Recenzi napsal/a Blesk
Silný a děsivý obraz fanatismu. Ale ještě hrůznější než chování hlavního hrdiny posedlého biblí, je reakce okolí, hlavně učitelského sboru v čele s omezenou ředitelkou, neschopnou a neochotnou čelit dogmatismu. Je zákonité, že jediná normální pedagožka se ocitne v izolaci. Přesná diagnóza stavu ruské společnosti. Gay motiv je v tomto mimořádném filmu jen vedlejší, přesto významný.
Vtipná a překvapivě upřímná je tahle americká podívaná. Film nepostrádá humor i napětí kolem ústředního motivu hledání utajeného gaye ve školním prostředí. Hezky se tady balancuje na hranici sentimentu a přirozené citovosti, míra v kusu není nikdy překročena. Rozhodně stojí za zhlédnutí.
Především kvůli afektovanému projevu představitele ústřední role pro mě naprosto nekoukatelné. Tolik vzdechů, tolik fňukání, tolik ušlechtilosti. Ne, tenhle kýč se nedá brát vážně.
Příběh letního vztahu dvou kluků, z nichž Miku je nezkušený, ale upřímný a otevřený, zatímco stejně starý Elias je dost protřelý a odmítá se nechat poutat jakýmkoliv příslibem vztahu. Zvlášť si cením hereckých výkonů obou mladých kluků, naprosto přirozených a schopných vystihnout i psychologicky velmi delikátní a komplikované situace. Rozhodně si nenechte ujít.
Nádherná filmařská pocta šedesátým létům v sazená do obrazivě silného prostředí pařížského předměstí. Černobílá kamera, práce se světlem i zvukem spoluutvářejí prchavý, pocitový příběh o setkání dvou kluků, z nichž jeden je ostýchavý a váhá, ale nakonec to myslí vážněji a opravdověji, než ten druhý. Příslib vztahu byla jen utopie... Opravdový filmový klenot!
Špatný scénář, neinvenční režie a tuctové herecké výkony. Příběh dvou kluků, kteří se do sebe na první pohled zamilují, je tak sladkobolně přestřelený, že se na něj dá dívat jen s největším sebezapřením. A taky snad kvůli tmu, že oba kluci jsou pohlední. Iritovala mě poetická kamera i tklivý hudební doprovod ala Zkrocená hora. Ale nejhorší je příběh, ti přehnaně tolerantní rodiče! A ta zápletka s přejetým malým bráškou! Ne, na tohle nemá smysl se dívat.
Ani třetí část ztřeštěných příběhů z Hamburku nezklame. Opět jde o oddechovou zábavu, která nemá větší ambice než diváka na chvíli rozesmát, což se tvůrcům opět povedlo.
Druhý díl je z celé trilogie nejvtipnější, zápletka přiměřeně potrhlá a zábavných situací na tak malé ploše až až.
Německá oddechovka, přiměřeně vtipná a sympatická. těším se na další dva díly.
Už dlouho jsem se nesetkal s tak nadhodnocovaným filmem. Jeho největší devízou je zachycení letní atmosféry severoitalského městečka. Ale vlastní příběh roztažený do neúměrné stopáže je bůhví o čem. O tom, že všichni chlapi jsou utajení gayové? Nebo bisexuálové? Jak si vysvětlit chování hlavního hrdiny, který se ve stejné chvíli zamiluje do amerického hosta, ale vesele se oddává i sexu s místní dívkou? Co si myslet o Američanovi Oliverovi, který se verbálně doznává k okouzlení mladým hochem, ale jinak se chová jako heterosexuál, který skončí v manželství? A co postava otce, jenž ve své zpovědi synovi vlastně dozná, že také...
Felliniho Darmošlapové v současném hávu. Příběh jednoho váhavého kluka, neochotného si přiznat sexuální orientaci, se odehrává na pozadí dnešní zaprášené Ameriky chudších společenských vrstev: lunapark, drogy a sex, poflakování na pláži, beznaděj a smutek.
Velké překvapení z Polska, o tak kvalitním filmu s gay tematikou se české kinematografii ani nesní. Téma váhajícího gaye/bisexuála je zpracováno otevřeně, nadoraz, včetně sexuálních scén. Herci naprosto uvěřitelní. Hodně působivě jsou zachyceny kulisy moderního, odcizeného města.
Jestli u tohohle filmu něco mírně pokulhává, tak jedině konstrukce příběhu vyprávěného v pětiletých skocích - přesto se oba hlavní hrdinové chovají, jako by se bez ohledu na časovou prodlevu viděli docela nedávno. Ale to je jen úplně nepodstatná výhrada k režijně i herecky výborně zvládnutému pohledu do života fotbalisty, jenž se nemůže odhodlat k otevřenému coming outu. (Kolik podobných dilemat vrcholových sportovců se za dveřmi hotelových pokojů asi řeší? Napadá mě hned několik slavných fotbalistů, kterých by se téma mohlo týkat...) Základem filmu jsou dobře napsané dialogy, divadelní ráz předlohy ale vůbec nevadí, a stupňující se napětí, které v...
Formálně celkem konvenčně vyprávěný životopisný film, ale tady nejde o to jak, nýbrž co se vypráví. A životní osudy Toma of Finland jsou tak barvité, že vás film určitě pohltí. Navíc si na osudu jedné velké gay-ikony uvědomíte, jak složitými peripetiemi v Evropě procházel zápas o odstranění diskriminace gayů, a to v době relativně nedávné.
Víc o tématu víry, než o problémech gayů, nicméně hodně zajímavý pohled na potlačovanou sexualitu, náboženský fanatismus a pokrytectví. Navíc, možná spíš mimoděk, než záměrně, film dává výmluvnou odpověď na otázku, zda je sex mezi muži z hlediska křesťanské víry hřích, nebo přirozená součást života. Milostná scéna mezi kazatelem a mladíkem je prodchnuta takovou oduševnělostí, že ji není možné vnímat jinak, než jako akt nejvyšší lásky. Postava mladíka z tohoto pohledu tedy rozhodně není negativní. Naopak. S trochou nadsázky: je to takový posel boží na zemi, podobně jako ve slavné Pasoliniho Teoremě.
Film spíše doporučuji kvůli atmosféře a vlastně i zajímavému příběhu, ale myslím, že sem zabloudil omylem. Míra gay obsahu se podle mě pohybuje někde mezi 0-10 %. Pokud jsem dobře pochopil záměr, jde o milostný trojúhelník mezi dvěma kluky a jednou mladou maminkou a gay motiv se tam prakticky nevyskytuje, pokud odmyslíme jednu pusu, míněnou jako provokaci.
Začíná to nadějně, setkání mladého berlínského realitního makléře s temperamentním Polákem, který to zjevně hraje na dvě strany, se ale postupně začne točit v kruhu a končí nijace. Na celovečerní film by to chtělo propracovanější scénář, i když atmosféra Berlína je zachycena docela hezky.
Nuda na dvě hodiny. Natočit nedramatický film o obyčejném životě dvou gayů není snadné. Skoky v čase tu nekonečnou nudu nezachrání. Ačkoliv mám německou kinematografii moc rád, tohle se opravdu nepovedlo.
Václav už napsal vše podstatné. Ano, příběh je dramatický, plný zvratů, místy až moc divoký a chvílemi balancuje na hraně (ne)uvěřitelnosti. Ale zároveň je to skvělý, a řekl bych dost objektivní obraz 80. let minulého století. Tvůrcům se dobře daří ukázat tehdejší schizofrenii uměle rozděleného Německa a jak se na tom podepsali poválečné mocnosti. Gay téma nehraje prim, je to jen jeden z vedlejších motivů, přesto vřele doporučuji ke zhlédnutí každému, kdo se chce nechat strhnout napínavou podívanou a zároveň si popřemýšlet o tom, jak se politika podepisuje na lidských životech.
