Všechny recenze
Plusy: Nepřikrášlený příběh o ztrátě iluzí a neschopnosti se vyhrabat ze dna společnosti. Navzdory tomu i kontrast živelného kubánského temperamentu vedle ubíjející komunistické bídy. Důsledky toxické maskulinity (neustálé potřeby dokazovat, že hlavní hrdina je chlap se vším všudy a jeho společenský status se odvíjí od jeho schopnosti živitele). Mínusy: Obsah. Vztah s transkou sice dojemný, ale v kontextu zavádějící (problémy by hrdina měl i jako 100%ní heterák stejné; možná ale protihodnota za slizkou epizodu gay prostituce). .
Deepa Mehta dokázala pomocí zakázaného vztahu dvou kluků věrohodně zprostředkovat divákům napětí mezi Tamily a Sinhálci přetrvávající do současnosti, kdy na Srí Lance vládne křehký mír. Mám pocit, že gay linka tvořila spíše takové pomyslné beranidlo do festivalového světa a mezi akademiky udílející ocenění.
Příběh z blízké budoucnosti je vyprávěn překvapivě až do poslední chvíle. Tento díl je součástí pozoruhodné série britské televize Channel 4, který je momentálně k vidění na Netflixu. Každý díl je jedinečný, epizody na sebe nijak dějově nenavazují. San Junipero má originální příběh s lesbickou zápletkou. Je temný a současně nadějeplný, je sexy a současně chladný jako záhrobí. Sugestivně natočeno.
I když se na film dá dívat, neboť je akorát tak krátký, přesto rozdílnost zde bije do očí. Dva naprosto ostřílení a profesionální herci, co už natočili spousty filmů a seriálů, roli rodičů zvládli levou zadní, byli kontrastem k těm dvěma mladíčkům, dle mě snad až příliš mladých a herecky neohrabaných. Příjemná hudba se v závěru mění v cukrovou vatu, ale v tom dobrém slova smyslu a zpracování bylo příjemné.
Agnieszka Holland je pro své příznivce určitě sázkou na jistotu. Dokáže z látky vytěžit maximum a ještě zabalit do vizuálně zajímavého hávu. Své herce dokáže pevně vést. I zde si vybrala pozoruhodné a přitom neotřepané téma léčitele - šarlatána. Nechyběla odpovídající atmosféra několika období, ve kterých se příběh odehrává. Tíživosti přidala i vhodně zvolená hudba. K výkonům obou pánů nemám co dodat. Josef se však bohužel jen párkrát mihl. Měl jsem ale pocit, že sleduji rozměrově ořezanou kopii. Chyběly mi širší záběry a mnohé detaily působily spíše jen na vyplnění dlouhé stopáže, která je ale zřejmě nutná pro zařazení do...
Viděl jsem asi dva tři díly na Óčku a až teď mi docvaklo, že tento kontroverzní britský pořad sem vložil Jiřik. Zhlédl jsem všechny dostupné gay a ještě dalších pár hetero. V prvé řadě je potřeba říci, že každé tělo je v podstatě krásné, záleží z jakého úhlu pohledu se na něj díváte, posuzujete a že v pořadu vystupují "těla" běžná tak, jak je zastoupeno v lidské populaci. V ní totiž nepřevažují vysportovaní krasavci s velkými penisy a krásky s vosím pasem, dlouhýma nohama a pevnými ňadry číslo tři ... Moje pocity...
Plusy: Upřímnost a rozumné argumenty. Civilnost. Sympaťák v hlavní roli (režisér) a tedy i uvěřitelnost jeho přitažlivosti. Mínus: Kdyby byl opravdu spokojenej, tak by neměl pochyby a nemusel se obhajovat (i když zaznělo, že se "nechce pořád před někým omlouvat", tedy problém nebyl jen u něj). .
K recenzii Jiřího Twista prakticky niet čo dodať. Za mňa akurát poznámka, že mi na záver,aspoň v titulkoch, chýbal rozsudok oboch hlavných postáv.A tak som hľadal na webe. Zistil som, že Jan Mikolášek dostal 3 roky a stratu majetku + stratu občianskych práv na 5 rokov. Prišili mu o. i. krátenie dane a nepovolenú stavbu. O Františkovi Palkovi však inernet mlčí. A tak sa len môžem domnievať, že mu vyrúbili trest smrti...
Profesionální dílo známé režisérky mě nenechalo chladným, i když v některých scénách chladně působí. Niterné, dojemné, kdy všechny složky hodnocení jsou pro mne vysoce nadprůměrné. Propojení Ivan - Josef nemělo chybu a jak teď píšu, stále na mě doléhají mnohé scény z filmu samotného. A to je důkaz, že se nejedná o povrchní snímek. Není to chybou, ale i já bych ocenil větší prokreslenost hlavních postav, v tom se shoduji s předhodnotitelem (JanisS). Vše ve mě pořád "bublá" a na film se zcela určitě podívám znovu a odhalím další drobnosti. Herecké výkony výborné, dle mě víceméně zasmušilá...
Eytan Fox natočil další snímek, jehož děj vystavěl na vzájemných konfrontacích - mládí se "stářím", neukotvenosti s pevně zajetými kolejemi. Bohužel i na herecké nepolíbenosti s vyzrálým hereckým projevem. Právě začátečník Niv Nissim se mi jevil nejslabším článkem jinak silného řetězce. Dovedu si ho představit spíše na titulní stránce nějakého módního časopisu, než před kamerou.
Plusy: Řekněme civilní erotické až pornografické scény. Sebevědomá vykroucenina… Mínusy: …ale do zadanýho a najmě s dětma se prostě nedělá. A režisérovi u mě nepomohlo, že si střihnul roličku kamaráda, který si možná něco podobného myslí. .
Ojedinělý příběh komunisty a fašisty pronásledovaného bylinkáře a léčitele každopádně stojí za vidění. Vyprávění má dramatický spád, především v budování atmosféry zlovůle moci je výjimečné. Méně přesvědčivé je pak v prokreslení charakterů dvou hlavních postav, soukromý život Jana Mikoláška je naznačen, někdy příliš doslovně, jindy jen povrchně, kdy pohnutky chování nebo cítění nejsou srozumitelně uchopitelné. Nejednoznačnost vyznění je nejspíš důsledkem více méně přibližného výkladu osudu českého zahradníka, jehož žádali o radu obyčejní lidé, herci, výtvarníci, oficíři i prezident Zápotocký nebo anglický král Jiří IV.
POZOR!POZOR!POZOR! budete na mäkko a možno aj slza sa objaví.
Esteticky vycibrená vizuálna lahôdka no obsahovo neukotvená lyrika. Kto v sebe rozpoznal slabosť na Felixa Maritauda zo "Sauvage", tu si jeho sexappeal (image?) strateného fešáka znova užije dosýta - a nielen jeho, Raphael Fournier mu zdarne sekunduje. Vlastne - každé telo vybrané do tohto medailóniku. Chlap prišiel na orgie. Vo vani nájde svojho ... bývalého? mŕtveho? občasného? ... s ktorým otvárajú staré témy. Cítiť medzi nimi dôvernosť aj odťažitosť, tušiť začarované kruhy. Neviem ako tento počin nazvať. Isto, nie každý film musí stáť na príbehu, budovaní charakterov, či (v prípade kraťasov) údernej pointe k...
Queer Big Brother na tuniský spôsob? Úprimne, na tento film som sa odhodlal, lebo som v krajine vzniku nejaký čas býval a zaujalo ma, ako sa situácia vyvinula od pádu sekulárnej diktatúry Ben Aliho. Niektoré prvky mladej demokracie sú dokonca dávané za regionálny vzor. LGBTI práva to ale určite nebudú. Dokument o domácnosti, kde sa za účelom vzájomnej podpory sústredili sexuálni a genderoví vydedenci. Máme tu masc. feministiku so sklonmi k sebapoškodzovaniu, fem. gayov (ako hockde na svete) ktorí sa neustále trápia a plačú, aj zopár trans postáv (bohužiaľ, skôr bližsie ku klišé hysterickej drag queen). Nemožno...
Nie. Nezaujalo. Trochu váham aké dať hodnotenie - ono to nie je vyslovene zlý alebo profesionálne nepodarený film, ale vedel by som doporučiť toľko iných namiesto neho. Prišlo mi, že Ozon musel "zasa niečo natočiť" - a práve dočítal knihu ktorá ho neviem-čím zaujala. Snáď si pochutí niekto kto je vyslovane namotaný na "jeho štýl". (Veď aj ja mám svojich obľúbencov.) Pozerám že tak ako sa "intelektuálsky" chodilo "na umelecké filmy" kedysi "na Felliniho" alebo "na Almodóvara", dnes sa chodí (aj) "na Ozona". A stále do Benátok, Cannes či do Varov. :) Ale...
Citová zátěž z minulosti je tou správnou ingrediencí sloužící k okořenění vztahových snímků. V kombinaci s dysfunkční rodinou a volnomyšlenkářským vysokoškolským prostředí vznikl poživatelný výsledek hodný konzumace.
Jakožto operofil a hlasofil vždy přímo hltám jakékoli informace o operních pěvcích. Velmi mne potěšilo, že se tam zmiňuje i o technicko-pěveckých tématech, posazení hlasu, vývoji svého hlasu a podobně. Pěveckých ukázek tak akorát. A má to vlastně i děj - vývoj, záběry vždy aktuální z dané doby, v dané situaci. Takže člověk v polovině neví jak na tom vlastně je teď, to se divák dozví až na konci. (Pravdy, kdo ho sleduje na Instagramu, tak to ví...)
Výčet rolí ztvárněných od roku 2018 do letošního narušují střípky z osobního života, které svým rozsahem zřejmě adekvátně korespondují s jeho nabitým diářem. Formou mi dokument připomínal curriculum vitae sepsané k přihlášce do nějakého věhlasného operního domu. V něm se uchazeč také moc nerozepisuje o osobním životě. Bratra snad jen zmínil. Mám jen malou výtku. Docela mě iritoval jeho lehce plačtivý mluvený projev v kontrastu s bezchybným pěveckým.
Výborný dokument. Z hlediska formy rozhodně žádná revoluce, je natočený víceméně tradičními prostředky, ale velmi zdařile. Osobnost protagonisty i jeho uměleckou dráhu zachycuje sdělně a zřejmě i věrohodně. Samozřejmě velmi oceňuji i jeho rozhodnutí se tímto způsobem vyoutovat. Díky zařazení krásné Cavaradossiho árie jsem si připomněl i představení Tosky, které jsem s Pavlem Černochem stihl ve Státní opeře ještě před podzimním uzavřením divadel. I naživo zpíval skvěle. :)
