Recenzi napsal/a petr12
Tolik dějových faulů během tak krátké doby jsem snad ještě neviděl. Nejprve jsem si myslel, že jde o tak často používané flashbacky. Jenže nešlo. Ani o ztrátu paměti. Jediným pozitivem zůstal klučík se zmuchlaným obličejem, který mi v paměti utkvěl z jiného dílka.
Dějově zajímavý příběh, který by si k rozvinutí zasloužil delší stopáž dílů, nebo jejich vyšší počet. Ve třetí epizodě se začal nepříjemně zamotávat díky častému prolínání časových rovin. Ale při troše pozornosti se dalo orientovat. Jen to zbytečně rušilo. Výběru herců nemám co vytknout. Dokonale seděli ke svým rolím.
Jeden z mnoha zástupců filmů nesoucích poselství, ve kterém jde od počátku jasně vidět ženské vedení zaměřující se na detaily, které po seskládání do celku moc nefungují. Což je veliká škoda.
Příjemný seriál o poznávání druhého pohlaví zevnitř. Plný vtipných scének vycházejících hlavně z nedorozumění.
Amatérský způsob natáčení, zřejmě na smartphone, zbytečně ubírá na diváckém zážitku. Přemíra záběrů na nohy, roztřesený obraz. Děj je docela jednoduchý. S překvapivým koncem. Herecké výkony spíše toporné.
Prvních pár dílů mě navnadilo ke sledování zajímavého počinu vybočujícího ze zajetých kolejí. Kdo by nechtěl pomoc z hory při hledání toho pravého? Následně došlo k přehození výhybky do neznáma s častým zařazením zpátečky. Vyjukanost všech herců přestala být milá, mohli se dopracovat k aspoň nějakému profesnímu růstu. Ale i přesto mě "něco" donutilo dosledovat všech 12 dílů, jejichž stopáž se naštěstí zkracovala.
Kousek od civilizace, na dohled od nejbližších domů a v noci zářících pouličních lamp, žili po ztrátě zaměstnanci dva partneři v domku z rohoží s bytelnou střechou. Díky tenčícím se úsporám museli řešit existenční potíže. Naštěstí je posilovala vzájemná láska. Jenže...Do jejich života vstoupil Covid-19 a pořádně zamíchal rozdanými kartami. Seriál je docela ponurý, ale laskavý. Kluci se snažili, byť jsem jim místy moc nevěřil.
Docela chápu hlad po nových námětech. Sám jsem rád, když herci nechodí většinu času ve školních uniformách. Mystično je nedílnou součástí tamní kultury, tak proč ne. Proč ne? Protože právě zaklínání působí dost komicky a je ho zbytečně moc. Vystačili by si klidně jen s intrikami. Měl jsem pocit, že spíše sleduji hraní si na hraní. Byli dost nepřirození, umělí. Byť se snažili šlapat celou dobu na plyn. No a konec? Ten mě překvapil a Vee se v mých očích konečně rehabilitoval, protože se během celého seriálu projevovala jeho sociální nezkušenost, možná naivita. Kvůli němu jsem se dodíval do...
Velice povedená taškařice, plná různorodých postaviček, vycházející z reálných základů.
Vysoké ambice způsobily přílišné dějové rozdrobení. Hlavní linii sledující vývoj vztahu hlavního gay páru Noaha s Ongsahem je věnován zaslouženě největší prostor. Mezi Jedim a Indym lze vypozorovat také nějaký vývoj. Další dva páry jsou opravdu jen do počtu. Stejně jako mini lesbická zápletka. Hodně se řeší problematika zrušení volejbalového týmu a celkově mezilidské vztahy. Je tedy nutné minimálně zpočátku věnovat ději zvýšenou pozornost a správně si zmapovat vzájemné vztahy.
Zpočátku jsem byl v rozpacích. Personál působil jako parta roztleskávaček/čů po právě absolvovaném kurzu pozitivního myšlení. Věčně zamračený Gino. Hrudník odhalující a celkově plochý Alex. Dohromady tvořili podivný a ne moc kompatibilní slepenec. Časem jsem jim ale přišel na chuť a docela se bavil.
Číňané rádi dávají na odiv přepych. Herecké výkony působí často strojeně, bez větších emocí. Zde však střet hlavních hrdinů způsobil, že při obrušování ostrých hran došlo ke vzájemnému jiskření. Snímek působí pohodově a hlavně uvěřitelně.
V JV Asii chrlí jednu BL produkci za druhou. Díky šablonovitosti jsou jednotlivá dílka snadno zaměnitelná. Laos, země ve které vládne jedna strana, se před časem také přidal. One Love The Series mi připomínal hodně thajskou produkci let minulých. Včetně líbajících se dvou ryb. Svůj potenciál ale dokázali docela využít. Oba hlavní páry si prošly vývojem. Zbylí parťáci byli klasicky spíše jen do počtu.
Bergerova pocta mužským tělům a vzájemnému přátelství.
I s minimálním obsazením lze natočit solidní seriál. Scénář sice občas zadrhával a vyskytlo se několik nelogičností, jako třeba počáteční pokus o sex pouze se škraboškami, bez roušek a následné vynucování jejich nošení ze strany JM-iho. Právě na jeho postavě se mi líbilo postupné tání ledů, oproti časté změně "střihem". Reb se stále držel svých naivních ideálů.
S japonskými filmy je to jako s olivami, buď si je hned zamilujete a nebo je nezařadíte do svého jídelníčku.
Na téma školní lásky bylo natočeno (nejen) v Asii nespočet snímků. Tento z řady nijak nevybočuje. Snad jen, že vzhledem k zákazu propagace LGBT+ použili tvůrci k označení jedné postavy slovo gay.
Hrany pramenící z rozdílného společenského postavení pomohla obrousit vzájemná náklonnost. Zajímavý koncept s příjemným obsazením zasazený do pěkného prostředí zaujme hlavně po vizuální stránce.
Snímek v němž se snaží pomocí psychologických postupů otevřít mysl zúčastněným a pomoci jim se orientovat ve vlastních nitrech a nacházet odpovědi na intimní (dosud nevyřčené) otázky.
Třičtvrtěhodinová jízda bez jasného cíle, během které si voják s civilistou ujasňují vzájemný vztah, který započal již v minulosti.
