Všechny recenze
Nemám rád filmy, ve kterých je od začátku jasné, jak to asi dopadne. Film ocení zejména milovníci sadistického softporna. Magor, co neví, co se svým testosteronem a má mindrák, že ho má asi malého, si primitivně vybíjí nenávist na svém konkurentovi. "Herecké" výkony vůbec neřeším. Kamera prvoplánově kýčovitá, vlny se dají vždycky hezky natočit. Příběh plytký, škoda práce překladatele titulků...
Mě film zaujal několika směry, i když úplných superlativních výšin dílko nedosahuje. Jednak to, že si na nic nehraje a muže, kteří mají rádi muže, prezentuje zcela „normálně“, potom, že některé z postav jsou vykresleny z pohledu diváka hodně psychologicky, herci sympatičtí. Dost rozruchu tam způsobí postava Steva a i když tvůrci vybrali herce menšího vzrůstu, tak tvářičkou už zcela eféba nepřipomínal a čekal jsem, kdy bude plně rozhozen vztah hlavního páru Philippe a Jean-Marc. Nakonec i postavy Nathalie a Christiana nejsou jen vedlejší. Film končí vcelku...
Omlouvám se za poněkud osobnější komentář, jenž jsem napsal po projekci filmu, jež se konala v rámci festivalu Mezipatra. Dokument Putinovy "Děti 404" je silným a emotivním diváckým zážitkem. 45 ruských teenagerů v něm vypráví o svých coming outech, o zážitcích se šikanou, pokusech o sebevraždu a hlavně snahách o útěku z Ruska a seberealizace v tolerantnějším zahraničí. Naštěstí to není tak depresivní, jak jsem se původně obával, je tam i několik vtipných momentů, někteří teenageři si i přes všechen tlak zachovali duševní nadhled. Příjemná byla i beseda s oběma režiséry, kteří rozebírali pokračování toho, co se v Rusku děje...
Já mám jedno kritérium. Čím menší míra tolerance, tím vyšší míra buranství, primitivnosti a vymatlanosti národa jako takového. Co dodat, je mi líto takových lidí, co musí žít v této pokřivené společnosti s nynějším kultem osobnosti bývalého „agenta“ KGB, a i přesto alepoň někteří z nich neztrácejí naději. A také jsou velmi pěkné recenze na ČSFD v čele s Diskem, stálo by za to, aby ji překopíroval i sem. Zde zatím tento snímek neprávem paběrkuje, hned bych mu dal palec nahoru ...
Velmi cenná ukázka, jak se část sovětské společnosti v době perestrojky snažila vypořádávat s minulostí i nevábnou současností. O armádě vzniklo tehdy více kritických filmů, byl to jednak následek frustrace z afghánského tažení a ze zkušeností, které si odtud vojáci přivezli, jednak narůstající rozpor mezi demokratizující se společností a tradičním armádním drilem, v němž lidský život byl bez hodnoty a vojáci žili v poměrech nedůstojných civilizovaných lidí 20. století. V dnešním Rusku by takový film už asi vzniknout nemohl. Současně je ve filmu viditelná snaha o jakýsi přesah k neurčitému "metafyzičnu", o specifickou poetiku, opět reakce na předchozí léta nuceně...
Protože jsem již dříve zde okomentoval nejstarší filmy, zde na GT uvedené, podíval jsem se i na tento sem nově vložený, samozřejmě rovněž s herci, kteří už nežijí a musím hodnotit nadprůměrně pozicí diváka tehdejší doby. Ale … ten příběh zamilovaného staršího muže a mladíka, který jej jen využívá, by se klidně mohl, samozřejmě s nynějšími dobovými reáliemi, odehrát v realitě či ve filmu i dnes!
Spíše nuda, během které se nic moc zajímavého nestalo.
Ty jo, jsem si říkal v průběhu filmu, „to je pěkná kravina“, na konci už to ale kravina u mě nebyla, a teď s odstupem přemítám a nemůžu snímek z hlavy vypudit … Ten vojensko-vymatlaný ruský humus, špatná technická kvalita filmu se pojí s krásou mladých životů omezených stupiditami tehdejší společnosti a když si to porovnávám ze všech možných stran, ze všech možných úhlů, tak mi to i „něco“ dalo …
A pak že krátké filmy jsou o ničem … a toto je dokonce superkrátký film a udělaný nádherně. Posuďte a SUĎTE (teď nemyslím krátké filmy jako takové, ale tento konkrétní tříapůlminutový příběh…)
Nevím … možná jiným se kraťas bude líbit, ale mě se moc nedotkl, ani jsem se moc nezasmál a závěrečná část, kdy oba hlavní protagonisté vystupují ve stylu diskofilů ze 70.-80.let už se mi nelíbila vůbec.
Tato kolekce mě zaujala, především svou pestrostí šesti příběhů, jako malířova paleta základních barev. Jen ještě nade všemi vyčníval ten první z nich (Touch), ani ne tak zpracováním, jako spíše hloubkou příběhu, poselstvím …
Snímek Bessie stojí (a padá) na skvělém výkonu Queen Latifah.
Při prvním shlédnutí možná i předávkovaná, samoúčelně a okoukaně působící stylizace obrazu, hry se světlem... Jenže než se do něčeho pořádného pustíme, je potřeba si to a ono vyzkoušet, podívat se i do nějaké té slepé uličky, abychom si ověřili, proč je slepá. Za třináct let po námořnickém experimentu natočí Defurne výborný a ceněný film Noordzee, Texas. Asi až potom, kdy jsme ho viděli, bude zajímavé se ohlédnout zpátky, na čem Defurne staví.
Nemůžu odolat a přidám chválu k filmu, který mezi těmi gay patří už pár let mezi mé nejmilejší. Příběh vlastně prostinký, ale krásný vizuál (předchozí Defurnovy experimenty (Matroos) vůbec nebyly zbytečné), atmosféra, která vysloveně vtahuje, nesmírně nadaný představitel hlavního hrdiny. Kdesi mezi diváckými reakcemi jsem našel jednu, která dokonale popisuje i mé pocity: "They could have removed all of the words from the movie and it still would have been amazing film to watch. The movie translates its message to the viewer not by words but by the atmosphere and emotions of the actors, who, I have to say, have...
Zajímavý seriál, který navazuje na seriál Okurka. Pro mě je "Banán" příjemnějším seriálem než zmiňovaná "Okurka". Rozebírá jednotlivé postavy z předchozího seriálu, vše zpracováno zajímavým způsobem.
Viděl jsem zatím asi jen 10 dílů a nejvíc mi na seriálu chybí homor. Moc jsem se nezasmál, ale seriál je příjemně odpočinkový. Pro mě je prozatím nejlepší na celém seriálu Jane Fonda :-)
Mohu říci, že toto filmové belgické dílko je hodně nadprůměrné z mnoha úhlů a jsem rád, že jej sem KK před pár dny zařadil, i když je pravda, že se jedná z pohledu těchto našich stránek opravdu jen o gay interest. Vždyť na toto téma vzniklo již více filmů, např. Jarmanova prvotina Sebastiane, kterou zde na stránkách máme, dále západoněmecký film Le martyre de Saint Sébastien z roku 1984 s krásným Michaelem Biehnem, českým režisérem Petrem Weigelem (dokonce tam hrají i 3-4 čeští a slovenští herci a jeden budoucí zpěvák) s jemným homoerotickým obsahem. ...
napřed ne...a pak ano....ale všechno velmi schematicky
tak trochu amatérský film
Mám rád takovéto pomalu plynoucí filmy, jakoby byly o ničem … A ono je v nich mnohdy schováno hrozně moc a toto je jeden z nich. Příjemně udělané a hezké …a k tomu krajina a příroda jižní Číny …




