Všechny recenze
Tento film z rannější tvorby Bruce La Bruce (ve kterém si zahrál jednu z hlavních rolí) sice kvalit jeho pozdějších filmů Gerontophilia a Refugee´s Welcome nedosahuje, ale přeci jen jej nelze jen tak odsoudit. Posedlost režiséra nejen holou hlavou skinheada je zřejmá, jeho rukopis zpracování rovněž a též ty některé "předpotopní" záběry (= rozuměj jakoby ze začátků konimatografie vůbec) na špatné kopii dávají snímku jistý "styl", že u mě dosáhl v součtu hodnocení na průměr (a skinheadovi Klausovi von Buecker je nyní už přes padesát let !!) ...
Kostarický kraťas nevyniká příběhem, herectvím už vůbec ne. Přeci má ale jednu přednost, kterou bych chtěl vypíchnout právě proto, že jsme zde na GT stránkách. Alepoň pro mě bylo vše upozaděno i díky tomu, že na kostarické mladíky se velmi dobře koukalo a pro mě to byla dominantní a jediná příjemná stránka tohoto minifilmu.
Několikaúrovňový zápas s láskou v chladném prostředí mě nijak zvlášť nezahřál na srdci.
Něco málo se z filmu nakonec vylouplo, náznak komediálnosti, nadsázky. Ale jinak na mě kraťas nezapůsobil a skončil u mě v podprůměru.
Proč musely miliony mužů ve válkách zemřít a nedožít svůj život, mnozí mladíci či ještě skoro děti neprobuzeni a nepoznáni, kým vlastně jsou ... Tu symboličnost, sdělení tohoto filmu, jsem začal vnímat až na konci příběhu a pro mě je nejsilnější stránkou snímku. Příběhu, který byl ale filmovými prostředky podán dost podivně, rozvláčně (určitě to byl záměr, ale na mě to nepůsobilo věrohodně, a proto dva bodíky dolů za zpracování).
Podivná slátanina, která se tváří hlubokomyslně.
Tento delší kraťas mě oslovil hned na začátku, kdy v něm oba tvůrci (námět, scénář, režie) promlouvají k divákům. Oba bratři to zahráli velmi slušně a opravdu má Pierre Prieur hezkou tvářičku, jak píše petr12 v recenzi k jinému zde uvedenému filmu, ve kterém také hraje (Bizarre). Mohu sdělit, že pro mě je to solidní, slušné, reálné a netuctové dílko a hodnotím výše, než jaký má film průměr na IMDb.
Už dlouho jsem neviděl něco tak originálního.
Nádhera, kluci byli perfektní. Přátelství a láska proti starým fanatikům.
V malebném prostředí se odehrávající návrat ztraceného syna, jehož přítomnost mnohé zraňuje díky nevyřešené minulosti. Snímek plný hledání odpovědí na dávno vyřčené otázky. Hledání cesty k usmíření a...lásce.
Názorná ukázka třecích ploch mezi ženským a mužským myšlením. Žena je schopna v jasné a strohé odpovědi hledat a "najít" neexistující souvislosti a chlapa tím zahnat do kouta. Ten přitom mnohdy uvažuje jednodušeji, bez skrytých souvislostí.
BR je podle mě třeba brát s jistým nadhledem, prostě jako film. Ne jako nějaký pomník, ne jako dokument, jako film inspirovaný životem jedné z největších postav hudební scény 20. století. Jako takový totiž obstojí. Ne bez výhrad, ale u mě obstojí. Samozřejmě, je to film, který má vydělat, má nadchnout masy, ne nás něco naučit - jako třeba toleranci. Na to holt musíme jinam. Když ke snímku přistupuju s tímhle vědomím, líbí se mi. Příběh by mohl být hutnější a míň patetický, děj přehlednější a bez hraní si s časem a fakty. Herecké výkony mě převážně přesvědčily, Rami si...
Je dobře, že se točí filmy ukazující na zlo prstem v době, kdy se hlavní aktéři (obvinění) mohou obhájit, vyjádřit své stanovisko. Příliš často se hodí jedová slina na někoho, kdo už tohoto práva nemůže využít. Třeskuté téma zneužívání je pojato hodně decentně, pro někoho jistě nudně. Je dobře, že se François Ozon vyhnul bulvárnějšímu zpracování.
Jak trefně poznamenala přítelkyně, Rhys je podivín (weird). Miluje francouzskou hudbu ...sátých let. Pro pochopení textů se učí jazyk. Žije ve vlastním vnitřním světě. Emoce drží na uzdě. Ovšem jen do doby, než se splaší a přerostou bohužel ve fyzickou agresi. Divákovi je dán prostor pro vlastní výklad jeho chování, bez jasné odpovědi, což ne každému vyhovuje.
nič moc :(
Normálně by tenhle seriál šel úplně mimo mě. Světu bojových sportů nerozumím a moc nechápu, proč má někdo potřebu nechat si mlátit do hlavy nebo nezdravým způsobem hubnout, před zápasem se nažrat, po něm přežrat. Objevil jsem jej díky tomuhle webu a minimálně první série se gay tématu prakticky nevěnuje, v druhé je o něco málo výraznější a hlavní úlohu sehraje až v závěru seriálu. Příběh rodiny Kulinových, kde každej frčí na něčem jiným – matka na heráku synáček na kokainu, otec jede v chlastu a druhej synátor ve steroidech (a občas si to prohoděj), mě přesto...
Vtipné ztvárnění syndromu prázdného hnízda třemi herečkami, které se svých rolí zhostily na výbornou. Kluci jim jen sekundovali.
Problematika útisku a okupace se přenesla i do oblasti sexu. Tu Žid David elegantně vyřešil remízou. Jen si nejsem jistý, zda by nepřišly problémy, kdyby měl v průběhu času Arab Sam horší skóre.
Docela sympatičtí představitelé dvou hlavních rolí. Ale jinak jenom dlouhé žvanění o tom, kdo je gay a kdo je bi a kdo je heterák. A pak rozuzlení, které příliš nepotěší.
Film je to velice zvláštní a zřejmě bude mít i rozdílná hodnocení. Pomalu se vlekoucí příběh, černobílé provedení, konverzace dvou mladých mužů. Ticho, do kterého začně promlouvat jen hudební podkreslení, detaily tváří a to všechno kolem mohou v divákovi vzbudit jistý druh zážitku a u mě to zapůsobilo ...