Všechny recenze
Moc hezký zimní erotický sen. Má-li to další souvislosti, to netuším, nejsou ale podstatné.
Je to chytlavé, protože mnohý se v těch příbězích najde, ale jen trochu! Klouže to po povrchu, jen vyzdobené ornamenty gay života. Na jednu hromadu snesené "gay-symboly": AIDS, společné bydlení, svádění a opouštění, důvěra i podezíravost, věrnost i promiskuita, povrchnost i hloubka citu. Čert aby se v tom vyznal! Úplně špatné mi to nepřišlo, ale také nijak neuchvátilo....
Pěkný, poutavý film a originální z pohledu prostředí Baham. Co mi vadí všeobecně je to příšerné pánbíčkaření a vnucování svých "pravd" jiným, a to jak ve filmu, tak ve skutečnosti. Každopádně ale film patří do zdejšího nadprůměru ...
Opravdu slabší kraťas po všech stránkách nemá žádný důvod, abych si jej zapamatoval. Snad jen proto, že vznikl v Česku a že mi nejvíc teple připadal ten "heterák", co randil s jeho sestrou.
No vida, i já mám předsudky - stejně jako Ine (Friesová) mě taky napadlo, jestli to stálo za to. Možná ale proto byl film nejen méně šablonovitý, ale zároveň gay-friendly i subverzivní; nešlo jen o tu změnu pohlaví, ale že jeden své biologické pohlaví neporazil zcela a druhý dostal šanci se k "normálnímu" vztahu vrátit aspoň oklikou (ve vulgárnější verzi se o to pokoušel i další gay ve filmu). I tak je ale míra gay obsahu podle mě čistých 100%. Pochybuju, že by se heterák obtěžoval podívat se pod tu queer nálož. Okon byl v těžší roli výborný. I s...
Lenin se kdysi smál, že mu kapitalisti prodají i provaz, na kterém je nakonec oběsí. Příběh pokračuje.
Jednoduchý ale milý nápad, bohužel příliš amatérsky zahráno (představitel gaye je ale o moc přesvědčivější, než druzí dva), zvuk špatně nasnímaný, je to ovšem školní cvičení, jednou všechno jistě půjde líp. Téma by se časem dalo dobře rozvinout.
Zase jedno školní cvičení, tentokrát ale bez těch nejotřepanějších klišé. Šest gayů ve věku 20+ si navzájem vypráví, co jako gayové od dětství prožili. Dobře volené týpky gayů, šikovně vybrané různé typy osobností a mentality. Tvůrci ale dokázali sáhnout jen do vlastní společenské vrstvy. Dost intelektuálština, ale hátéčkům a úplně nezkušeným gayům to může umožnit vhled a vcítění. Povedlo se.
Ano, letní den na pláži s maximálně gay interestem. Toto skoroNIC o ničem mě zaujalo jen svým zpracováním a pěknými typy mladých mužů
Tento norský kraťas neurazí ani nenadchne o sportu nesportu a jediné, co si z toho budu pamatovat, je asi ztopořený ferdík jednoho z těch dvou kluků ... a na olympiádě tento sport jistě nebude.
Klasická rovnice - kluk potká svého osudového kluka...je v tomto případě upozaděna, protože Non accettare i sogni dagli sconosciuti je spíše dokument, snažící se objasnit rozdílné postavení gayů v Rusku a na Západě. Místy mi připadal příliš propagandistický, kvůli ospravedlňování ruského režimu, ale budiž...
"buzerantsky pseudo art" ... "Hodinu a půl hledím na partu buzerantů, kteří mezi sebou recitují jakési divadlo a občas si dají odporný polibek. ... A kdybych si s tímto filmem mohl vytřít pr..., tak bych to udělal" - díky, přátelé z CSFD, film, který vyvolá takovéhle běsnění homofobů, je už jen proto vynikající. Vojín Romeo je naštěstí výborný nejen proto: je to fikce uvnitř fikce a devadesát minut čirých emocí. Pokud se na něj naladíme, zíráme s užaslým pobavením nad paradoxem, že (a jak) renezanční verše působí při nejprofánnějším dění v tom nejprofánnějším prostředí, přednášeny samými...
Snímky Jorge Ameera trpí stále stejnými nedostatky. Tentokrát si nevybral toporné "herce", ale přímo pouhé "mluvící hlavy" bez špetky emocí.
Jak jsem zmínil u lesbické variace Rome & Juliet, shakespearovská tragédie by mohla být každá homosexuální romance, ale zrovna v tomto filmu to zahodili. Měli sice skvělý nápad, že si v prostředí chlapecké školy vzpomněli na původní nastudování, kdy i ženské role hráli muži (jak připomněl Zamilovaný Shakespeare)... dokonce ho zajímavě rozvinuli, když chlapci začali zkoušet i mimo učebnu... jenže pak se snažili prodat, že hra sáhla kadetům do svědomí a přispěla k větší toleranci stejnopohlavní náklonnosti. Na vojenské škole! To už věrohodné nebylo. (I když je míra gay obsahu kvůli tomu aspoň 80%.) Přesto dávám filmu průměrné hodnocení zvláště...
Nádherný a precizně udělaný film o krizi středního věku. Pár po devatenáctiletém manželství, okamžiky rozjásané radosti a odkrývání nepoznaného jsou už dávno pryč a těžko ještě něco překvapí, dorůstající děti přinášejí uspokojení i první reálnější problémy, rodiče odcházejí a poprvé se zažije přímý dotek s trudnými okolnostmi konce života. Žádné umělé vzlety ani pády, v zásadě skutečný život, decentní humor odlehčuje některé situace jen natolik, aby film byl sledovatelný. Žádné moralizování ani pokusy o návod na život formou vzorového řešení typizovaných situací. Také nic trudnomyslného: takhle rodina je unavená a usmýkaná, ale pořád dobře funguje. Všichni herci...
Lidé rádi sledují, co se děje u sousedů. S rozšířením internetu dostalo nahlížení "přes plot" nový rozměr a časem se dostalo i do televize. CBL je dokument z obou táborů - "nahlížečů" a hlavně aktérů, kteří si nechávají za šmírování platit.
"Jít spolu na rande? Ty jsi se zbláznil!" Promilované společné noci, to jistě. Ale sejít se v gay kavárně? Vždyť by mě tam někdo mohl vidět! Ještě jsme na konci devadesátých let, ještě je homofobie aspoň trochu salonfähig, ještě stále má gay film potřebu především prorážet tvrdou krustu nevědomosti a nepochopení. A dělá to hlavně beranidlem velmi vyhroceného dramatického příběhu nebo velmi dojímavé přesladké romance. Také Defying Gravity pracuje s brutálním útokem homofobů a s tragédií, která má ale naštěstí dobrý konec. Také zde se soustavně útočí na divákovy city, naštěstí ale už ne za cenu vysloveného...
Výtky na otravné gay stereotypy by narazily na účast dvou prominentních gay herců (I. McKellen a D. Jacobi), kteří dlouholeté partnery, jež se nenávidí a milují zároveň a už od rána se častují jízlivostmi, zahráli s gustem. Jacobimu nebylo ani zatěžko hrát vykrouceninu (tedy je míra gay obsahu čistých 100%). Na druhou stranu - tvůrci se trefovali i do stárnutí, herectví (i v případě vtipného camea Judi Denchové) i sami do sebe (Penelope ve vánočním speciálu mezi 1. a 2. řadou: "Můj manžel zemřel na Boží hod a bylo to zábavnější než tohle."). Třebaže jsem se bavil, nepochybuju o hluboké...
Někde na začátku si Clifford dělá z osmnáctiletého Bradyho legraci, když jeho věk odhaduje na třináct. Bezděky je tak vyjádřen základní problém filmu: postavy nejen nežijí v reálném světě, ale jsou od něj i dokonale izolovány. Brady vidí Clifforda poprvé na mořském pobřeží, Clifford si svléká tričko a Brady ve zmatku prchá jak chovanka klášterní školy: Brady nikdy nechodil do školy, neměl tam tělocvik (fotbal, plavání...) a nikdy neviděl kluka bez trička. To jistě. Brady nikdy neviděl žádný běžný film, časopis, nedíval se na televizi... To jistě. Brady se ve sprše svíjí v zápasu s pokušením hříchu onanie, ale odolá....
