Všechny recenze
Umím si představit, že zidealizované představy o světě indiánských společenství (z nichž některá, dle pana Cílka, znají až 12 sexuálních orientací) mohou vést ke vzniku podobné pohádky. Pohádka je ovšem vystavěna na tom, že nereálné prvky uvede do uvěřitelného světa. Právě uvěřitelnost trpí: vše, co je příznačné pro tradiční indiánku, je zde jako kulisy gay příběhu použito příliš neobratně, příliš chtěně, přímo upatlaně. Což i jakoukoli pohádkovou poetičnost zvrací spíš v grotesku. Je možné, že čtenáři knižní předlohy, která byla takto zfilmována, najdou pro film víc pochopení. Rozumím i, že v zobrazení nahoty a prezentaci gay tématiky byl asi...
Opravdu velice vtipné, lehké, komediální. Žádné tlačení na pilu či nějaké nucené trapné gagy. Prostě osvěžující a nezatěžující kraťas, který mohu jen doporučit ...
Pestrá paleta mladých a mladších lidí a lidských osudů jeden večer na jednom místě. A nejlepší na celém filmu byl jeho konec ...
"Děsivý" kraťas zase tak hororový nebyl, neměl ale prakticky nic, čím by mě zaujal, snad až na velkou sympatičnost Jamieho ...
Kéž by byli všichni v rodinách k sobě tak upřímní, i když … Tato jednohubka Vám zpříjemní devět minut vašeho života.
Beau travail okamžitě upoutá vizuály, které divákovi zprostředkují nádherné a atraktivní obrazy africké krajiny, stejně jako pohledy na vytrénovaná mladá mužská těla. Nemůžeme nevzpomenout na zlaté časy kinematografie, kdy ctižádostí filmařů byla krásná fotografie. Specifickou baletní estetiku nachází režisérka ve skupinových vojenských cvičeních, která interpretuje jako svého druhu symbolické rituály (ony jimi ostatně i jsou). Do kontrastu s jejich formálností a svázaností staví závěrečnou, postupně se uvolňující taneční scénu, spíš gag. S vizuálními vjemy skvěle koresponduje hudba, která je ne doprovodem, ale jejich neoddělitelnou součástí. Jakkoli pohled na spoustu postav a scén homosexuála určitě potěší, tvrzení, že...
No tedy … tato kravinka byla tak „kravinkovatá“, že nemohu ocenit nízko …
Německý dokument na téma homofobie s vtipnými animovanými předěly vás nutně musí vyvádět z klidu. Možná jsme až příliš ukolébaní tím, že žijeme v tolerantní společnosti. Příběhy několika gayů z Maďarska, Pobaltí, ale překvapivě i Německa a Francie vás přesvědčí o opaku. S brutálním potíráním základních lidských práv se můžete setkat prakticky kdykoliv a kdekoliv.
"Režisér je opravdu pěkný chlap. A myslím, že svou první cestu do Brazílie si užil. Mimo festivaly s vnímavými diváky bude ale film asi k nekoukání." Tak ironizuje chilská divačka, která byla přítomna uvedení díla na brazilském filmovém festivalu. Ve skutečnosti to tak zlé není. Jen není každý nastaven na jistou manýru části (i) německé kinematografie, která si libuje v suchém, nezaujatém a popisném vyprávění bez nápadnějších efektů, které může působit sterilně, skoro jako odborná studie, a tím pro část diváků nudně. Pro temperamentní jihoamerické diváky musel být film očistec, zde v Evropě jsme již částečně vycvičeni. ...
Australský krátký film z netradičního prostředí je sám o sobě nadprůměrný a kvalitativně jej zvýraznil ještě představitel hlavní role Jonaha (Toby Wallace).
Bude to asi působit bláznivě, ale film Spetters ze všeho nejvíc připomíná úvod Komenského Labyrintu světa. Také postavy filmu procházejí svým světem (menší holandské město 70. let), aby Verhoeven mohl ukazovat a kritizovat řadu špatností, alespoň těch, které lze vnímat dvacetiletýma očima. Film proto v některých divácích vyvolává pocit, že si Verhoeven vybral cílů příliš mnoho, a v jiných divácích pocit, že jich je tak právě dost ke kritice celé epochy a celé společnosti. Šíře záběru vede k jisté rozostřenosti, která ponechává prostor pro nesmyslné výpady, že Verhoeven útočí proti gayům, ženám, či postiženým. ...
Dívat se na film Victim je snad i povznášející: kontroverzní téma, riziko společenského deklasování, a přesto se toho odvážil jak zdánlivě neviditelný tvůrčí tým, tak herci, kteří jako "tváře" filmu byli první na ráně. O něco jim šlo a něco pro to riskovali. Jestli se dnes těšíme dost rozsáhlé svobodě, vděčíme za to - třeba vzdáleně - i jim. Zejména případ nešťastného Turinga vyvolává pohoršení nad (tehdejším) britským konzervativismem. K dekriminalizaci homosexuality došlo v UK v roce 1967, u nás v roce 1961. Rozdíl ovšem není tak velký. Porovnejme pro změnu, jaké filmy se kolem roku 1961 točily u nás....
Krátké, emotivní, se dvěma velmi sympatickými mladíky, kteří se opravdu snažili hrát až na dno svých možností …
Komediální kraťas, který měl švih a nápad, nicméně, takový fracky nemám moc rád, ale celkově velmi dobré, doporučuji …
Uvidíme řadu kluků, které vidět je fajn. Uvidíme ale také film, který je jedno velké oběhané klišé: komedie o tom, že dospělý neprůbojný kluk se bojí vyoutovat před rodinou. Snaha podat vztahy gayů jako ty nejpřirozenější na světě je pozitivní, což ale tvůrci shodili dalšími otřepanými klišé, komickými postavami v podobě transky, otce - machovského tupce, čiperné babičky, sestry - hodné dračice, atp. A hlavně uvidíme film, kde krom pár málo scén, které mají dojímat, všechny ostatní povinně musí být vtipné. Za každou cenu, prostě musí. Konec rozpaky dovrší slaďounkým happyendem, kde všichni hodní jsou ještě hodnější, a ten jediný...
Daleko víc, než o příběh homosexuálního pubescenta, jde o film sociálně kritický. Nezačíná zvlášť hezky: když na tebe život není moc hodný, potrestej se důkladně. Máš nadváhu? Válej se u bedny a tláskej brambůrky, oříšky, pivo, šnaps. Není kolem tebe moc hezkých věcí? Běhej doma v podvlíkačkách. Rád bys žil líp? Schovej se do snu vystavěného podřadným zpěvákem ještě podřadnějších oddrhovaček ("Noch eine Flasche Bier Und Du vergisst Deinen Schmerz"). Pak sny pobourá realita, a neprobouzí se z nich právě snadno. Tím spíš, že náruč příliš hodné maminky zatím vždycky ochránila před všemi trampotami a uzavřela Floriana...
Velice příjemný film, lehký jako vánek, který vás oblaží jemně komediální náladou, a přitom se nemusíte smát od začátku do konce. Bezva symatičtí herci a výborný čeští dabéři celkovému dojmu ještě přidali. Nemohu než doporučit …
"Retro snímek" o obyčejných lidech, které byste nenašli v rubrice o celebritách.
Původně jsem se nechtěl na tento téměr půlhodinový film ani dívat, ale téma přistěhovalců je nyní více něž aktuální a tento příběh se týká Somálců a Nigerijců na okraji velškého Cardiffu v kolonii Tiger Bay, kde z okna mají krásný výhled do těžařských hald s obzorem plným jeřábů. Můžu říci, že mě příběh zaujal a s překvapením jsem zjistil, že i herecké výkony byly na slušné úrovni …
Smart funkce pomáhají už i s výběrem nejvhodnější matrace.



