Všechny recenze
Tato kolekce nic moc. V Ruines se hezky dívá na kluky, Aline trošku nadprůměr pro reálnost a prostředí, Zmija velmi povedená, k Dotýkání se radši vyjadřovat nebudu. Je fajn mít zde českého zástupce, ale nemyslím si, že zrovna tato volba byla dobrá.
Jednoduchý příběh z trošku jiného prostředí, kde výrazněji dominují oba hlavní představitelé nejen zjevem, ale i herecky, kdežto ostatní texty jen odříkávají. A právě kvůli nim a zvuku hodnotím mírně nadprůměrně.
Rozhodně zajímavý příběh, který sráží zpracování. I když se to nedá srovnávat s obvyklou asijskou produkcí, pořád je znát chybějící surovost typická pro právě francouzské nebo belgické filmy. Kratší stopáž by dílu taky prospěla.
Film je na csfd.cz uváděný jako Falešné vztahy, ale jelikož to byl jeden z mých prvních (spolu s Z ložnic a budoárů a Dotykem růžové), zůstal mi v paměti pod svým poetickým názvem, který je přesným překladem italského originálu. Navíc právě Nevědomé víly jsou příčinou toho, že se Antonie doví pravdu… A tou pravdou je, že Massimo neměl jen milence, měl celý jiný svět... do kterého Antonia po překonání počátečního šoku docela rychle zapadne. Mezi ní a Michelem se vytvoří velmi zvláštní vztah, ve kterém oba hledají něco, co už ale najít nelze, protože ten, koho milovali, se...
Momentalně také ne netflixu odtamtud ho znam a musim přiznat že film je opravdu poutavý a určitě stojí za shlednutí a i ja se musím přidat že konec byl nečekany a rychlý člověk se zažere do příbehu čeká nějaké rozuzlení nejlepe štastné ale bohužel
Tenhle film jsem dlouho odkládala, protože jsem se na něj musela psychicky připravit. Nakonec jsem ho zkoukla v rámci Pride month, kdy jsem se dívala na filmy autobiografie nebo filmy podle skutečných událostí. K tomuhle snímku není moc co dodat, všechno je řečeno v obsahu. Takže tentokrát jen pár nahodilých myšlenek, které mě napadly během sledování. ...pro Bobbyho muselo být osvobozující, být konečně na místě, kde vás bez výhrad berou takového, jací jste... ...Sigourney Weaver byla až strašidelně přesvědčivá... ...Mary měla pravdu v tom, že to Bobby vzdal. Ne neobviňuji "oběť", ale vždycky jsem věřila,...
Anotace: Idealistický, atraktivní mladý pár získává do domácnosti jako pomocníka realistického androida jménem Henry. Ale jak se ti tři sbližují, jejich vnímání lidství se navždy změní… Některé filmy v mojí filmotéce jsem objevila díky YT. Existují podnikavci, kteří dělají sestřihy z duhových filmů nebo gay linky ze seriálů. Když něco nového objevím, nejdřív si zjistím, z jakého je to filmu, a pokud ho seženu, už se na ten sestřih samozřejmě nepodívám. Takhle se ke mně dostal film Life Like (Jako živý). Nebyla to úplná blamáž, jako v případě My girlfriend´s boyfriend (USA 2010)... tady byla...
Bez mučení přiznávám, že film se mi moc líbil ? Tvůrci se šikovně vyhnuli veškerým sexuálním scénám a intimním detailům tím, že se celý film odehrává během Ramadánu, kdy muslimové drží půst… a nejen v jídle. Ale to vůbec nevadí?! Je to krásná ukázka toho, jak se dva lidi můžou zamilovat, aniž by měli nějaký fyzický kontakt (kromě jedné výjimky). Je to tedy přesně to, s čím z dospělosti nemám zkušenosti. Vždycky jsem chtěla vědět, do čeho jdu a vyvarovat se po týdnech romantických schůzek překvapení ve formě nekompatibility v posteli. V tomhle snímku to ale...
Nemám nic proti komediím ze střední školy, ale když už se do toho pustím, dávám přednost, pokud mají určité tempo a klasický vývoj... a třeba i šťastný konec ústřední dvojice? Tady nic takového nebylo☹️ Jednání postav mi přišlo chvílemi nesmyslné (teda víc nesmyslné než v takových snímcích bývá) a nevím, jestli je to tím filmem anebo tím, že ve svém věku už nejsem schopná se s podobným chováním ani trochu ztotožnit ? Zároveň nevím, jestli je to rozdílem mezi americkou a evropskou (nebo jen českou? nebo jen mojí?) mentalitou, ale určité reakce hlavního hrdiny jsem schvalovala, i...
Tenhle film s přehledem sesadil An angel named Billy z pozice nejhoršího ?️? filmu, co jsem zatím viděla! Je to plytké, povrchní, kýčovité a plné klišé ? Hned v úvodu jsem měla pocit, že jsem stáhla špatný snímek a koukám na nějaký film Rosamunde Pilcher nebo Danielle Steel... Postavy nemají hloubku a herci neumí hrát a emoce vyjadřují přehnanými grimasami nebo dlouhými nicneříkajícími pohledy... Tak třetinu filmu tvoří kýčovité záběry pláže, moře a vln tříštících se o pobřeží... a později obě hlavní postavy, které se prochází po malebných cestičkách v přírodě... Děj je dost...
Na skandinávské produkci se mi líbí její skutečnost. Herci nejsou vyumělkovaní krasavci z plakátů, ale „normální“ lidi, kteří mají pár pupínků nebo kil navíc, ale o to je to realističtější... a já to miluju??? Celý příběh má nádherný švédský rukopis... Minimalistický, realistický a „chladný“... mnohdy jsem měla chuť křičet a hádat se za hlavní hrdiny (nebo s nima), když oni reagovali navenek tak klidně. Ale i přes tenhle zdánlivý klid a uhlazenost to bylo nabité emocemi až k prasknutí... a až do konce... do konce, který byl... byl... ... takový, jaký byl... Těším se na druhou sérii, protože...
Nejdřív musím přinaz, že tenhle film jsem zkoukla asi do půlky, a pak prostě nemohla pokračovat dál... Jeden kamarád ho viděl, a tak jsem se ho zeptala na jeho názor, a dověděla se, jak to celé skončí... a i přes ten konec (který byl trochu jiný, než říkal) jsem měla strach z toho, co bude mezi tím. A druhé přiznání je, že jsem se bála zbytečně. Vzhledem k jedné výživné scéně jsem se bála, že zbytek filmu bude mnohem horší... ale naštěstí nebyl. Bylo to syrové a neučesané... Nevím, jak moc tvůrci ukazují realitu nápravných...
Nelze nedat plné hodonocení, opravdu nadherny snímek ve všch směrech nechci se opakovat vše bylo napsano v předchozích recenzích nečekal jsem tak nadherny film ale tohle byla opravdu krasa společne s hudbou a krajinou kde se film odehrava
Líbila se mi vizuální stránka herců, která zcela korespondovala s odvětvím, ve kterém se děj převážně odehrával. Byli vždy jako ze škatulky. Naškrobenost se promítla bohužel i do hereckých výkonů, včetně pokusů o polibky. Celkově vzájemná interakce drhla. Odstup byl znát. Jednoduchoučký děj, určený pro pohodové sledování bez nutnosti přemýšlet, pokazil až závěr plný kotrmelců.
Film jsem viděl a vyjádřil se k němu už kdysi, nebylo špatné si ho připomenout. Myslím, že na jeho aktuálnosti se nic nezměnilo.
Hezky se na film dívá, především kvůli pohledným hercům, kteří nenuceně zvládají i sexuální scény. Ale příběh sám o sobě podivně lavíruje kolem tematiky AIDS, aniž by prozradil, jak na tom která z postav je.
Může to dopadnout dobře? To byla první myšlenka, která mě napadla, když jsem zjistila, o čem film je... No, to budete muset zjistit sami, ale já vám tenhle film opravdu doporučuju??? Postava Larse se může zdát poněkud plochá, ale mně se líbil. Měla jsem pocit, že se k nim přidal spíš proto, že chtěl někam patřit, než že by tak moc sympatizoval s jejich názory... i když byly chvíle, kdy mentalita davu udělala své. Vytkla bych mu jen jednu hloupou chybu. Opravdu ho nenapadlo, že v jejich situaci by bylo dobré se za všech okolností ujistit, že...
Je to celkem průměrná komedie, ale chápu, co tím chtěli tvůrci říct. Vlastně je to celé o tom, co každý ví, a přesto na to spousta lidí zapomíná - že na vztahu je potřeba pracovat a hlavně spolu komunikovat. Pokud jsem s něčím nespokojený, musím o tom mluvit, ne to držet v sobě, a pokud se mi něco nedaří, svěřit se partnerovi není obtěžování... Trochu mi to připomnělo snímek s Gary Oldmanem Interstate 60, akorát místo dálnice, která neexistuje, je tady všemocná, téměř kouzelná aplikace, která Marshallovi nejdřív zničí život, aby ho nakonec (stejně jako Jamese Marsdena) donutila uvědomit...
Tohle je lehce praštěná, svěží a pohodová komedie, proložená vážnějšími tématy, která těží hlavně ze stereotypů o italské nátuře. Spousta hlášek a filmových gagů, a dost reálný pohled na bolest z rozpadu vztahu, protože ve většině komedií se lidi vzpamatují rychle... Líbí se mi, jak nad prvotním šokem a strachem rodičů „Jak jsi nám to mohl udělat?“ a „Co tomu řeknou lidi?“ převáží nakonec italská hrdost a rodinná soudružnost? Úplně poslední scéna je naprosto dokonalým vyjádřením toho, že po všem tom zmatku se život zase vrátil do normálu? Je to o vině, upřímnosti, zbabělosti, naději, přetvářce, lásce......
Polyamorie... Životní styl, o kterém se v posledních letech více mluví, a pokud dojde k filmovému zpracování, nejběžnější ukazovaná forma je ménage à trois nebo-li triáda. A já si samozřejmě pokládám otázku, jestli takový vztah může dlouhodobě fungovat. Kulturní norma nám podsouvá myšlenku, kterou máme hluboce zakořeněnou v podvědomí, že takové vztahy jsou neudržitelné, toxické, popř. končí přímo tragicky. Ale nedávno jsem si uvědomila, že mám v okolí příklad ménage à trois. Seznámila jsem se s homosexuálním párem (moji betačtenáři), který je spolu už 15 let a „pořídili“ si zajíčka; letos ukončil vysokou školu a...
