Recenzi napsal/a jiri.twist

I když sebepoškozování ne zcela chápu a jde to víceméně mimo mě, celý příběh byl zpracován a zahrán velice citlivě, něžně a zafungoval na mě dosti silně. Proto také mé zvýšené hodnocení, protože tu vnitřní kvalitu snímek jistě má.

Vcelku tuctový příběh (takovýchto zklamaných mužů jsou na světě miliony) je ozvláštněn filmovými obrazy bez konverzace a částečně působí snově, podvědomě, což bylo asi cílem tvůrců. Herecké výkony a zvuk za příběhem a zpracováním trošku pokulhávají.

Tento dle mě slabší krátký film měl pro mě velmi malou vypovídací hodnotu. Zpracování bohužel také za nic nestálo a dívat se třetinu snímku na to, jak ti dva křepčí v autě za zvuků písně skupiny ABBA mě dost nebavilo. Prostě tentokráte to vyšlo - název filmu odpovídá mým pocitům z něj. Raději tedy doporučuji, pokud přímo neprahnete po Italech a italském filmu, se poohlédnout jinde.

Příběh se vymyká všem ostatním filmům této kolekce na sto honů a ani ve snu bych nepředpokládál, že se to takto vyvrbí! Ufff ... Švédská kvalita (i když Andreas La Chenardière má do plavovlasého Švéda dost daleko) a mé komplexní hodnocení sedm celých.

Prozatím jediný zástupce této zaostalejší socialistické země mě nalákal právě svou jedinečností tady. Na celkově slabší film pro evropského diváka se dá ale dívat i jiným úhlem pohledu, asijským. V tom případě už nebudou scény tak toporné, některé pasáže opravdu až zbytečně zdlouhavé a nebude nám vadit ani tolik to, že mimika v obličejí je mizivá, v případě dívky Noy téměř nulová a tato postava zastupuje ve filmu v Laosu utlačovaný národ Hmongů, což mě hned trklo, neboť jsem tuto problematiku nedávno studoval z důvodů toho, že jsem fanouškem amerického Survivor(u) a v nyní probíhající 39. sérii jeden...

Poměrně hodně se v kraťasu událo a vlastně i neudálo. Mnohé diváky vtáhne tento příběh, který je dobře zahrán, více "dovnitř", jiní budou spíše klouzat po povrchu. Možná tím, že nemám rád krev a bolestivá "překvápka" jsem se "jen" klouzal, ale i tak to stálo za to ...

Určitě jsou mezi uživateli GT tací, kteří hned od mládí potkali toho pravého či tu pravou a jsou s nimi dodnes. Je ale spousta jiných, kteří pocity Drewa prožívají a nebo prožívali ve svém životě také. I když kraťas není žádný zázrak, ale dle mého hodnocení jen solidní průměr, připomněl mi, že takových lidí je stále hodně a vždy bude ...

Film z prostředí rasově pomíchané západní Evropy, který někteří diváci kvůli uprchlické vlně zatratí. Já ne. Je velmi dobře zahraný, především ze strany Toma (Steven van Watermuelen). Příběh má hloubku, je slušně zpracovaný a velmi citlivě vybraná hudba a vše umocnilo můj zážitek, i když víceméně smutný ...

Mix filmů, u kterých bych snad ještě v Podrobnostech doplnil i slůvka "mírně erotický", nemá žádný propadák, a pokud se nejedná o brazilský film Ocaso, který mě ze všech nejvíce zaujal, tak ostatní jsou minimálně lehce nadprůměrné.

"Gay orgie" jdou naprosto mimo mě. Klubko nahých mužských červů, co se vzájemně bez citu svíjí a olizují, mě nechávají chladným, i když chápu, že tyto filmové "obrazy" potřebovali tvůrci k celkovému vyznění snímku. Mé celkové hodnocení záchránilo jen jádro příběhu a především Félix Maritaud, což mě donutilo zhlédnout film až dokonce a zjistit, že za jedno podívání to stálo.

Film o pocitech, sexualitě. Film opravdu snový, zpracován po "brazilsku", to zn. reálně a neotřele. Film, který mě svým hledáním zase až tak moc neupoutal jako mnohé jiné budoucí diváky jistojistě upoutá.

Zdá se, že film není prakticky o ničem a je spíše sestaven jako vypovídací obraz "nečeho" v Niterói, což je město na druhé straně Guanabarské zátoky, spojené s Riem mostem o délce více jak 13 km. Pod touto slupkou se ale pro mě vyloupl mikropříběh velmi pravdivý, plný lidství, života, jeho nástrah a podtržen syrovou brazislkou realitou. Za mě hodnotím vysoko a doporučuji těm, co mají rádi krátký film.

Italská drobnost, která se dotýká tématu kdo jsme a jací bychom chtěli být. Solidně "vyrobené", ale pro mě bez většího vnitřního vtažení do minipříběhu. Dobrý průměr.

Já si při dívání myslel, že se jedná o britský film, akorát mi tam pak neseděla ta stará velká auta. Snímek je to čitelný, jednorázový, s jasným sdělením a především slušným herectvím, takovým divadelním pojetím, ale bez teatrální linie. Za jedno zkouknutí toto dílko opravdu stojí.

Když bych se měl vyjádřit k dějové lince, tak je to ok a jednoduchý příběh rychle uplyne. Dále na diváka dýchne Holandsko, Nizozemí tak, jak je všem známé. Ovšem proč na tak malý prostor dali tvůrci tolik stylů. Přišlo mi to až přeplácané jedno přes druhé, ale je to jen můj dojem. Chvíli vyprávění, pak filmové "obrazy", pak zase dominantní hudba-píseň, jindy zpomalená kamera. V této přehršli všech chutí zaniklo pro mě herectví. Herci díky všemu ten prostor ani neměli a spolu s pall mall zpracováním to bylo nejslabším článkem tohoto kraťasu.

Mě film hodně zaujal, hodnotím výše než průměr na IMDb. Ač se zdá příběh jednoduchý, tak ve skutečnosti není. Snímek spíše zaujme právě gay diváka a velmi reálně na mě zapůsobilo i přesvědčivé zobrazení argentinského venkova. Rád se k tomuto dílku, i když nesahá do nebes, vrátím někdy znovu.

Nevadí, že je film bez titulků, dá se pochopit. Děj je velmi jednoduchý. Při sledování typického severského "blonďatého" snímku jsem měl pocit, že nic nového ani objevného nepřináší, až teprve závěr mi připomněl (a též u mmě zvedl honocení za příběh), že nebyl natočen někde na Balkáně ...

Dával jsem si s tímto filmem "na čas", abych se vyhnul první vlně nadšených reakcí. Po zhlédnutí jsem si začal pročítat i zdejší recenze a musím přiznat, že předchozí z nich od Bilkis jako by mi mluvila z duše a mám prakticky shodný názor na film, který je řemeslně výborně zpracován, o tom ostatním by se dalo přinejmenším polemizovat. I když, jak jinak to měli tvůrci udělat, aby se snímek stal kasovním trhákem a oslovil co nejširší masu natěšených diváků ...

Cením si takových projektů, protože ve skutečnosti jich je málo. Většinou příběhy s časovým posunem řeší maskéři a nebo tvůrci výměnou za jiné herce. Cením si tohoto filmu i proto, že má i to pokračování stále NĚCO v sobě, něco z hlediska celého života tak kratinkého, a přitom nepomíjivého. Cením si i odkazu, kde jsou oba filmy v jednom, což také není běžné. A k tomu všemu ještě jako bonus Adam Hagenbuch ...

Jesse Charifa znám už ze zde uvedeného filmu Refugee´s Welcome, tak jsem se na něj chtěl podívat v jiné "roli". Mohu pouze říci, že ti dva pro mě nebyli jen šukacími stroji bez duše ... dalo se na to dívat. Děkuji za odkaz.