Všechny recenze

Časté flashbacky v tomto případě tolik neruší a slouží k rozbití jednoduché dějové linie tohoto lehce předvídatelného snímku.

Eastern Boys lze přijmout jen jako nekomplikovanou podívanou pro zkrácení dlouhé chvíle. Základném problémem je neumělé a nevěrohodné slepení dvou dějových linií, které k sobě moc nepasují, zejména situace, kdy pan doktor na křídlech lásky zlikviduje bandu gangsterů (když předtím bezmocně přihlížel, jak mu vybílili byt), je komická. Kdyby linie nebyly natolik prolnuté, mohl na jedné straně zůstat idealistický dojemný příběh, jak se vztah pána středního věku s mladým prostitutem změní z obchodního v otco-synovský, a na druhé straně gangsterka. Bývá zde zvykem, takřka povinnou pózou, dívat se přezíravě na americkou produkci (ne moc oprávněně, v zemi, kde...

Mé doporučení k filmu (seriál jsem neviděl): nekazte si, prosím, vkus.

Když je někdo zkouší dát dohromady, často se slova "životopisný" a "film" perou: buď je výsledkem životopis, ale pro diváka suchopár, nebo vznikne poutavý film, ten je ale na hony vzdálen skutečné postavě. Jde o rozpor, který nemůže být nikdy rozsouzen: je lépe, když vznikne precizní líčení osudů postavy, které ale osloví jen úzký okruh zasvěcených, nebo když atraktivní obálka dopraví povrchní, ale aspoň nějaké znalosti k mase diváků? V tomto případě nalezl Herbert Ross životaschopný kompromis za tu cenu, že film zachycuje pouze uzounký, divácky vděčný výsek Nižinského života, kdy vrcholil a končil jeho vztah...

Evropská herečka přijíždí do Montrealu, aby sehrála přední roli v podřadném filmovém melodrama pilcherovského typu. Záhy zjistíme, že dáma roli okresní primadony neopouští ani v soukromém životě, a že pokleslé melodrama se neodehrává jen před kamerou filmu ve filmu, ale mnoha cestami se přelévá i do celého filmu hlavního. Záměrně tomu napomáhá soustředění děje kolem městské nemocnice Ville Marie. V nemocnicích se, bohužel, lámou lidské osudy i životy, což dalo vzniknout jak silným literárním a filmovým dílům, tak braku založenému na principu ždímačky emocí. Tento film, i když je řemeslně solidně proveden a měl asi lepší ambice, se blíží spíš...

Tak nám už i Bruce Lee pronikl do gay seriálu. :-)

My, kteří jsme si prošli něčím podobným, oceníme už jen to, že na toto téma byl natočen film. Jinak jde ale o klasickou produkci z USA, takže nelze čekat zázraky. Oceňuji výběr herců, kteří sice nezachrání to, že předem odhadnu, co bude následovat, ale aspoň to nejsou vykrouceniny jako v mnoha jiných filmech.

Režisér chtěl zřejmě ukázat, že lidé mají podobné problémy, ať jsou homo nebo hetero. Jinak jde celkem o nudný film s otřepanými tématy a předem tušícím dějem. Krásné je prostředí mořského pobřeží.

Celkem zbytečný film o efebofilním (nikoli pedofilním, jak mylně uvádí IMDB) trenérovi, který zneužívá svého postavení a vlivu, a o tom, že s chlastem to není dobrý přehánět (což se asi Dánům těžko vysvětlí). Je sice ukázáno, že se děje něco špatného, ale nijak se to neřeší, děj nikam nespěje. Škoda.

Mikkelsen natočil mezi roky 2009-2014 čtyři filmy, všechny krátké. Věnují se složitostem v životě mladých lidí, Trenér z roku 2009 je příběhem o pedofilii. Jediná externí recenze, na kterou odkazuje IMDB (divácké nejsou - od roku 2009 - uvedeny žádné), konstatuje, že film by mohl být využit jako učební materiál na základních školách, zcela jednostranný pohled na burcující téma však nehluboko pod povrchem vybízí k lynči, a u úzkoobzorných lidí by mohl vést k podezírání všech, kdo pracují s dětmi a mladými lidmi. Doplňme, že krom toho, že je dílo zřetelně začátečnické, chybí mu to podstatné,...

Hezká sonda do kousku Nielsova života. A protože pár snímků z této země jsem už viděl, tak přesně něco takového jsem očekával. I když tento delší krátký film není úplným vrcholem, tak přesto ve mě "něco" zanechal.

Praktický příklad "politické korektnosti", která málem stála za krachem tří párů.

Neskutečné se stalo realitou. Schematičnost asijské produkce odehrávající se ve školním prostředí rozbíjí Heroin přesunem ze školních lavic více do domovů, omezením množství kamarádů a dívčích obdivovatelek, ale hlavně vzájemnou interakcí obou hlavních představitelů. Mezi nimi to jiskří a působí v rámci mezí opravdově, ne jako prostí odříkávači textů bez emocí.

Hloupé, křečovité, trapné! Gay obsah 1% (ale to vůbec není podstatné).

Aurore je dívka z bohaté americké rodiny, která přijíždí do Paříže, aby "se našla". Nenachází sebe, ale Chrise, který si vydělává občasným hraním pokeru a toulá se po Francii v obytné dodávce (páralovský dormobil). Taky je to ovšem moc pěkný kluk, který má všechno na svém místě a umí s tím zacházet, což v nezkušené Aurore vybudí pocit životní lásky. Fyzické lásky najde Aurore u Chrise dost a dost, ba dokonce až příliš: postupně zjišťuje, že objektem jeho vášně jsou vedle ní také mladí homosexuální prostituti, kteří z jeho náruče nevyjdou nedotčeni, vlastně nevyjdou vůbec. Velmi obratnou manipulací je Aurore...

Středem dění ve filmu je sourozenecký pár bratra a sestry, kteří jsou v nesmírně blízkém intimním (nikoli však doslova incestním) vztahu - v mnohém si připomeneme Bertolucciho Snílky. Sourozenci kolem sebe už v dětství shromáždili partu, v níž všichni dospívali a prožívali vše společně. I erotické vztahy, hetero- i homosexuální, se většinou utvářely uvnitř party s někým ze sourozenců. Všechny zastihujeme někdy ve věku dvaceti let, kdy dochází ke tragédii - bratr je nalezen ubitý a sestra se stává motorem vyšetřování. Právě na ní manifestují tvůrci filmu určující pohnutky vztahů v partě: Lucie je vrcholně panovačná, soběstředná a bezohledná...

Tradiční osoby v tradičních kulisách s tradiční hudbou, a přesto něco nového. Charlie stojí před volbou. Patnáct let přátelství s HT kamarádem Sebastianem, kterého Charlie miluje, což Sebastian ví, ale nebrání mu to v pevném přátelství, které i pro něj je jednou z jistot jeho života. Nebo náhle se dostavivší naplněná láska ke gayi Timovi - Tim chce ovšem Charlieho celého, bez neustálého ohlížení se po beznadějné lásce k Sebastianovi. Příběh sice působí poněkud jako z Červené knihovny, všechna možná zákoutí citového propletence ale zkoumá pečlivě a bez toho, že by komukoli a čemukoli stranil. Jde o...

Já byl nadšenej,přesně tohle si představuju jako to krásný a čistý dospívání. Když tohle pustíte heterákovi tak to nepochopí,ale ta tenze a napětí je nesmírně úžasná a já jako romantik si to moc užil.

El mar pochází z roku 2000, kdy Villaronga byl někde uprostřed své dosavadní tvůrčí dráhy. Začíná nedlouhou expozicí, v níž hrdinové, ještě dětští - dva kluci a jedna holčička, prožívají tragické okamžiky španělské občanské války. Následuje časový skok, po deseti letech se, již dospělí mladí lidé, setkávají v plicním sanatoriu (podobenství francovské diktatury), a poznamenáni a deformováni společenskými událostmi dovrší svůj osud. Vyprávění je nesmírně patetické, zejména dialogy naprosto neodpovídají věku a sociální pozici aktérů, každá postava jakoby stále zdůrazňovala: "Já nejsem obrazem živé osoby, já jsem symbol!" I homosexuální tužby, s nimiž jedna z postav svádí těžký zápas a...

Tmavý chléb je výbornou studií o společnosti hluboce rozpolcené vnitřním konfliktem, který vyústil v občanskou válku. Zachycuje katalánskou vesnici nedlouho po této válce, ještě dávno předtím, než zdravý rozum dovedl zemi k pochopení, že trvání konfliktu, byť zanořeného pod umělou stabilitou diktatury, vede do propasti, a že usilování o úplné dosažení spravedlnosti může společnost zničit: spravedlnost je, bohužel, ideálem, k němuž se lze - v nejlepším případě - jen přiblížit. Příběh filmu dlouho působí, jako by byl vyprávěn jen z pozice jedné ze stran konfliktu. Postupně se však vynořují další a další zákruty zprvu prostého děje, s nimi...