Všechny recenze
Naprosto něco jiného. Tři mladíci představující obrazně tři druhy sušenek, a to celé zabalené do krátkého BL muzikálu. Ani mi nevadilo, že zvuk se postupně mírně rozjížděl s obrazem i s titulky. Nápad bezvadný, písně se mi moc líbily, kluci herecky vypadali trošku neohrabaně, ale kdo má rád muzikály, tak ví, že je vždy upřednostněn zpěv na úkor "hry těla", která je více obrazná, jak skutečná. Dokonce se tvůrci strefili i do mého vkusu. Melounovou sušenku bych si asi také nekoupil, ale tu čokoládovou bych nejen koupil, ale hned i "snědl". A na konci až malá slzička v...
Docela jsem se těšil na způsob, jakým zapracují do děje netradiční námět. Zda po počátku sklouznou k osvědčeným postupům a nebo budou více odvážnější a půjdou do experimentu. Výsledek byl polovičatý. U postavy nerda se mi líbil převod sociálních vzorců do počítačové, pro něho srozumitelnější, mluvy. Trochu jsem se pral s faktem, že u osoby s očividnou poruchou autistického spektra došlo ke změně zažitých návyků, kterých by v reálném světě nebyl schopný. V případě oblíbeného kluka došlo typicky hned v počátku ke změně chování o 180 stupňů. Typově kluci odpovídali svým rolím a stereotypům. Jako kdyby se v reálu přitahovaly...
A teď jeden bizár z Íránu. Je to nadsázka "něčeho", co se nesmí v zemi natáčet a za otevřenu homosexualitu v běžném životě, sex mezi muži, hrozí až poprava (i takový dokument o popravě tady na GT máme). Je to sice tak opatrné, že muž svého "milence" max. pohladí po hlavě, ale na druhou stranu je to hlasitý výkřik tvůrců, který asi všichni chápeme. Navíc podtrženo dobrým nápadem i zpracováním.
Dávám vysokou známku. A Philemon Chambers, kterého jsem poprvé poznal ve zde uvedeném filmu Jako kůl v plotě, mě zase přesvědčil. Oba herci nemuseli až tak moc mluvit, a tu velkou hloubku duší poznamenaných životními osudy, jsem tam cítil.
Další filipínský snímek vracející se do období Marcosovy diktatury, během které probíhal ozbrojený konflikt mezi soudruhy a státními ozbrojenými složkami. Hlavní iniciátorkou - badatelkou je učitelka snažící se zjistit příčinu masakru týkajícího se částečně i ji samotné a něco z minulosti jejího otce, od kterého ji odřízla v dětství její matka, která i přes počáteční opodstatněné pochybnosti, nedokázala přijmout fakt, že její manžel miluje svého spolubojovníka. Postupným odkrýváním nových skutečností si děj udržel solidní napětí. Nechyběl punc opravdovosti i přes několik úsměvných pasáží, tak typických pro asijskou produkci. V součtu se jednalo o velice příjemný divácký zážitek.
Je potřeba bourat hradby mlčenlivosti a odvracení zraku. Mám však stále častěji pocit, že se je snaží tvůrci narušit se slovníkem v ruce. Ten je fajn při přednáškách. I v tomto případě byl spíše kontraproduktivní. Místy zbytečně detailní popis (vysvětlení) působil kontraproduktivně. Výsledek tak připomínal onu zmíněnou přednášku. Chápu záměr, ale...
Velmi dobrý italský film o tom, že je úplně jedno, kdo tvoří rodinu, problémy mají prakticky všichni stejné, o tom, že je úplně normální mít za rodiče jen chlapy. Film krásně vykresluje také pozici ženy, která dítě porodila, ale přitom matka není. Možné problémy syna s tím vším ve škole jsou spíše upozaděně, a je to tak dobře, protože film, který chce upozornit na mnoho věcí, nedopadne dobře. Je dobře, že se takové filmy točí už jen proto, že více upozorní na legislativní otázky s tímto tématem. A také samozřejmě, aby ukázaly, že rodina v dnešní době není to samé...
Přidat "pouhému" prodávání vlastního těla i umělecký rozměr mi přišlo zpočátku zajímavé. I zvolená forma divadelního zpracování mě oslovila. Filmu však chyběly další rozměry - opravdovost a hlavně oduševnělost. Výsledek byl příliš "Světácky" a hodně plochý.
U Japonců si vždy cením toho, že jdou do všeho naplno. Tak je tomu i u tohoto projektu, kdy herci i ty "pusinky" zahrají tak, jak mají být a nejsou rybí či kamenné, jak jsme zvyklí mnohdy v Thajsku, Filipínách, někdy i v Koreji. Je to drama ze života, kdy se ti muži podvádí navzájem, jsou krutí, prolhaní a pak si hrají na ublížené oběti, herecké výkony výborné. U zvuku jsem nenašel nic, co by mě přimělo hodnotit jej jako podprůměrný, ve zpracování mi vadil poslední dlouhý "roztřepaný" závěr na "zklamaného" Shina, i když to zřejmě tak tvůrci chtěli. V...
Vztahové drama snažící se definovat partnerský trojúhelník pouze dvěma vrcholy místo třemi. Ke konci nedochází ke spojení, nalezení konsenzu, ale rozložení na jednotlivé úsečky.
Výborný seriál, vtipný s neotřelou zápletkou. Nejlepší byl asi přerod Sanga ze "studeného čumáku" do normálního kluka. Škoda, že se asi nedočkáme pokračování druhou sérií, Jang právě narukoval na 2 roky na vojnu.
Dobrý krátký film, zajímavě natočený, s krásnou chemií mezi herci, která vyústila v to, že jsou spolu dál obsazováni do dalších seriálů.
To byl obyčejný rohlík, kterým jsme zahnali hlad, ten nejlevnější, bez posypu či celozrnného provedení, o zapečené šunce se sýrem vevnitř ani nehovořím. Čeho si vážím je to, že se produkce BL v Číně neutnula na úplnou nulu a snaha o vykreslení nečeho mezi dvěma mladými muži tam byla, i když taková všelijaká. Herecké obsazení bylo sympatické, jako nevyváženou postavu jsem vnímal Yue Yu Zhi-ho, vyčuraného synka ještě vyčuranější matky. Vše ostatní bylo hodně naivní, jednoduché, "bitka" s pěstí do vzduchu, polibek dvou umělých figurím z butiku a hudba se mi zdála hlavně v posledních dílech zbytečně hodně umrančená, tklivá...
Podivný mix tajemství, čarodějnictví, posedlosti a tmářství v jednom balíčku. Když ho nerozbalíte, tak o moc nepřijdete.
Hodně si cením, že se Korejci pustili do tak opomíjeného tématu, a navíc ještě ve spojitosti s gay vztahem. Tím se ze snímku stává alespoň pro mě malý vytříbený klenot podtržený jemností, citlivostí, respektem i něhou. Vlastně herci zase až tak supr top nebyli, ale vlastně byli, neboť tvůrcům se podařilo celé "to něco" uzavřít a podat to jako jeden komlexní balíček. Pěkné ...
Na tenhle počin jsem se těšila od chvíle, kdy jsem se o něm dověděla? Četla jsem názor, že Min Ho není „pravý“ ACE, protože takhle se asexuálové nechovají. To je blbost?! Neexistuje žádný „pravý“ ACE?! Asexualita neznamená jen jednu úzce vymezenou věc. Je to široký pojem a má různé podoby, a sami asexuálové se liší v přístupu k masturbaci, sexu i míře zapojení se do něj. Tenhle short movie právě tohle ukazuje příjemným a nenuceným stylem. Líbí se mi chemie mezi postavami i jejich vzájemný vztah. Film nezkoumá začátek polyamorního vztahu, ale přivede nás...
Pár jednotlivých scén je výboných (jednotlivé herecké interakce), ale jako celek Falling bohužel úplně nefunguje. Vývoj obou hlavních postav prakticky nulový a závěr vzhledem k papírově silné premise bohužel úplně vyšumí do ztracena. Rozumím a chápu, proč si Viggo Mortensen toužil zrealizovat svůj vlastní režijní debut, ale raději bych tento film viděl v pevnějších a jistějších režijních rukou. Kdyby Falling točil David Cronenberg, který zde má malou roličku lékaře a jenž s Mortensenem natočil dva výborné filmy, byl by Falling podobně nezapomenutelným diváckým zážitkem. Takhle bohužel musím konstatovat promarněný potenciál.
Malý velký film plný nádherného minimalistického herectví. Francis Lee po svém celovečerním debutu Na konci světa přichází s další romancí, tentokrát z Anglie 40. let 19. století. Tentokrát je tu příběh dvou žen v podání Kate Winslet a Saoirse Ronan. Film neokázalý, skoro až nekonfliktní, a přesto jde opět o mimořádný divácký zážitek s podmanivou atmosférou. Francis Lee je velký režijní talent a těším se na jeho další počin.
Naprosto výjimečný projekt, který lze doporučit divákům a divačkám i mimo Česko, případně Slovensko. Jakkoli jsou jednotlivé epizody poměrně krátké a tudíž je lze sledovat kontinuálně jako celovečerní film, neznamená to, že ona podívaná je o něco snažší, spíš naopak. Režisérka a showrunnerka Lucia Kajánková (mj. bývalá programová ředitelka festivalu Mezipatra) zvolila téma, které je běžnější - bohužel - ve Spojených státech, konkrétně střelecké útoky na školách. Seriál je ale především velmi vydařeným pokusem o vhled do duší současné mladé generace mileniálů, kteří se musejí potýkají s náročnými situacemi jako (kyber)šikana, coming out, vztajové problémy atd. To vše navíc v...
Setkání dvou samců u regálu s levnými knížkami by zřejmě skončilo, jako všechny předešlé Benovy úlety, pouze rychlovkou, kdyby nebylo Samova zdravotního handicapu. K němu se později přidal bohužel typicky černošský pocit utlačování a nedocenění, kvůli kterému musel v bělošské společnosti makat tvrději, než kolegové. Byli nuceni si tedy najít jiný způsob, jak čas bez sexu naplnit, aby se po místnosti nerozprostřelo trapné ticho. Velice pomalu se začali sobě navzájem otevírat, poznávat nejbližší a přátele. Během jednoho z mnoha rozhovorů vyplavalo na povrch Benovo trauma z dětství, které se konečně rozhodl, včetně jiných psychosomatických potíží, řešit. I Sam měl pár...
