Všechny recenze
Jeden z těch kvalitnějších gay filmů s gay tématikou z produkce USA. Citlivě vystavěný příběh, kvalitně zahraný (nejen odžvaněný, jak bývá u filmů Made in USA zvykem), s příjemnou hudbou a zpracováním blízkým evropským standardům. A jak zmiňuje jiný recenzent na čsfd "...pro všechny, jejichž partner je stále pod vlivem svého ex" - podepisuji se.
Působilo to na mě děsivě, mrazivě a uklidňovat se tím, že je to jen film, mně moc nepomohlo, protože se obávám, že to nebude až tak smyšlený příběh. Jasně, ten konec možná působil překombinovaně, jak tady někteří psali, a sklouzával k typické americké produkci, ale můj celkový dojem to až tak neovlivnilo. Dávám "spíše doporučuji", protože si nejsem jistej, jestli ten film chcete vidět. Já už ho víckrát asi vidět nechci! Ale považuju ho za kvalitní - jak herecky, tak příběhově. Jediný, co mně minimálně ze začátku opravdu vadilo (pak jsem si zvykl), byla kamera. Nevím,...
Po minulém kvalitativním posunu stoupáme o další stupínek směrem vzhůru. Herci působí mnohem jistěji. Už to nejsou neřízené střely. Děj je dávkován průběžně, až na překotný poslední díl. Zápletka je mnohem reálnější. Divák nezůstane ochuzený o pohledy na vysportovaná obnažená těla, která jen zřídka působí samoúčelně. Jen těch slzavých údolí v druhé polovině mohlo být méně.
Díky Jiřímu za vyzvednutí téhle malé perly z hlubin zdejší databáze - od roku 2016 si filmu nikdo nevšiml. Jak píše Jiří, je to skutečný koncert typických postaviček klukovské party, škoda, že ne všem se dostalo prostoru. Nelze neobdivovat režiséra Damià Serra Cauchetieze, že z dětských "herců" dokázal vydolovat tak spontánní projev. Významné je hlavně to, že je naprosto přirozeně zobrazen okamžik, který čeká každého gaye už v rané pubertě: uvědomění si, že oproti kamarádům je opravdu "jiný", že nesdílí a nemůže sdílet úplně všechny jejich zájmy a jít všude s nimi a za nimi, že...
Velice poutavý kraťas, který doporučuji. Zavede nás na střechy vybydleného španělského města a tam rozehraje skupinka puberťáckých kloučků solidní herecký koncert. Především ti nejstarší dva, poďobaní vředíky dospívání, se předvedli slušně, a ostatní tři (obézní chlapeček, vychrtloň a liliput) doplňují originální pětku ..
Přikláním se k nadprůměrným hodnocením a s nimi spojeným komentářům níže. Nejde o žádné napínavé drama, přesto se divák nenudí. Jediný, co mně přišlo zvláštní, byly ty "tři" postele v maličkém pokojíčku, ve kterém spali. Ale jestli to byl nějaký letní domek (chalupa), tak to tak asi může reálně být. Film na mě působil jako kombinace snímků "Call Me by Your Name" a "Mi Mejor Amigo". Tak pokud se vám líbily, tenhle by vás taky mohl zaujmout a naopak.
Dokument BBC o George Michaelovi je vynikající. Je to portrét jedné z posledních opravdu velkých hvězd světového popu. Příběh, z něhož mrazí, když něco málo víte o tom, jaký je ve skutečnosti showbusiness a lidé v něm. Příběh o osamělosti, která mohla být jednou z příčin tragického konce.
Pohlavní zneužití jako homosexuální incest... rádo by se věřilo, že nic takového není možné, naděje by to ale byla naivní. Pokud se už stane, zůstává asi nejčastěji uzavřeno ve třinácté komnatě jako zcela niterná záležitost, jak píše Jiří. Zpracovat takhle silnou kávu by si mohl dovolit jen velmi nadaný, citlivý a zkušený filmař, a tím Marcus Schwenzel, přinejmenším v roce 2009, kdy film natočil jako svou prvotinu, rozhodně nebyl. Zejména hlavní postava je napsána, obsazena, režijně vedena a zahrána nesmírně humpolácky, jako prvoplánový drasťák. Oprsklá dryjáčnická touha předvést se hned na začátku filmařské dráhy senzačním téma Schwenzelovi...
Před časem jsem se díval, a také jsem byl notně zklamaný jako Disk přede mnou a rozhodl jsem se, že tento film nebudu psát recenzi. Nicméně jsem se na film podíval nyní znovu a objevil jsem řadu "věcí", které u prvního zhlédnutí přehlédnete. Také jsem si uvědomil, proč tvůrci chtěli vyrobit snímek zrovna takto a že mě tímto úhlem pohledu tvůrců zaujal více jako napoprvé. Ale i tak po druhém zhlédnutí nemohu dílko hodnotit výše jako průměrné ... A díky moc monvimu za jeho čas a práci na titulcích.
Určitě je to na hraně, ale stále je tam něco "navíc", a tou je originalita Brazilců a atmosféra kolem festivalu a jak píše Jiřik, mohlo jí být trošku více. Zažil jsem ji na vlastní kůži, dokonce zrovna v těch čtyřech hlavních dnech, ale nevšiml jsem si, že by se tak moc občurávaly ulice kolem sambodromu, zřejmě jsem byl zaujat něčím jiným. Ale jedno je jisté a vystihuje to i tento krátký film. Rio + karneval + nahota + sex = jedno jest .... pozn.: a také jsem si všiml, že tolerance vůči jiné orientaci je...
Kýč to rozhodně není. Je to originální pohled Brazilce na Brazilce. A že jsou Brazilci tací, jací jsou a k tomu ta brazislká portugalština, ze které znám jen pár slov, ale přitom je tak typická pro tuto jednu z rasově nejpromíchnějších zemí. pozn.: a také jsem vydržel až do konce (ha ha) ...
Někteří chlapci z Brazil Solos se objevují i v Brazil Carnival. Bohužel, tentokrát je to už téměř regulérní péčko, ozvláštěné zachycením atmosféry karnevalu v Rio de Janeiru. Zbytečně explicitní, mnohem raději bych se dozvěděl více o světoznámém festivalu. Na druhou stranu - opět je na co koukat...
Rozhodně se blýská na lepší časy. Gay film už nemusí být ukřičený, uplakaný a ukřivděný srdcerváč, přeexponovaný do směšna. A nemusí už být ani didaktickým dílkem, v němž mezi záběry slyšíme šustění papíru. Mi mejor amigo je velmi jemný a zároveň zcela realistický příběh o životě zdánlivě běžné rodiny v odlehlém koutu Argentiny. Do světa syna Lorenza, teenagera, který si teprve postupně uvědomuje svou homosexuální orientaci, vstupuje o maličko starší Caíto a vzniká přátelství, která oběma klukům pomáhá najít sebe samy: Lorenzo nakonec ví, kým je, a Caíto pochopí, že pohodlné zázemí musí pro kamaráda obětovat....
Svižná komedie o přátelství, pro které občas porušíte zákon. Milý, odlehčený film, nezatěžkaný aktivismem, přesto účinný v emocích a v pocitu hrdosti být gay.
Za me je to top film za rok 2018 spolu s Bohemian Rapshody (jeste jsem nevidel Boy Erased ke kteremu mam velke ocekavani). Ano, bylo to dost zidealizovane, ano, ten konec prehnali (i v knize byl ten konec "civilnejsi" a "realnejsi"). Ano, nebylo to "umelecke" (ale nemusim prece po shlednuti kazdeho gay filmu hledat ziletky a bojovat s depresi :) ) Celkovy dojem po shlednuti toho filmu byla totalne pohodova nalada. Hodne je tomu vycitana naivita, ale nesouhlasim. Ja se v tom filmu nasel v hodne scenach, hodne tech filmovych situaci...
Kus pravdy je ve všech recenzích přede mnou na tento film. Jsou to tři pohledy na věc a všem jim rozumím. Já jsem byl nejříve při sledování tohoto filmu roztrpčený, co to vlastně je (film nefilm zahodit nebo zkrátit na 10 minut), až mi došlo, že je to režisér filmu Lichtes Meer, jak píše Václav. Teprve s odstupem doby cítím "dopad" tohoto filmu na mě, protože původně jsem mu chtěl napálit velmi podprůměrné hodnocení. Je to pomalý "dokument" o Extremaduře a donutil mě si přečíst historii tohoto španělského málo zalidněného, hornatého a vesměs vyprahlého...
Těžko se mi snímek hodnotí, ale jedno se mu upřít nedá - i když jsem chlapcům nerozuměl jediné slovo, dokázali si mou pozornost udržet.
Děj filmu je vystavěn jako záznam posledních dnů Oscara Wilda. V četných flashbacích se seznamujeme s jeho životem po propuštění z vězení a letmo i s předchozí dráhou literární a společenské star. Filmová řeč vyprávění je pro dnešního diváka, uvyklého převážně civilnímu pojetí, trochu složitěji přístupná, protože je na mnoha místech stylizována do divadelních, leckdy patetických poloh. Už v názvu, a dále mnoha citacemi ve filmu samém, je ke zdůraznění kontrastu mezi snem a realitou, nádherou a utrpením, slávou a pádem, použita pohádka Šťastný princ, metafora, jíž Wilde už v počátcích dráhy naznačil svůj osud. Geniální...
Obrovské zklamání. Film by chtěl být jakousi poctou Caravaggiovi, velkému umělci, ale místo toho se stává nechtěnou a snobskou parodií na sebe sama. Nemluvě o tom, že si na umění pouze hraje, nic víc. A ani opět neskutečně pohledný a nádherný Harris Dickinson to nezachrání, protože do půli těla je svlečený pouze párkrát a kompletně nahý je vidět pouze na pár sekund a to ještě v rozmazaném záběru. Naprosto promarněná příležitost a ztráta času.
