Všechny recenze
Grosse Freiheit je typickým zástupcem kategorie snímků snažících se divákovi přinést výpověď o dané době. V tomto případě o perzekuci homosexuálů od konce 2. světové války po rok 1969. Děj sleduje příběh opakovaně vězněného Hanse Hoffmana, ztvárněného výborným Franzem Rogowskim a jeho spoluvězněm Viktorem, který se stává jedinou lidskou konstantou během jeho tří pobytů za mřížemi. Venkovní svět se mění, ale život uvnitř vězení plyne mimo realitu za zdmi věznice a prolínání třech časových rovin mi přišlo tedy zbytečné. Závěr je bohužel typický pro dlouho vězněné, kteří se nedokáží sžít s nabytou svobodou.
To poselství ve filmu je, a proto je konec takový, jaký je. Na mě ale hodně přeslazený. Na transky si divák, který nemá s tím moc zkušeností, musí zvyknout, na mě byly hodně jiné než ty z jiných částí světa, singapurské. Celkově za mě jen průměr s důležitým tématem, dojmem spíše jako vystoupení někde u pojízdných kolotočů s hlavním hercem, který ve vztahu ke svému malému synovi a těhotné manželce vypadal spíše jako dědeček a mohl by si nechat spravit křivé zuby, když pochází z jedné z nejvyspělejších zemí světa.
U setkání Rémiho a Gabriela jsem dlouho nevěděl, která bije. Vlastně to nevím dodnes, a to je asi tak všechno, co k tomuto produktu z Francie mohu napsat.
Taková tak trošku praštěná skoropohádka, kdy Arabella byla moc v obličeji přefintěná a matce jsem tu její roli nevěřil. Na jedno zkouknutí a honem pryč, i když jako jeden z mála filmů této kolekce má snímek konec.
Příběh dvou mladíků v čase tam byl, neviděl bych to ani tak špatně u hereckých výkonů a celkově mi tento krátký film nepřipadal jako odpad.
Až na pár výjimek je korejská BL produkce zárukou kvalitní podívané. Vyhovuje mi koncept krátkých dílů. Stejně jako prostředí a mentalita zachovávající si asijský původ, doplněná Západními prvky života. I zde se staví na osvědčených konceptech - přitahujících se protikladů, počátečním nedorozumění, polibcích při západu slunce... Vše působí lehce, hravě a pestrobarevně.
Začátek dobrej, pojato vtipně a lehce, ale včlenění dramatu do filmu byla chyba. Měli to pojmout jen jako komedii, takhle je výsledek takový nijaký.
Mohu sdělit, že film se mi hodně líbil a nejvýše hodnotím herecké výkony a zpracování.
Někdy je osvěžující se bavit tak trochu na vlastní účet. V tomto případě na účet naší komunity. Jinak by vás mohlo nepříjemně překvapit neskutečné řetězení se stereotypů. Vše je ale naštěstí ztvárněno s lehkostí a nadhledem a já se královsky bavil.
Asi jsem měl počkat a dívat se na oba seriály ve správném pořádí a ne nejdřív vidět Pornographera a pak tento. Každopádně výborně zahráno. Když se podívám na postavy, tak mě napadá ... temnost, složitost, nevyzpytatelnost. Vůbec oba seriály jsou hodně náročné na diváka. Jediné, co mi začalo trošku vadit, ale asi je to jen můj problém, byla hudba, resp. jedna klavírní melodie, která se u mnohých scén stále opakovala. Každopádně doporučuji tento výborný japonský projekt sledovat ve správném pořadí - nejdříve Mood Indigo a potom Pornographer. https://mydramalist.com/33281-mood-indigo
Konverzační kraťas na téma už mnohokrát propírané mě neurazil ani nenadchl. Bylo pro mě až úsměvné, v tom dobrém slova smyslu, jak si heteráci hráli na heteráky ....
K dispozici pouze film, který je kratší o 13 min než originál a trpí všemi pinoy "mouchami" tehdejší doby, to zn. poměrně naivním příběhem a schematem, erotické scény jsou víceméně úsměvné až směšné. Nějaký děj tam ale je a nakonec vše vyústí v ....
Kraťas o něčem, co je zakotveno v mnohých z nás, co je natrvalo usazeno v hlubinách naší duše. Večeře s manželkou v restauraci a na protější straně umělecká galerie. Jsou si tak blízko, jen přes uličku, a přitom tak daleko
Setkání pastora, řešícího svoji skrytou homosexualitu snažící se mermomocí prodrat na denní světlo, se sestrou, úspěšnou herečkou, nesoucí si zátěž z minulosti, působí jako dokonalá rozbuška. Oba jsou tak ranění, že si i přes obrovskou snahu, nemohou dlouho navzájem pomoci a spíše se zraňují. Děj je hodně depresivní a dokáže ovlivnit jistě i diváky, které rozveselí až úplný závěr. Kamera je vtíravá a místy až nepříjemná. Slušelo by ji tolik nezkoumat lidské hlavy. Herci působili přesvědčivě.
Lehce provokativní snímek o dvojici lehkovážných umělců žijících blízko pláže, kteří spolu sdílí kromě jiného i lože. Podle rčení: "Za vším hledej ženu" tento element přidal jejich vztahu na výbušnosti, která skončila pořádným výbuchem.
Očekával jsem, díky době a místu, ve kterém se snímek odehrával, zátěž, kterou si s sebou přinesli migranti prchající před represemi do "svobodné" země. Dobrovolně si však zvolili život v komunitě vykolíkované náboženstvím, tradicemi, na malé životní ploše, kterou tak nějak moc nezajímal okolní svět. Tomuto diktátu se snažil David uniknout, jenže jeho objevování skončilo tak rychle, jak začalo. Mám pocit, že gay námět sloužil spíše pro přilákání komunity diváků, kteří by jinak nesledovali sondu do života této uzavřené komunity.
Podle mě byl nejslabší ze všeho příběh, ostatní kritéria byla solidní. Čekal jsem větší akci, když se jedná o oblast juda, ale nedočkal jsem se. Na jedno zkouknutí a jít jinam. Nebudu ale trestat projekt např. za to, že jsem naštvaný za nevydařený příběh i hodnocením za zvuk, který byl dobrý.
Film s odlišnou poetikou, pomalejším tempem i úhlem pohledu, než na který jsme v Evropě zvyklí. Milý příběh na pomezí telenovely ukazuje křehkost queer života v Indii, je výtvarně nezapomenutelný. Herectví je v porovnání s evropskou tradicí lehce naivní, přesto sugestivní. Neobyčejný zážitek dotváří skvělý soundtrack a kamera odkrývající zranitelné nitro hlavních hrdinů v kontrastu s krásou indické přírody a voňavou barevností indické kuchyně. K vidění na Netflix.
Kvalitní, starší, televizní krimi-drama, dobře herecky obsazené, výborně zahrané.
Ani po druhém shlédnutí nevidím na filmu nic speciálního. Průměrný kraťas s trochou humoru a lesbou, kterou bych za kámošku radši ani nechtěl :-)
