Azul y no tan rosa / My Straight Son (2012)

Možno prvoplánové, a určite útočiace na city. Moje city teda zobral skutočne útokom. A to je super. Chcel som si oddýchnuť a príjemne som si oddýchol.

Dobře udělaný a neošizený film sestavený podle řady mnohokrát osvědčených vzorů. Krásní lidé, líbivá prostředí, ladící muzika. Prvoplánové, velmi útočící na city, mnohokrát by méně bylo více (scéna se snubními prsteny!), jenže tak to vidíme my s našimi evropskými studenými čumáky, toto je pro jiné publikum.

Frňáky můžeme ohrnovat, jak nám libo, jenže si nelze nepoložit otázku, jestli to u nás opravdu děláme lépe. Jestli citlivá společenská témata umíme podat také běžnému divákovi a něco tím udělat pro něj i pro sebe. Totéž téma u nás by bylo pojato velmi skorointelektuálsky, velmi Geislerová-Vilhelmová-Liška-Macháček, velmi málemalternativa, velmi estetika-ošklivého, velmi hlavně-kšeft-pro-kamarády-oni-nám-to-oplatí. Náš obyčejný divák by pak logicky vykřikl něco o buzerantských intošských hámotinách, přepnul TV na fotbal a otevřel další lahváč. Ten venezuelský dostal způsobem, který je pro něj uchopitelný a který se nesnaží nad něj povyšovat, řadu impulzů k zamyšlení. Vůbec nemyslím, že bychom se na tenhle film měli dívat s povýšeneckou shovívavostí. Když dobří filmaři na obyčejného diváka kašlou, moc rádi se ho ujmou Troškové a Grodečtí...

Ve filmu je - naprosto povrchně a hlavně k vystavění komického paradoxu - nakousnuto téma HT dítěte v rodině HM rodičů. Kolik přemýšlivých evropských filmů by se na to téma dalo (a mělo) natočit... Jsou nějaké takové?

Ideální film pro večerní relax. Určitě stojí za shlédnutí. :)

Pěkný film, určitě stojí za to se na něj podívat.

konečne načo normálne ďakujem

Výborný výběr hereckých typů, především Venezuelce Guillerma (Diego) a Španěla Ignacia (Armando, zahrál to výborně), trošku kontrovezní typ "herečky", která zřejmě chce dohnat ve vzhledu Donatellu Versace a bezva převrácený vztah otce gaye a syna heteráka, jak už o tom píše v recenzi ondrej76, kterému bychom všichni tady měli vystavět pomník za super překlady na gaytitulkách. Některé scény zpěvů a jízd v autě zbytečně natažené jako žvýkačka, ale jinak velmi dobrý, umělecký a příjemný dojem ...

Pro mě je film příjemným objevem a dokonalým propojením evropsko-karibské kinematografie. Celý je natočen pod zjevným vlivem nesmírně silné osobnosti Pedra Almodóvara a jeho svébytné poetiky, v níž se pravidelně mísí sentiment a suchý humor, melodrama s absurditou, a k níž neodmyslitelně patří výrazně krásné herecké osobnosti a vytříbená výtvarná estetika. Jistě, příběh o vztahu atraktivního mužného gaye a jeho nemně pohledného dospívajícího syna není nijak originální, ale pokud ho sledujete zmíněnou almodóvarovskou optikou a neberete ho smrtelně vážně, zaručeně se skvěle pobavíte.

Zdržím se hlubokomyslných komentářů. Příběh místy pravda pokulhává, někdy příliš sentimentální, ale hluboce lidský. Perfektně vybrané lidské typy i jejich více či méně pravděpodobné životní veletoče. Domnívám se, že jsou pouze dvě možnosti: buď film zavrhnete, nebo se vám bude líbit. Mně se líbil, nezastírám...

Jo! A dík za vynikající titulky!!!!!!!!

Pro mě další z mnoha odpočinkových snímků, který urazí, ale nenadchne. Otcův vztah se synem je na můj vkus poměrně málo rozvinut, stejně tak homofóbie ve společnosti. Pokud by byl film kratší o půl hodiny, měl by jistě větší spád, takto na mě působil příliš pomalým dojmem. Na nedělní odpoledne ale fine zpříjemnění...

No... nebudem se tvářit, že se jedná o velké umění, ale na zpříjemnění večera by to vystačit mohlo.

Dvěma hlavními liniemi filmu jsou vztah otce se synem a homofobie ve společnosti. První z nich je poměrně zábavná, protože obvyklé schéma, kdy se musí otec vyrovnat s homosexualitou svého syna, je zde převráceno v pravý opak. Téma homofobie je sice poměrně ohrané, ale beru ho na milost, protože co mají scénáristé pořád vymýšlet... Více už mi vadí jeho jistá schematičnost a předvídatelnost v průběhu filmu. Tyto dvě hlavní dějové linie jsou doplněny několika vedlejšími, z nichž zejména ta, která tematizuje domácí násilí (samozřejmě muže na ženě) je už na můj vkus příliš "feministická". Nechápu, proč "gay režiséři" mají tak často potřebu vykreslovat heteráky jako násilnická hovada (jistě, že někteří takoví jsou, o tom není pochyb). Stejně tak vedlejší postava transexuální kamarádky je ve své podstatě příšerné klišé. Přes všechny tyto výtky se jedná o dobře koukatelný film, u kterého jsem se ani chvíli nenudil a který poměrně zručně mixuje závažné momenty s humorem a realističnost s nadsázkou.

výborné,určite zanechá dojem. a hudba je luxusná.

Lehce stravitelný snímek plný exotických chutí a vůní, ve kterém se sice občas objeví zrnko písku nebo kulička pepře, přesto výsledný pokrm hodně dobře "chutná". A člověk se i něco dozví o jeho přípravě a místních zvyklostech.

Některé scény jsou uměle vytvořené a takové divné, nicméně film celkově působí příjemně a myslím, že se povedl.

Pekný film v rytme tanga. Niekedy dojímavý, chvíľami veselý, tak, ako to v živote býva.