Všechny recenze

Skvěle stylizované vyprávění očima malého kluka, později už skoro dospělého mladíka, gaye. Stylové odlišení života v Rusku, které se podobá tíživému snu, a pak druhá, veselejší část z USA působí smysluplně. Konfrontace života v ruské říši, který se ani po rozpadu sovětského molochu příliš nemění, a pak ve svobodném americkém světě, je hodně výmluvná.

Když jsem se tento týden dočetl, že při tragické nehodě zemřel herec Gaspard Ulliel, neměl jsem tušení, o koho jde. Ve výčtu jeho úspěchů mě zaujal název "Je to jen konec světa" a můj šestý smysl mi naznačoval, že to působí jako snímek s gay obsahem. No a nemýlil jsem se. Zatímco titulního herce jsem si nevybavoval, jméno režiséra jsem si již dokázal spojit s několika snímky. Film "Je to jen konec světa" bych ještě tak před 10 lety asi nedokázal ocenit. Vadila by mně výrazná teatrálnost postav a k tomu by na mě děj, který by...

Počkal jsem si na další díly 7-12 a mohu říci, že tento projekt se očekávaně zařadil do úzké množiny těch nejlepších thajských BL projektů, jak je i vidno v hodnocení na MDL a především IMDb. Pro mě dominovala jednoznačně superroztomilost, kde mě přesvědčil především jednadvacetiletý Pran (Nanon) v jeho první BL roli. Sekundoval mu samozřejmě Pat (Ohm), ale tomu jsem už tak moc nevěřil, jako např. v seriálu He´s Coming To Me nebo ve filmu Dew (oba zde máme). Cítil jsem, že vzájemné "hrátky" ze strany Pata jsou jen hrané a spíše jsou to scény, ve kterých mají padat tisíce...

Film se rozbíhá trochu pomaleji a v podstatě mu to vydrží až do konce. Může působit trochu nasladle. Ale to vůbec ničemu neškodí. Myslím, že to byl záměr, který autorům dokonale vyšel. I když chybičky se najdou a vždy je co zlepšovat. V protikladu s tím stresem, konzumní společnosti, rádoby svobodou, vulgaritou, které pronikají čím dál tím víc i do filmů je tento světlou výjimkou a příjemnou změnou. Je to film ze současnosti, jednou se tam mihne notebook a asi třikrát zazvoní mobil. Přesto působí jako by byl z minulého století. Napomáhá tomu absence vulgarit. Sexuální scéna je tam jedna...

Pan Popelka se jistě řadí mezi ty lepší, úspěšnější vietnamské projekty. Patří ale do početné množiny asijských seriálů, kde by se s příběhem dalo ještě více pracovat. Vše bylo pro mě mírně nadprůměrné a oceňuji především to, že se herci vzájemně "neštítili", jako v některých jiných asijských projektech, "pusinky" byly opravdové a i ta scéna ve vaně v posledním díle byla přesvědčivá. Huynh byl jako "lékař" na můj vkus příliš mladinký a nakonec vyklouzl moc hladce z toho, že chtěl "gangstera" zabít poloniem, sestřička byla afektovaná. Nguyễn Bá Vinh je velmi zkušený vietnamský BL herec, a to už...

Tento středněmetrážní film si jistě zaslouží vyšší hodnocení a jiný pohled na něj bude mít vnímavý gay divák než mnohý heterák, pohoršený otevřeností příběhu. Dle mě je to velmi moderní snímek ze třetího tisíciletí (nejen pohledem na HIV, ale komplexně) a režisér má i přes svou "filmovou" plodnost (několik jeho projektů zde máme) stále plno nadšení a invence. Nejvyšší hodnocení ode mě získavají herci, protože odvedli naprosto skvělou práci. Tak přesvědčivé fyzicko-kontaktní scény, věrohodné, na nic si nehrající, a přitom scéna v druhé půli tak jemně "neohrabaná" a natočena s takovou neurážející elegancí ... dlouho jsem tak výborný kousek z...

Téměř dokonalé pojetí a ztvárnění postavy Ha Sinh-a měnícího se z "pralesního zvířátka" v sebevědomou bytost, bylo tím pověstným magnetem, který mě přitáhl k obrazovce a nepustil až do posledního dílu.

Směsice flashbacků, které zřejmě měly ozvláštnit celkem jednoduchoučký děj a udržel divákovu pozornost ve výsledku působí jako rušivá změť pospojovaných krátkých scén.

Pořádná porce testosteronu a maskulinity upozorňující na stále přetrvávající riziko nakažení se HIV.

Takové lehké pokoukání bez nějaké hlubší linky. Rozpačitý jsem byl z posledních dvou tří dílů. New York jsem moc nepochopil, nepobral. Ki Jin byl pro mě nejzajímavější, i když herecký nováček, připomínal mi kluky z Color Rush. Příběh děravý, dalo se z něj vytěžit mnohem víc, zpracování BL složky bylo tak pro školáčky z prvního stupně. https://mydramalist.com/716263-behind-cut

Jsem rád, že byla tato kolekce vydána, protože i když nejsou filmy úplně nové, ukazuje, že v Evropě dokážeme natočit velmi dobré filmy a že kvalita má přednost před kvantitou. Z této sady mě nejvíc zaujal film Extérieur crépuscule.

I já jsem se zezačátku nemohl vyznat v tomto lehce erotickém snímku především v postavách žen. To o mužích se říci nedá, kdy pro mě dominoval bisex prostitut Leo, tehdy sympatický 23-letý Lee Dong Kyu. Celkový dojem byl pro mě ale takový mírně divný. Dost otřesná postava manželky, chodící minuty v klapavých botách sem a tam a v návaznosti na to mě neuchvátilo ani zpracování.

Film jsem viděl už dříve, ale i tak jsem rád, že byl přeložen do češtiny, navíc včetně rozhovoru s režisérem a herci. Samotný nápad není špatný, ale přece jen dějově to trochu drhlo. Herci se svých rolí ujali velmi dobře a myslím, že přesně zapadli do tématu začínajícího drag umělce (Simon Royer) a jeho macho bratra (Marvin Dubart).

Roztomilý příběh o roztržitém klukovi, který nejdřív neví, co vlastně chce, a když už to ví, ani tak to není snadný. Pravda, Joseph je ve věku, když už by měl mít jasno, ne na to teprve přicházet. Na druhou stranu je to pořád přirozenější než v jiných filmech, kde svět objevují třicátníci. A protože si myslím, že na každýho někde čeká spřízněná duše, jsem rád, že film dává jistou naději i takovým povahám, jaké byl právě Joseph. Skvělý výběr herců, velmi dobře zahráno, prostředí Paříže, hudba, toto se prostě povedlo.

Film bych doporučil rodičům, aby se k dětem chovali tak, jak chtějí, aby se děti jednou chovaly k nim. Zaujal Jacques Bonnaffé, kterého jsem poznal, jen jsem si nemohl vzpomenout, kde jsem ho viděl. Jistě, legendární film Côte d'Azur / Crustacés & coquillages.

Sdělení tvůrců se nějak minulo s mým chápáním, ten konec byl prostě divný.

Herecké výkony ma príliš nepresvedčili, nebola medzi nimi chémia, nebolo ju cítiť, diely sú kratučké a dosť veľa opakujú zábery z minula a čo bude, takže na samostatný dej veľa nezostáva, chlapci sú síce milí, ale neiskrí to.

Se zaujetím jsem sledoval hlavní dvojici mužů - Min Soo (zamindrákováný gaybalík chránící se před společností za pomocí lesby Hyo Jin) a Lee Seok (ten se mi zdál nejpřesvědčivější), zahráli to solidně a rovněž tak ještě některé další hlavnější postavy. To poselství natočené Korejci před deseti lety je zjevné a potřebné, nejen pro Asii. Je to i lehké drama a zahrnuje i jednu hodně nepěknou událost. Dopad na diváctvo, především v Asii, toto dílko určitě mělo a má. Komedie nebo drama? Skutečnost a nebo sen? Z lesby se zde stane dáma a z gaymuže džentlmen! https://mydramalist.com/4515-two-weddings-and-a-funeral

Smutný příběh a tu laskavost taoismu jsem tam cítil. Každopádně film je spíše jen pro ty, co dokáží vnímat pocity mužů, převlékajících se za ženy. Kromě hlavní postavy mnicha a ženy v jednom mě uhranul Roy-ův přítel, krásný urostlý Taiwanec. https://mydramalist.com/22277-splendid-float

Procitnutí Tarika mi nepřišlo věrohodné, spíš jsem měl dojem, že tvůrci prostě chtěli udělat dojemný film na toto téma.