Všechny recenze
Výborný krátký film, který sem KK vložil, prostě kvalita zase z Izraele ... Poutavý příběh Vás zaujme hned od počátku, solidní herecké výkony a já mohu jen doporučit tento letní kraťas, který si nevymažu, ale uložím …
Todd Verow je opravdu nezávislý gay režisér, to dokazuje i tento snímek a před zhlédnutím jsem byl připraven na všechno. Přes pytlík vzpomínek na své dospívání, celkovou mírnou rozháranost příběhu, zidealizovanou matku mladší, než by měla být a někdy ani věk herců neodpovídal postavám včetně drobných vad při zpracování mohu konstatovat, že film se mi zdál koukatelný a zařazuji jej do průměru především také zásluhou sympatických hlavních hrdinů, ve zvuku přidávám jeden bodík za hezkou hudbu u „líbacích scén“.
Ano, souhlasím … „malá noční hudba“ … tříminutová, u zpracování mě zaujalo, že herci nemluví v obraze, ale až dodatečně ve filmu … oi … hola …
Kraťas mi spíše připomínal staré domácí video včetně potrhlých (zrychlených) tanečních pohybů a i přes vysoké hodnocení na IMDb mě snímek nijak moc neoslovil, i když původní záměr okouzleného nesmělého kluka Jamieho někde z amerického zapadákova přitažlivým Španělem Norbertem na výměnném studentském pobytu byl dobrý …
Chuck & Buck patří mezi ty filmy, které si v hrubých rysech pamatujete ještě po letech, díky své jedinečnosti a nebo totální "ujetosti", což je tento případ.
Popisný sociálně kritický film o klukovi, který vypadl ze systému a má pramálo vůle i chuti se do něj vrátit. Je k diskusi, zda 17 let je věk tak nízký, aby omluvil postupné propadání do kriminality. Pár záběrů kluků nabízejících se před nádražím k prostituci, jedna dost vedlejší postava hodného gaye, který by rád, ale neumí si říci, to rozhodně nevydá na 40 % gay obsahu - i 10 % je moc.
Nedivím se, že byl tento hongkongský film tolikrát oceněn na mnoha festivalech včetně Sundance i Cannes. Mě se moc líbil a přál bych všem gaytitulkářům, aby byl pro ně přeložen, jistě si to zaslouží jak film samotný, tak i ti, co si oblíbili tyto stránky … Stále nad příběhem přemýšlím, jak byl vkusně zasazen od jeho natočení o více jak desetiletí zpět do Pekingu, s jakou citlivostí příběhu k tehdejšímu vývoji čínské společnosti, ale přitom tak komornímu a bez okázalostí, s velmi dobrým zpracováním a hereckými výkony, kdy ten starší z ústřední dvojice byl pro...
Je pozdní noc, dva opilí hetero kamarádi, jeden spí a druhý tupě zírá na TV ... „Je bezva být gay! Gayové se mají líp, mají životní úroveň, mají styl, jsou velice pracovití! Fanatismus z jakéhokoli soudku je špatný … a to dokazuje tento zvláštní kraťas.
Malé odreagování k odpolední kávě. O příběh nejde, nelze ho brát vážně. Starší zavzpomínají na melodické rytmy generace X a generace Y může tiše závidět, jak se dalo bavit i bez iBoysů, Grindrů, Facebooků... zkrátka - bez namodralých ksichtů od smartfounů.
Matthias Steurer pojal televizní film o dvou párech toužících po vlastním dítěti hodně neobratně. Optikou heterosexuála, pro kterého je návštěva gay klubu nepřekonatelnou překážkou. Proto zřejmě čerpal informace z brožury odložené v čekárně u doktora před dvaceti a více lety a nevyhnul se tak mnoha stereotypům.
Miluji hry Tennesseeho Williamse i některé jejich klasické filmové adaptace, především Kočku na rozpálené plechové střeše s Taylorovou a Paulem Newmanem a Tramvaj do stanice Touha s Marlonem Brandem. Snímek Suddenly, Last Summer nepatří k těm úplně nej, přece jen se dnes zdá trošičku těžkopádný a patetický, ale herecké výkony jsou tak mimořádné, zvlášť nervní kreace Elisabeth Taylorové, že to rozhodně stojí za zhlédnutí. Navíc je pozoruhodné, jak v době tvrdé hollywoodské cenzury Tennessee Williams dokázal umně kličkovat, naznačovat a naplno nevyslovovat, že v centru jeho pozornosti stojí gay-tematika.
Hodně zvláštní film, odlišný, a právě tím, jak bylo již mnohokrát obehrané téma „jinak“ zpracováno, poskytl mi snímek jako na dlani celou svou hloubku příběhu, obnažil „až na kost“ duše postav, vyvíjející se vztah dvou bratrů, bez sentimentu, srdcervoucích scén či laciného patosu a to je to, čehož si nejvíce cením a což se v mnohých filmech vůbec neděje. Někdy je snímek dílem vynikajícího a známého režiséra, jindy se zase v jiném objeví nějaký skvělý výkon herecké hvězdy a tady si myslím, že k celkovému na mě vemi dobrému dojmu zapůsobili tentokráte všichni společně. ...
Už jsem dlouho tak dobrý kraťas neviděl. A ta souhra šťastných náhod a nebo jen velmi dobrá ruka tvůrců, koho to vybrali? Totiž ti dva mladí Švédové vypadali alespoň pro mě tak fantasticky sympaticky (i když mi Švédy ani moc nepřipomínali) a hlavně to úžasně zahráli. Co dodat, velká spokojenost ...
No … nejsexovatější anime, jaké jsem zde zatím viděl a shoduji se, že o příběh (vlastně dva příběhy) asi doopravdy moc nejde. A zase ty japonské vlasy, dlouhé, oškubané na cápy, mnohdy natupírované, kdy japonští kluci a mladí muži vypadají jako holčičky. Přiznám se dobrovolně, že nejvíce mě zaujaly ty porno scény, a to souhrou všech okolností dohromady, nejen těmi pohybujícími se obrázky, ale především doprovodnými zvuky, v nichž Japonci jsou machři (jak to klouzalo, čvachtalo atd.) a také herci, kteří jednotlivé postavy namluvili s tou pro mě tak prožívající japonskou intonací, vzdycháním a...
Tak to dopadá, když chtějí rodiče zajistit svou dceru dle jejich původních kantonských zvyků (ale už dávno žijí v Austrálii), průměrný short film, kde mě zaujalo zpracování …
Film byl natočen v době, kdy byla natočena Mandragora. Narozdíl od té není tento příběh tak drsný, spíše naopak. Zároveň je to i poučné a člověk se doví něco o historii 2. poloviny 20. století. Skvělá též hudba.
Hodnocena režisérská verze z roku 2015. Netuším, jak vypadala verze z devadesátých let (Weinsteini v 1990s stříhali jako zběsilí), ale DC je hodně fajn, má výborný soundtrack, slušné herce, Salma Hayek tam pěkně zpívá. Ryan Phillippe byl tenkrát tak sladký...
Překvapující je datum vzniku tohoto fassbinderovsky nesmlouvavého dramatu. V dobách, kdy se gay tematika objevovala ve filmech jen tak na okraji ve veselohrách nebo detektivkách, vznikl v Německu snímek, který je vážnou a vášnivou obhajobou soužití dvou mužů. A také obžalobou netolerance většinové společnosti.
