Všechny recenze
Tento zvláštní krátký film mě zaujal ve dvou rovinách. Jednak tím, že v druhé půlce 60. let proběhl jeden z prvních krůčků narovnávání práv homosexuálů v Británii a také tím, že v něm hraje nám nyní velmi dobře známý Josh O´Connor ...
Příběh o dospívání a o jeho trápících se krásách na mě působil velice vyrovnaně. Nedominovaly sice herecké výkony, ale bylo vše slušné a s nadprůměrným zpracováním to celé do sebe pěkně zapadlo ...
Na celý minipříběh stačí jedna cesta autem. A k tomu také velmi nadprůměrně zahráno, jak matkou, tak synem ...
Nechápu, jak může stát za tímto filmem NBC. A nebo, což je možná více pochopitelné, že jsem nepochopil já. Pro mě pall mall kravin a hlavně jsem žádnému "herci" nevěřil ani nos mezi očima. Toporně odříkávané texty, nízkoropočtové záběry, amatérské pojetí a do toho pár ptáků. Nechci více.
"Je to taky gay? Neztrapním se? Nedostanu pár facek?" - nic nového pod sluncem, takové otázky přicházejí gayům v zobrazené situaci od věků do věků. Stejně tak mladí nezkušení kluci v té situaci váhali, váhají a váhat budou, dokud bude svět světem. Zde se navrhuje umést si cestu veřejným coming outem. Velmi hezky udělaný krátký film, podílely se na něm hned tři produkční týmy, to je na devítiminutové dílko docela dost, a Niels Bourgonje je v tomhle oboru zkušený filmař, což je znát.
Nerozhodnost je v dnešní době jedním z hlavních problémů dospívajících. Snad jim v tom tento skvěle zahraný kraťas pomůže.
Věru, koukalo se na to hezky, a to ne kvůli krajince. Scénář je ale slabý, bez žádné přidané hodnoty. Multikulti tu čouhá jak sláma z bot, nicméně se režisér aspoň snaží vecpat toto téma do filmu stravitelněji, než v některých jiných současných osvětových 'filmech'. Obzvláště při zmínce o utonulých dětech-imigrantech jsem až slzičku musel zatlačit. No, nenalhávejme si, že se jedná o veledílo, ani dílo průměrné, nebýt skutečně pohledného hlavního hrdiny a občas atraktivních exteriérů, sotva by stálo za řeč.
Zajímavé téma, poutavý minipříběh, který mě správnou měrou zaujal. Velmi slušně zahráno ...
Plytký, ničím zajímavý, s mizernými hereckými výkony obehraný příběh.
Absolútne neprirodzené...námet, herecké výkony, spracovanie
prostě hrůza
Občas je tenhle typ filmů potřeba. Film, kde se nic hroznýho a dramatickýho nestane. Pěknej romantickej film, kde všechno vypadá normálně a přirozeně, kde se kluci (krásní a sympatičtí - což není nedůležitý), dá se říct na první pohled, do sebe zamilují a my můžeme chrochtat blahem a kochat se nad autentickýma hereckýma výkonama, vzájemnou chemií postav, klučičí hravostí, ale i ostatníma vztahama, s babičkou i rodiči. Nějakej oblouk to přece jen mít musí, takže samozřejmě dojde i na krizi, objeví se i trocha rasismu a homofobie, aby to působilo reálněji, ale na druhou stranu to nerušilo pozitivní vyznění filmu....
Cestou z Dillí do vysokohorské Mussoorie se mění nejen ráz krajiny, ale i postoj syna ke svému otci, který se rozhodl pro vyoutování. Civilně pojatý i zahraný snímek mě zaujal především exteriéry.
Přesto, že film má slušné hodnocení na jiných serverech, mě nezaujal natolik, abych si jej pustil znovu, a to tam hraje Randy Harrison a je vcelku solidně zpracovaný.
Václav má pravdu. A ještě v některých pasážích se mi zdálo, že snad ve vaně vodu skoro vůbec nemají. Tak alespoň jeden z nich vypadal trochu k světu ...
Sladká limonáda o tom, že první překážka nemusí znamenat konec, ale začátek něčeho dalšího a možná lepšího.
Něco chvilkového, ale po pár minutkách zapomenutého, ve mě film zanechal, kromě vyprávění hlavního představitele, pobytu u dvou "kamarádů" a relaxu u Mrtvého moře. Snímek plný mužské nahoty a honěných ptáčků šel ale jinak trochu mimo mě, tato tématika "veřejné prezentace" nahoty mi byla vždy dosti cizí.
Amerika je multikulturní směsicí všech národů, ras a národností a mísením mezi nimi vznikají mnohdy "originální originály", jako například pro mě oba dva velmi sympatičtí představitelé, jeden z "Marsu" a druhý z "Venuše". Bohužel, to je ale to jediné, co mě na tomto krátkém snímku zaujalo ...
Silný příběh o touze dítěte být součástí klasické rodiny.
Říkal jsem si, to ani není možné ve skutečnosti to, co film popisuje, ale když jsem se nad tím zamyslel, tak ... zdá se, že pravidlo čím více člověk hledá, chce, tím více nenachází a nachází jen prázdnotu, je asi z mnoha procent pravdivé. Film je to velice originální, moderně pojatý, i když mu je už 18 let, francouzský, zapamatovatelný, s velmi slušnými hereckými výkony.
