Všechny recenze
Bolest v duši, bolest v srdci … tvůrci se vyjadřují jen prostřednictvím obrazů a hudby (až v závěru i mluvené slovo), matka mi připadá ve svém vyjádření trošku topornější …
Ačkoliv Forsterova románová předloha na mě působila poněkud chladně a odtažitě, její filmová verze je skutečně nádherná. Obdivuji plastické zachycení hlavních charakterů. Postavám nechybí sociální ukotvení, jedna z nejsilnějších linií - vedle té milostné - souvisí s kastovnictvím britské společnosti počátku 20. století. Pro mě nepříliš oblíbený Hugh Grant je typově přesně obsazen do role ustrašeného reprezentanta vyšších vrstev, který se z vcelku přitažlivého studenta mění ve směšného pragmatického politika schopného potlačit vlastní přirozenost. Vůbec není na škodu si prostřednictvím tohoto snímku připomínat, v jak zoufalém postavení se ocitali gayové před sto lety i ve zdánlivě civilizované části světa. ...
Kdyby to byl jenom horror (nakonec kečupu je tam taky dost), tak by mě to otrávilo a nebavilo, ale konec všechno vyřeší ... jedná se o film s napětím, který nahotu neskrývá ...
No teda ... hodně hustý, hodně ... přikovalo mě to po celou dobu až do konce. Short je syrový a krutě reálný a ta Coral, jak šukala ty ženáče ... fascinující je závěrečná scéna, jak v lesíku pobíhají za svitu luny tyto "ženštiny" ve vysokých podpatcích a snaží se kabelkami umlátit auto i řidiče ... kdo neviděl, neuvěří ...
Chilská mikroblbinka, která mě nijak neotrávila, naopak osvěžila ...
Překvapilo mě, že i v tak chudé a na americké poměry malinkaté zemi, kde jsem na západě viděl mayské památky, existuje tato velmi malá skupina lidí, a že to tam nemá lehké ...
Zbytečná kravina, nevím, proč nastavená na 60%.
„Krásný teploušek“ je sice omleté téma, jak je tady zmíněno, ale dá se na to dívat, je to krátké, dobře to končí a jeden z herců je velký sympoš, hádejte který …?
Nájemce ze sousedního bytu je pryč a Sebastian, který jej rád pozoroval se setkává s podivným párem, který zatím byt obsadil … pro mě průměr, nic oslnivého, včetně "dramatického" závěru shortu ...
Krátký short, který mě moc nezaujal a ty blízké záběry na tu chlupo-vousatou tvář mi zvedaly kufr …
I když minifilm vypadá dramaticky a srdcervoucně, mě se short prakticky vůbec nedotkl. Čím to je? Že by celkovou nepřesvědčivostí, kalkulem, nebo třeba jen čistoskvoucím vězeňským oděvem vězně na útěku …?
Video se neustále cukalo, trhalo, původně jsem myslel, že je to záměr „tvůrců“, ale zřejmě je na vimeu poškozené, herci na mě moc přihřátí, celkový dojem: honem si dát studenou sprchu …
Mělo by se to odsud dát pryč, to sem asi opravdu vůbec nepatří …
Julián Hernández točí odvážné filmy, které v sobě ale mají vždy velkého ducha, za což si ho velmi vážím. U tohoto filmu jde vlastně o několik příběhů, které mají cosi společného. Příběh Octavia bych dával jako "povinnou četbu" všem mladým klukům - krásná ukázka mladické naivity a zároveň umělecky divoké povahy.
Tragický osud muže ve středních letech, který žije v rozporu se svojí přirozeností. Na rozdíl od uživatele chikaku (viz recenze níže) mi hlavní hrdina nepřipadá "skoro až odpudivý", ale spíš k němu cítím soucit. Z hodnocení musím ubrat jen kvůli vrcholné scéně filmu, kvůli které film ztrácí trochu ze své pracně budované autentičnosti a uvěřitelnosti. I když musím připustit, že to, co se v ní stane, se stát může. :) Někomu by mohlo vadit relativně pomalé tempo (ale viděl jsem už mnohem pomalejší). Je asi důležité vidět film při té správné náladě. Film hodnotím poměrně vysoko zejména kvůli samotnému tématu,...
Film je vlastně agitací, upozorňující na narůstající výskyt AIDS v Hong Kongu, který vznikl ve spolupráci agentury Red Ribbon Centre, Gay Film Society a The Hong Kong Academy of Performing Arts. Přitom je to ale plnohodnotné drama a zajímavý pohled do života gay minority. Jun je rebelující mladý gay, který si vodil domů náhodné známosti natruc svému otci a nepřestal s tím ani po jeho smrti přesto, že to jeho matka těžce nese a oba to navzájem odcizuje. Až jednou si přivede Micheala a oba se do sebe zamilují. Michael, který pracuje v bance je daleko vyrovnanější typ...
"Pamatuješ, jak jsme šli na Brooklyn Bridge?" Krásný short je umocněn nezvyklou detailní kamerou a dokreslen lahodnou hudbou, která podbarvuje, jak se oba měli rádi. Takových dní má každý z nás v srdci ze svého vlastního života. A ty rty Dominikánce s jihoasijskými rysy Christophera Lopeze … Škoda, že mi short nejde stáhnout z vimea (zrovna u tohoto filmu se mi tam neobjevuje tlačítko download – poradí někdo?)
Opravdu netradiční coming out, a vcelku mě i snímek zaujal na to, že tento druh mě nechává spíše chladným …
Odporná hnojárna … možná od někoho dostane i dvojku či trojku, ale ode mě určitě ne …
Hovadina non plus ultra a ztráta času …
