Všechny recenze
Při vší úctě k oběma Bergům a také to, že tanec je pro mě oblíbeným oborem, mě tento short nijak neoslovil ...
Nemůžu za příběh dát jinou známku než deset a nejde zde napsat, o co ve filmu go, protože byste ostatní ztratili ten moment překvapení …
Melancholický, a trošku i smutný příběh, vše jednou končí, potíž je jen v tom, že někdy brzy a jindy zase pozdě …
2014: Krátký muzikál byl kvalitní, správně ztřeštěný s příběhem úplné hovadinky, vše bylo podřízeno jednomu - vyloudit na divákovi úsměv a dobrou náladu … určitě někdy zkouknu znovu. 2020: Už jsem zkoukl znovu a toto "norské třeštidlo" mi vykouzlilo na tváři ještě větší úsměv, než v roce 2014. Frank Kjosås mi více připomínal trans muže, postavou, obličejem a zřejmě to bylo i tím, že ho tvůrci mírně nalíčili a měl i nalakované nehty. Prostě, když už má být něco potrhlé, tak potrhlé na druhou. Mírně jsem zvýšil své hodnocení za příběh a zpracování a doporučuji...
Romantická pohádka o dvou chlapcích na výletě.
Short mi nic moc nedal, a nemusim jedenáctileté chlapečky …
Krásná, uvolněná Francie, to oni umí.
Dle mě sice dost nepravděpodobné, když dva se sejdou na "něco" předem dohodnuté, ale vyjímka potvrzuje pravidlo, ale jinak dobrý příběh ...
Blahopřeji, výborný sestřih, skoro si člověk nevšimne, že to není standardní film. I titulky jsou fajn, bylo by to škoda, kdyby to byl poslední pokus. Škoda, že něco tak civilního nemohl Hádek natočit u nás.
I to se může teoreticky stát … jen příběh je zasazen do 50.let 20.stol., a v tom je ta potíž …
Příběh trošičku méně reálný, protože ve věku postavy Harryho už asi každý ví, kdo je a jen si to nechce přiznat nebo se tak chovat, ale stonásobně vyváženo kouzelným Joshua Bergem, dobrým zpracováním a hezky se na to koukalo …
Vlastně krutý příběh, kde hrdina na svoji nerozhodnost a snahu o "normální" život stejně doplatí smutkem.
Bodíky za zvláštnost příběhu, zpracování a za závěrečnou scénu dvou mužů a ne dvou tetek. Ale jinak pro mě short film, který tématem šel trochu mimo mě, jako by byl jen sen … byl?
Na tak malý časový prostor až příliš velká tragédie, jinak vcelku solidní a zapamatovatelný film …
Pokračování, které už postrádá originalitu původního dokumentu.
Příběh má stále co říci i po tolika letech. Toby se prostřednictvím bot po zemřelém příteli jeho bratrance, kterého v NY navštívil, dostává i do doby před vypuknutím AIDS, kdy si muži v tanečních a jiných klubech užívali sexuálního chtíče s kýmkoli a jakkoli a po vypuknutí HIV celá jedna generace byla skolena touto strašnou nákazou a na druhé straně konfrontuje s dobou, kdy film byl natočen a jistou sexuální zdrženlivostí či opatrností pod hrozbou HIV, která není brána na lehkou váhu. Příjemný mladíček Toby, přitažlivý sympoš bratranec Packard a pro mě nesympatická postava jedné vykroucené...
Krátké, sdělilo vše a hezky zahrané …
Není to žádné velké drama, spíš taková kuriozita - muž, jehož matka očekávala narození dcery, se proto považuje za ženu a chce prodělat změnu pohlaví. Nelze to brát úplně vážně.
Je fajn, že to nějaký dobrý člověk přeložil, jedná se totiž o konverzační krátký film a těch jsou mraky. Tento se ale od ostatních dost odlišuje, jeho tvůrcem je totiž Braden Blinn ... Zaposlouchejte se, ponořte se do krátkého děje a uctíte třeba i vůni těl "těch dvou". Pro mě je to uheráček mezi salámy … netřeba více psát …
