Všechny recenze
Na Indii vcelku slušné v tomto „oboru“, i když z pohledu našeho dosti neohrabané a lehce amatérské (...a trošku smutné)
Až vám budou vaši rodiče připadat staromódní a budete mít pocit, že se o vás dostatečně nezajímají, pusťte si tento krátký film ;-)
Krásný a smutný příběh, s velkou hloubkou a velmi dobře zpracovaný. Výborný herecký výkon Dereka Viveirose, ten mě dostal, až slzička skoro ukápla. Díky Hadonosovi za překlad do češtiny.
Tak to je malá bombička, co sem Hadonos dneska vložil, a ještě navíc v HD kvalitě. Naprosto vtipné a dokonalé téměř po všech stránkách, lehké, svěží a ještě s takovým "honey" klučíčkem ... hmmm pozn.: tato perlička by jistě stála za přeložení pro ty uživatele GT, kteří neumí anglicky ani slovo
Aneb...Jak to dopadne, když rodiče dobře znají svého syna. Krátké, vtipné, originální.
Film s českým dabingem, natočený před 27 lety, kdy Matthew Broderick byl ještě hezký a mladý a příběhem zasahujícím rok 1945 a konec světové války se mi líbil se slušnými hereckými výkony a dobrou dobovou hudbou. V první půli byl snímek takový na "rozjezd", stále jsem čekal na tu gay složku, která byla jen tak na 5% a objevila se až ve druhé části a uvědomil jsem si nakonec, že v té době byla homosexualita v armádě USA trestná. Nakonec vše dramaticky vygradovalo a umocnilo dojem a mé hodnocení, které v průběhu sledování jsem plánoval...
Poetický snímek zachycující s citem rodící se náklonnost mezi dvěma chlapci, kterému hodně uškodil konečný střih, který děj znepřehledňuje a působí skoro jako zásah cenzora, který se snažil o "politickou korektnost" na úkor dějové návaznosti.
Stockholm osmdesátých let, v partě kamarádů (kamarádů v životě i v posteli) jednoho po druhém neúprosně vybíjí AIDS. Na ústřední dvojici kluků, kteří do děje vstupují ještě jako teenageři, a kteří si naplněný život gaye museli na svých rodinách vyvzdorovat, jeden z nich za cenu zavržení, je tragičnost situace zobrazena zvlášť drásavě, v závěru ale i s náznakem naděje, bohužel už jen pro jednoho z nich. Pokud jsme v seriálu De halvt dolda už nahlédli pod pokličky v kuchyni režiséra Kaijsera a scénáristy Gardella, nebudeme překvapeni, že silný příběh je odvyprávěn silnými obrazy, z nichž některé nám...
Filipínské filmy jsou zvláštní a je potřeba se na ně dívat asijskýma očima. Film Santuaryo má mimořádně trošku i nějaký děj, díval jsem se velmi pozorně včetně podrobného seznámení se s dějem, protože tagalogsky neumím. Pro mě mají tyto filmy kouzlo i v tom, že mi mnozí Filipínci připadají sympatičtí a přitažliví. Je potřeba se dívat až do samotného závěru. Doporučuji spíše jen těm divákům, kteří pinoy filmy mají rádi.
Smutné, doufám, že takových skutečných příběhů bude na celém světě čím dál méně …
Krátký indický film s poškozeným zvukem jen dokladuje, jak to denně chodí snad v milionech "případů". Co dodat? Raději nic. Hough. Log out ...
Bláznivá komedie v pravém slova smyslu.
"Nevěř nikomu přes třicet" - geniální výrok. Představuji si za ním zkušeného mága marketingu, pána s bříškem, pleškou a velmi kvalitním oblekem, někde kolem padesátky. Poslat tu myšlenku do světa po někom, jako byl Lennon, bohem políbený muzikant, ale boží člověk, to bylo snad ještě geniálnější. Dokud je člověk nepopsaným listem papíru, potřebuje vzory, scénáře, podle nichž odehraje roli, která se mu zalíbí, protože vlastní scénář zatím nemá - skvěle to popisuje Kundera v Žertu. Je dobře, když mu ve zdánlivě nonkonformním obalu přistrčí nějakou společensky konformní roli zkušený obchodník, existenčně závislý na fungující společnosti, než kdyby to byl nebezpečný...
Program vyrobený pro TV stanici ARTE je pozoruhodný hlavně líčením konkrétních fyzických útoků na gaye. Vedle toho přesnými čísly popisuje, jak hluboce je homofobie zakořeněna v různých zemích Evropy. Rozhodně neukazuje nic veselého, bohužel ale neříká, jak byly údaje pro blíže neuvedenou studii EU získány. Řekněme rovnou, že pořad není seriózním rozborem společenského jevu, který by se snažil o objektivitu a politickou neutrálnost, jak je u pořadů ARTE obvyklé. Politická tendence je zřetelná: Hollande fajn, Orbán fuj, jeden z předáků litevské pravicové vládní strany je homofob, Litva je proto snad nejvíc kritizovanou zemí v pořadu. Takhle jednoduchý svět opravdu není:...
Takových příběhů už tady bylo, nicméně vždy trošku jinak, tentokráte s tříštícím se sklem a sympoši herci a i když pod sluncem nic nového, dokázal bych se dívat na takové kraťasy donekonečna …
Ani se nechce věřit, že tohle dokázal natočit sedmnáctiletý mladík s dosavadní zkušeností začínajícího herce. Pobaví, že scénář si pro sebe napsali sami představitelé hlavních rolí. Jasně chtěli předvést názory, životní styl, zájmy a starosti městských kluků svého věku, výborně si zvolili hlavní téma a dokázali od něj neodbíhat. Přeci jen je ale dostihla nezralost: pro to, čím příběh končí, nebyl důvod, příčinu viděli přeexponovaně, sedmnáctiletýma očima. Ale jako krátká prvotina a způsob, jak na sebe upozornit, je to výborné. S jedinou připomínkou: gay téma není přítomno jakýmkoli způsobem.
Možná malinko zdlouhavý a tak nějak skoro předem jasný děj filmu ... Ale pobaví a potěší :-) Rozhodně herecké výkony nejsou kýčovité , jak to u podobných bývá , krásný a sympatický hlavní hrdina a jeho přátelé , místy dost infantilní a infantilně rebelské. Jenomže ve výsledku i slza kápne a po odchodu z kina feeelgood pocit ... Takže bych rozhodně doporučil
Komu se líbil italsky působící Serge v Les roseaux sauvages, rád se podívá i na Presque rien, kde Stéphane Rideau opět hraje jednu z hlavních rolí. Presque rien není nablýskané strhující drama, jde o skoro dokumentární záznam dozrávání osmnáctiletého mladíka. Na začátku hezká prázdninová romance, užívání sluníčka na pláži, večer milování a nahé koupání s místním klukem. Do pohody ale rychle vstupují stíny: depresivní matka, otec, který vymizel, pubertální sestra žárlící, že bráška prožívá lásku, o níž ona teprve sní, navíc, když brácha odejde, bude na všechny rodinné patálie sama... Vztah dost silný na to, aby přežil prázdniny, ne ale...
Obrazový a pocitový snímek o potřebě protějšku, lidského tepla. Trošku se vymyká běžnému schematu krátkých filmů. Bohužel, může přijít doba, kdy tyto pocity již k druhému pociťovat přestaneme …
