barona Gunzburga. Tím víc je však bohužel patrné, že představitel titulní role na svoji psychologicky kompikovanou úlohu nestačí. Tvůrci filmu do role Nižinského obsadili skutečného tanečníka...
Skupina kamarádů vyráží na weekend do přírody, aby společně prožili rozloučení se svobodou jednoho z nich. Film se napřed tváří evropsky, aby skončil velmi americky, americky v tom téměř nejhorším slova smyslu. Zpočátku pár potrhlých postav, záběrů a situací působí docela hravě, těšíme se, že interakce lidiček různých povah a osudů přinese chytrou legraci. Jenže jak postav přibývá, vidíme, že všechny jsou ke zvýšení komického účinu schematickými karikaturami a humor je víc a víc křečovitý. Někde za polovinou už je po všech nadějích na chytrou zábavu, film se stále víc překlápí do kýče, a jako totální kýč také skončí. Dva...
Kdyby se svlékli a méně mluvili, možná by lépe udělali. :-)
Moc hezký zimní erotický sen. Má-li to další souvislosti, to netuším, nejsou ale podstatné.
Je to chytlavé, protože mnohý se v těch příbězích najde, ale jen trochu! Klouže to po povrchu, jen vyzdobené ornamenty gay života. Na jednu hromadu snesené "gay-symboly": AIDS, společné bydlení, svádění a opouštění, důvěra i podezíravost, věrnost i promiskuita, povrchnost i hloubka citu. Čert aby se v tom vyznal! Úplně špatné mi to nepřišlo, ale také nijak neuchvátilo....
Pěkný, poutavý film a originální z pohledu prostředí Baham. Co mi vadí všeobecně je to příšerné pánbíčkaření a vnucování svých "pravd" jiným, a to jak ve filmu, tak ve skutečnosti. Každopádně ale film patří do zdejšího nadprůměru ...
Opravdu slabší kraťas po všech stránkách nemá žádný důvod, abych si jej zapamatoval. Snad jen proto, že vznikl v Česku a že mi nejvíc teple připadal ten "heterák", co randil s jeho sestrou.






