Všechny recenze

Pre mňa je to prvý z novej generácie "dospelých" gay filmov... (Weekend, Hors Les Murs, Five Dances, Test). Do zaužívaných queer žánrov ("umelé vzťahové romance", "utrpenie prostitútov", "násilie a umieranie") priniesol čerstvý vzduch civilným portrétom rodiacej sa lásky dvoch úplne obyčajných mladíkov v post-modernom západnom veľkomeste. Namiesto dramatického deja ponúka láskavosť, namiesto patetických deklamácii "navždy" a "kedy ma predstavíš rodine" a "kúpime si spolu dom a vezmeme si naň hypotéku" a všetkého falošného cirkusu normovaného mainstremového LGBT života ponúka živosť, ozajstnosť a uveriteľnosť (až na kosť), namiesto precukrovanosti pseudolásky dáva ochutnať intimitu so všekým čo k tomu...

Film stoji za to vdaka krasnej hudbe (od brnkania na gitare az po disco - originalne spracovania pesniciek) a nadhernym obrazom (do ktorych si reziser vybral aj ultra-pohladnych hercov), napriek jednoduchej zapletke a pozvolnemu takmer bezdejovemu plynutiu. Krasna audio-vizualna meditacia pre gay dusu - napriklad na temu: chciet "mat" toho druheho (pre seba, na vzdy, v ramci prevzatej formy tradicneho vztahu) verzus chciet "byt" s tym druhym, bez zavazkov, bez narokov, bez vlastnictva. Romantik verzus namornik. Hladanie osobnych priestorov a prieniku medzi nimi. Nic viac a nic menej.

Neviem pre koho je tento dokument. Ako tu uz napisali predo mnou - pre zapadniarov a LGBT mensinu bude ak nie propagandisticky, tak aspon nezmyselne nadbiehajuci putinokracii. Pre Rusov je tak ci tak mimo legalitu v ramci aktualnej spolocneskej nalady. Pekna kamera, velmi zaujimava hudba (len pre tento film prilis dramaticka - zeby sa autor snazil zakamuflovat nedostatok deja?), strasni herci (mimo nehereckych nevykonov - sledovat presladeny usmev Taliana s naspulenymi perami si ziada potapacsku vydrz). Pacil sa mi napad so vsuvkami z historickych filmov a dokumentov - len by som rad vedel ako...

Čistá ptákovina!!!

Větší blbinku (ale ne pouze v tom negativním smyslu) jsem dlouho neviděl ...

Ve vyznění odvážnější než Trembling Before G-d - prosazoval idžtihád, samostatný úsudek i řadových (LGBTQ) věřících ("Nejsme závislí na imámech. Každému muslimovi, muži i ženě, bylo přikázáno neustále se učit."). I bez toho byl ale děj samozřejmě dramatičtější, protože islám má z abrahámovských náboženství doma největší politickou moc; hlavně gayům šlo skutečně o svobodu a život, nejen o pověst nebo postavení. Tvůrci ale vsadili na pro mě ne zcela pochopitelnou metafyzičtější stránku víry; pocit sounáležitosti šel vytušit spíše ze lpění na vlastní kultuře a stesku po domově v případě uprchlíků. Přesto byli i smíření s pomalou emancipací ("Bude to džihád...

"Sestra v akci na protestantský způsob"...? Spíše úsměvný, než komediální seriál řešící nejen vztahové problémy v malém americkém městečku, do kterého přijel nový "pastor", který toho o víře věděl velice málo, ale dokázal čerpat ze své zločinecké minulosti.

Kraťásek, který snad nemůže mít nikdy ani příliš vysoké hodnocení i přes nepříjemné zpracování nijak v zásadě neurazí ...

Z množiny krátkých filmů je tento hodně nadprůměrný a i když mladí muži porušují zákony, je film hodně citlivý, niterný, s kvalitními výkony a zpracováním. Prostě izraelský ...

To, co se ve filmu tak skvěle rozehraje v první polovině, je dokonale zabito v polovině druhé. Dusný příběh gay-učitele nespravedlivě obviněného z obtěžování studenta se nakonec zcela po americku rozmělní zakrvavenou kudlou a uslzeným sentimentem. Ještě že partner ústředního hrdiny (Cheyenne Jackson) je tak pohledný.

Mladí pohlední partneři si chtějí přijít k penězům tím, že okrádají starší pány. Lehce nahozený minipříběh s krimi zápletkou. Námět by možná stál i za rozpracování do celovečerní podoby.

Zdlouhavé, nudné, nepřesvědčivé, až trapné! Zkrátka snaživý kýč! Film kategorie "C"...

Dokonce i dříve narození řeší problémy, které přisuzujeme hlavně mladým. Oběma dámám rozhodně nechybí šarm a osobní kouzlo. Chlapi stojí tak trochu opodál. Počáteční ostré hrany se časem tupí a ve výsledku mi nabídl Netflix příjemnou podívanou.

Sympatický Chad Connell působí, jako by si k filmu odskočil přímo z předváděcího mola. Ale při natáčení filmu by bylo dobré umět více, než jen chůzi v přichystaných módních kreacích a rozdávání úsměvů do objektivů fotoaparátů. David Cameron, který by mu měl "jen" sekundovat ve vedlejší roli, ho bohužel přerostl více než jen o hlavu.

K plnohodnotnému prožitku tohoto filmu mi zřejmě schází chybějící zkušenost okouzlení ze "zásahu bleskem". Na rozdíl od žánrově přibližného snímku "Smrt v Benátkách", který na mě působí zcela přirozeně a věrohodně (zřejmě volbou času a místa děje a samozřejmě i jeho zpracováním), jsem zde především tu věrohodnost postrádal. Ani tentokrát mě tedy blesk nezasáhl a mou filmovou sbírku tento snímek nerozšíří.

Mimořádně vydařený životopisný film o fenomenálním baletním umělci. Epocha Ruského baletu byla zcela převratným obdobím na počátku 20. století, byla kulturní revolucí, prosadila definitivně moderní umění. Smutné je (avšak asi příznačné, jak to v takových převratných obdobích bývá), že v zákulisí se odehrávají velké tragedie, často přesahující dramata prezentovaná na scéně... Kuriozita: pražské Národní divadlo v letech 1976-1982 uvádělo s velkým úspěchem balet "Faunovo odpoledne" v Nižinského choreografii a s originální výpravou Leona Baksta (ke srovnání scén z filmu viz následující odkaz: http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Inscenace.aspx&sz=0&ic=1209&abc=0&pn=456affcc-f401-4000-aaff-c11223344aaa).

Tohle asi není film pro každého, ale komu se strefí do vkusu, zamiluje si ho. Z mého pohledu nesmírně zábavná variace na téma „stárnoucí muž se bláznivě zamiluje do mladíka“. Na rozdíl od Smrti v Benátkách nebo Skoonheid (obojí zde v databázi), které jsou opravdu laděné velmi vážně, lze tento snímek nejspíš označit jako tragikomedii, přičemž komediální rovina převládá. Film je plný okouzlujícího (mnohdy hořkého) humoru, který těží z řady kontrastů ve více rovinách. Základním kontrastem už jsou samotné dvě hlavní postavy, které se liší nejen věkem, ale snad úplně vším. Konzervativní anglický spisovatel, v jehož londýnské pracovně se snad...

Ze Scudových filmů mám stále silnější pocit, že je natáčení filmů pro něj nějakou formou psychohygieny, kterou ale bohužel nemusí divák moc pochopit.

Líbila se mi téměř jihoamerická nálada filmu, ale citová ždímačka s úmírajícím strýcem a zápletka s neposkvrněným početím mi brání v lepším než průměrném hodnocení.

To se prostě stává, v každé rodině je tohle drama trochu jiné, ale vždy velmi traumatizující. Místy jsem však měl pocit, že režisérka spíše odsuzuje "sobeckost" manželovu a fandí opouštěné ženě, než aby dala více prostoru manželově "obhajobě" a přesvědčivě chápajícímu vyznění celého dramatu. Ještě, že nedochází příliš často k opačnému schématu: chlapské partnerství se po dvaceti letech rozpadá, když jeden z nich zjistí, že je vlastně hetero. To by byl námět na film!!! :-) Opravuji, doplňuji a omlouvám se za neznalost: "Nijinsky", film ze zdejší nabídky. Hlavní hrdina se po čtyřletém vztahu s partnerem ze vzdoru ožení!...