Recenzi napsal/a Blesk

Skvělý film, který zachycuje zběsilou denní i noční velkoměstskou "jízdu" mladého imigranta v Austrálii. Věrohodný pohled do života řecké komunity a hlavně působivé zachycení životního pocitu výjimečně přitažlivého kluka, který si pro sexuální ukojení vyhledává typy, připomínající mu nejspíš jeho dominantního otce. Souhlasím, že představitel hlavní role Ariho Alex Dimitriades je neuvěřitelně krásný, charismatický, a že jsem ještě nikdy neviděl tančit poněkud toporné řecké lidové tance s takovým sex-appealem...

Mohl to být moc hezký psychologický film o setkání dvou krásných kluků, z nichž každý něco tají ze své minulosti. Bohužel v závěru se milostné drama zvrhne v psychothriller s nevěrohodným rozuzlením a s křečovitou snahou diváka překvapit.

Osudová dívka se víceméně jen tak z plezíru rozhodne zbavit jednoho pohledného hocha, aby se s dalším, který jí pomáhal v kruté vraždě, vrhla kamsi do temných lesů. Tam ovšem na novodobou Bonnie a Clyda číhá v dřevěné chaloupce mužný gay, jenž dívku zamkne do sklepa a s hochem se přes jeho protesty s potěšením pomazlí... Slabý scénář, který si pohrává s perverzí, krutostí a temnými stránkami lidské psychiky našel sice velmi kultivované režijně-obrazové ztvárnění, ani to však nemůže zakrýt jeho myšlenkovou prázdnotu.

Na pozadí modelového vztahu výjimečně tolerantního otce a jeho dospělého homosexuálního syna se film zabývá hned několika dalšími tématy: vztahy dospělých potomků k jejich stárnoucím, nemocemi postiženým rodičům, gay-vztahy v seniorském věku, začleněním gayů do hetero-světa... Ačkoliv Russell Crowe rozhodně nepatří k mým oblíbencům, svým dávným hereckým výkonem mě příjemně překvapil. Docela dobře vyšel i režijní nápad s promluvami herců do kamery.

Osvěžující podívaná s přirozeným prolínáním skutečnosti, představ a snů. Zábavná, komická i dramatická road movie dvou brášků, roztomile vykrouceného gaye Danyho a přitažlivého chlapáka Odyssea, kteří společně putují z jihu na sever Řecka, aby se setkali s dávno ztraceným otcem (a ještě si stihli zasoutěžit v superstar). Balkánsky divoké, jemně ulítlé, ale hlavně sympatické ve snaze odstřihnout se od klišé filmařského realismu.

Tentokrát nesdílím nadšení většiny ostatních hodnotitelů, příběh mi připadal nepřehledný a nevěrohodný, film se dost vlekl a dospělo se sotva k jedné puse... Ne, nechci to nijak zlehčovat, téma I.R.A. a 2. světové války je určitě vážné a vážně míněné, ale prostě mně to celé nějak nesedlo, včetně toho, že se mi nelíbili oba hlavní hrdinové, respektive jejich představitelé.

Ačkoliv má film nosné téma a zajímavou parodickou stylizaci, místy jsem měl pocit, že spíš nudí než baví. Dobrý záměr podívat se s nadhledem na temná 50. léta, kdy USA byly posedlé nejen honem na komunisty, ale také netolerancí vůči gayům, úplně nevyšel.

Přesně na hraně doporučuji/nedoporučuji. Neuměle napsaný příběh, poloamatérská režie a především herecké výkony. Navíc učebnicová klišé kupříkladu při zobrazení reakcí rodičů poté, co zjistí gay orientaci u svých potomků. A přece jsem se na film se zájmem dodíval až do konce. Je nedokonalý, neohrabaný, ale cítil jsem z něj upřímnost autorského záměru, tedy to, co mnohým zručněji natočeným CO snímkům chybí.

Docela nudná skoro-komedie o mladém skoro-herci, který se snažím uchytit v porno branži.

Pozoruhodná kuriozita. Bůhví zda záměrně nebo nechtěně filmařsky neohrabaná podívaná ze života kovbojů a indiánů, kde každý je gay, každý touží po lásce, překypuje pocitem volnosti a všeobjímající radosti ze života. Překvapivě otevřený snímek, jak co se týče zobrazování mužské nahoty (a že je na co se dívat) a erotiky, tak v proklamování sexuální svobody.

Není lehké dívat se na lidské utrpení, ale film se nijak nevyžívá v samoúčelné drastičnosti. Úvodní velká sekvence ze zábavního berlínského podniku připomene poetiku slavných filmů Federica Felliniho, a to jak výtvarným pojetí tak ve zvukové stopě. Další sekvence v parku, v lese a ve vlaku stupňují pocit úzkosti a trýzně. Vlastní příběh setkání a lásky dvou muklů za ostnatými dráty koncentráku v Dachau má víc ráz symbolu než reálného obrazu. Scéna "milování" obou vězňů bez jediného dotyku je nesmírně působivá a zaryje se vám pod kůži. A závěr, kdy si ústřední hrdina dobrovolně navléká mundůr s růžovým trojúhelníkem, je...

Napínavý, ale taky poněkud iritující film, jak ostatně naznačují (oprávněné) výtky jiných recenzentů. Vztah siláckého, cynického gaye k půvabnému mladému klukovi, je líčen věrohodně, dokonce s jistou něhou. Otazník se vznáší nad brutálními vraždami, jichž se hlavní postava filmu dopouští a jež jeho partner bez větších zábran toleruje. Šlo režisérovi o provokativní zobrazení důsledků křiklavých sociálních rozdílů v současném světě? Nebo zvolil záměrně nezúčastněný postoj, aby diváka přivedl k zamyšlení? Či snad je mu morální aspekt celého příběhu povážlivě ukradený? Na to nechť si odpoví každý sám.

Určitě je dobré si připomínat, v jak ponižujícím postavení žili gayové ještě v 60. letech minulého století i v tak vyspělé zemi, jako je Velká Británie. Dnes už víc poučné než napínavé, ale v každém případě film stojí za vidění kvůli výbornému Bogardovi v hlavní roli a působivé černobílé kameře.

Nadějný fotbalista Szabi se vrací z Německa a usadí se na samotě v polozchátralém domě. Ačkoliv ve fotbalovém kolektivu se usilovně bránil zájmu svého pohledného kamaráda Bernarda, po návratu do Maďarska se zamiluje do přitažlivého venkovského kluka Árona, který mu pomáhá s opravou domu. K přednostem tohoto nádherného filmu patří otevřené, a přece cudné zobrazení milostného sbližování všech tří ústředních postav i vynikající práce kamery, která maximálně těžící z širokoúhlého formátu. Nezbývá než závidět Maďarům, že u nich aspoň čas od času vznikají kvalitní gay-filmy, zatímco u nás jsme zřejmě začali i skončili u nebohého Venkovského učitele.

Pokud máte rádi Pedra Almodóvara, pak se můžete podívat, jaké byly počátky jeho tvorby. V době vzniku šlo nejspíš o velkou provokaci, dnes už tahle podivně neučesaná přehlídka sexuálních výstřelků trochu nudí, neboť jí chybí výtvarná čistota a scenáristická propracovanost pozdějších režisérových prací. Postavy gayů se zde vyskytují pouze v druhém plánu. V centru pozornosti stojí Pepi, potřeštěná pracovnice reklamní agentury, její lesbická kamarádka - popová zpěvačka a zpěvaččina dočasná partnerka, masochistka...

Čtyři prolínající se příběhy gayů všech věkových kategorií od dítěte po starého muže. Věrohodnost jednotlivých povídek je nevyrovnaná, zatímco ta o malém klukovi, který si začíná bolestně uvědomovat svou odlišnost, je působivá, jiná, o starém básníkovi zamilovaném do prostituujícího heteráka končí neuvěřitelně sladkobolně. V hezkém příběhu o nesmělém oťukávání se mladých kluků, přátel Fita a Lea najdeme skutečně vtipnou scénu prvního neobratného pokusu o sex, ale opět vadí předpovídatelný kýčovitý závěr. No a poslední ze čtveřice, povídka o soužití dvou krasavců, z nichž jeden se snaží vztah i po letech udržet, zatímco druhý ho systematicky ničí, se občas utápí v...

Krátký film jen a jen o tom, jak si dva kamarádi spolu užijí sex, ale je to tak hezky natočené a oba herci se chovají tak spontánně, že k tomu prostě nelze mít jedinou výhradu.

Nečekal bych, že se mezi americkými filmy najde tak výjimečně neokázalý pohled na soužití dvou stárnoucích gayů (a jejich přátel a příbuzných) v dnešním New Yorku. Film si mě podmanil delikátním zobrazením lidské intimity, hlubokým porozuměním pro obyčejné bolesti a všední radosti. Skvělé jsou přirozené herecké výkony, zcela se vymykající obvyklým hollywoodským klišé. Dojem umocňuje i výběr hudebního doprovodu a něžně poetizující práce kamery. A abych taky splatil jeden dluh: díky ondrejovi76 za titulky!

Provokativní, zneklidňující film. Povinně bych ho pouštěl všem holým lebkám a jejich sympatizantům. Trochu rozpačitě na mě působí motivace jednání hlavního hrdiny - proč se vlastně k neofašounům přidá, když jimi pohrdá? A taky závěr s trestající rukou boží v podobě mstícího se prodavače je malou vadou na kráse. Ale jinak je to rozhodně zdařilý snímek.

Vyčerpávající recenzi napsal petvald. Pokud se chcete ponořit do duchovního světa jedné z velkých osobností moderního výtvarného umění a ještě si užít skvělé herecké kreace D. Jacobiho a D. Craiga, pak neváhejte.