Všechny recenze

Určitě jsou mezi uživateli GT tací, kteří hned od mládí potkali toho pravého či tu pravou a jsou s nimi dodnes. Je ale spousta jiných, kteří pocity Drewa prožívají a nebo prožívali ve svém životě také. I když kraťas není žádný zázrak, ale dle mého hodnocení jen solidní průměr, připomněl mi, že takových lidí je stále hodně a vždy bude ...

Zapomeňte na všechny snímky o tajných agentech. Odchází agent 007 James Bond a přichází Johnnie (Allen) Blond. Ten, který ohromil celé Dánsko. Muž, kterého najali kvůli jeho homosexualitě. Bláznivá komedie, které lze jen těžko uvěřit, že byla natočena dle skutečných událostí.

Film z prostředí rasově pomíchané západní Evropy, který někteří diváci kvůli uprchlické vlně zatratí. Já ne. Je velmi dobře zahraný, především ze strany Toma (Steven van Watermuelen). Příběh má hloubku, je slušně zpracovaný a velmi citlivě vybraná hudba a vše umocnilo můj zážitek, i když víceméně smutný ...

Mix filmů, u kterých bych snad ještě v Podrobnostech doplnil i slůvka "mírně erotický", nemá žádný propadák, a pokud se nejedná o brazilský film Ocaso, který mě ze všech nejvíce zaujal, tak ostatní jsou minimálně lehce nadprůměrné.

Překvapilo mě celkové pojetí připomínající mnohem více Západní produkci, než japonskou, díky větší intimitě, projevům emocí...

"Gay orgie" jdou naprosto mimo mě. Klubko nahých mužských červů, co se vzájemně bez citu svíjí a olizují, mě nechávají chladným, i když chápu, že tyto filmové "obrazy" potřebovali tvůrci k celkovému vyznění snímku. Mé celkové hodnocení záchránilo jen jádro příběhu a především Félix Maritaud, což mě donutilo zhlédnout film až dokonce a zjistit, že za jedno podívání to stálo.

Scénáře inspirované skutečnými příběhy přidávají snímkům na věrohodnosti a hlavně opravdovosti. Pokud se zde nejedná o slepenec čerpající z několika oddělených událostí, je zarážející a těžko uvěřitelné, že by se něco podobného mohlo opravdu stát.

Film o pocitech, sexualitě. Film opravdu snový, zpracován po "brazilsku", to zn. reálně a neotřele. Film, který mě svým hledáním zase až tak moc neupoutal jako mnohé jiné budoucí diváky jistojistě upoutá.

V mých očích Marco Berger konečně lehce překročil svůj vlastní stín. Skalní příznivci jistě budou pět další ódy na jeho aktuální počin, pro mě ale s příchodem tělesné intimity zmizelo erotické dusno, kterým hlavně u mě bodoval. Náznaky, pohledy a letmé dotyky působily spíše nuceně, než chtěně. Kluci jsou více vedle sebe, než spolu.

Zdá se, že film není prakticky o ničem a je spíše sestaven jako vypovídací obraz "nečeho" v Niterói, což je město na druhé straně Guanabarské zátoky, spojené s Riem mostem o délce více jak 13 km. Pod touto slupkou se ale pro mě vyloupl mikropříběh velmi pravdivý, plný lidství, života, jeho nástrah a podtržen syrovou brazislkou realitou. Za mě hodnotím vysoko a doporučuji těm, co mají rádi krátký film.

Italská drobnost, která se dotýká tématu kdo jsme a jací bychom chtěli být. Solidně "vyrobené", ale pro mě bez většího vnitřního vtažení do minipříběhu. Dobrý průměr.

I když celkové zpracování je na profesionální úrovni, od půlky začíná film nudit. Asi nedokážu docenit traumata postižených, protože s církví jsem se vždy míjel jen vzdáleně a rozhodně nejsem její obhajovatel, ale tak nějak mám dojem, že Ozon spíš podlehl (post)moderní vlně à la "kdo si ještě nekopl, tak to honem napravte". Nicméně filmařské umění se Ozonovi upřít nedá. Zbytečně nedramatizuje, neždímá city, děj rozvrhl do několika příběhů, což asi byla pro mě jakštakš motivace film dokoukat do konce. Ať tak či tak, polský film Klér, který zpracovává podobné téma, mě zaujal více.

Seriál zapadající přesně do Západního smývání a boření jasně vytyčených hranic. Ať už pohlavních, sexuálních...xy dalších, ve snaze vytvořit zmateného, nejistého a lehce ovladatelného "ovčana", který půjde bezhlavě za svým pasáčkem. Nebýt groteskních pasáží, dalo by se brát dílko vážněji.

Thajsko chrlí na trh jednu sérii za druhou. Díky stále stejným hercům a velice podobným scénářům může dojít bohužel snadno k záměně jednoho seriálu za druhý. Ale cílové skupině to zřejmě vyhovuje.

Teprve se západem slunce a notnou dávkou "zakázaných látek" v krvi, uvolňující zábrany, začíná děj gradovat. Nastává opravdová zkouška vzájemných vztahů, ze které nakonec nikdo nevyvázne bez ztráty kytičky.

Je dobré se nedívat výhradně na Západ, ale občas se i podívat opačným směrem, abychom si uvědomili naše přešlapování na místě a lhaní si do kapes. Při sledování čínské produkce jde vidět obrovský pokrok a bohužel i přiklonění se ke konzumnímu stylu života, obrovské okázalosti a proměně hodnot. Jen je škoda restrikcí limitujících v tomto případě vzájemnou přitažlivost mezi muži, kterou museli přetavit pouze do sympatií mezi podřízeným a jeho šéfem.

Já si při dívání myslel, že se jedná o britský film, akorát mi tam pak neseděla ta stará velká auta. Snímek je to čitelný, jednorázový, s jasným sdělením a především slušným herectvím, takovým divadelním pojetím, ale bez teatrální linie. Za jedno zkouknutí toto dílko opravdu stojí.

Když bych se měl vyjádřit k dějové lince, tak je to ok a jednoduchý příběh rychle uplyne. Dále na diváka dýchne Holandsko, Nizozemí tak, jak je všem známé. Ovšem proč na tak malý prostor dali tvůrci tolik stylů. Přišlo mi to až přeplácané jedno přes druhé, ale je to jen můj dojem. Chvíli vyprávění, pak filmové "obrazy", pak zase dominantní hudba-píseň, jindy zpomalená kamera. V této přehršli všech chutí zaniklo pro mě herectví. Herci díky všemu ten prostor ani neměli a spolu s pall mall zpracováním to bylo nejslabším článkem tohoto kraťasu.

Ovplyvnený niekoľkými pozitívnymi ohlasmi, pustil som sa do sledovania seriálu. Musím sa priznať, že ma stálo veľa úsilia vydržať pri pozeraní prvých troch dielov. Tak amatérske herecké výkony, mizerný námet a príbeh a primitívne dialógy treba iste dlho hľadať. V ničom nezaostáva aj kamera, zdĺhavé zábery, lenivé posúvanie deja. Nemôžem si pomôcť, ale pre mňa to bola strata času. Za seba seriál rozhodne neodporúčam.

Škoda. Netuším, co tímhle chtěl tvůrce říct. Všechno dobrý, až na scénář. Herci hrají obstojně, kamera pěkná, hudba, prostě všechno až na neexistující příběh. Zápletka mezi mladíky vydá tak maximálně na 10 minut, dalších 10 minut je něco o rodině jdnoho z nich a zbytek je - ani nevím jak to pojmenovat, asi se nenajde nic lepšího než vata, jak řekl zolo.