Všechny recenze
Film mě mile překvapil. Lehkou a humornou formou je zobrazena klasická rodina, jíž se problémy nevyhýbají, jen jsou možná trochu jiné. Oceňuji hlavně postavu syna, který už neřeší, kdo vlastně je, ale rád by měl k sobě někoho blízkého, což je možná těžší.
Zajímavý příběh, sympatičtí hrdinové, nápadité zpracování i krásná hudba, po všech stránkách povedený film, jehož sledování jsem si opravdu užíval. Jasně že doporučuju. Ten chlápek má talent, těším se na překlad J'ai tué ma mère i jeho další filmy.
Velmi citlivé téma. Kolik katolických kněží toto asi prožilo, nebo stále prožívá.
Po dlouhé době zase film, který jsem si doslova vychutnal. Něco podobného jsem zažil...vím jak je to krásné, vím jak to pak bolí. Promiňte...
Poučný film, k jak nepříjemnému, traumatizujícímu zážitku může vést skrývání pravdy.
Nic světoborného, ale mně tento milý krátký film zpříjemnil včerejší večer.
Co by člověk mohl chtít od CAZZO Filmu! Děj je ubohoučký, vykleštěné péčko. Chcete-li průměrné péčko, stahněte si jen bonusy. Jinak škoda času.
Tento film mohu jen doporučit, z toho co jsem za poslední dobu shlédl, jsem tento film se zaujetím dokoukal do konce.
Krátký film o šikanovaném klukovi, který již nechtěl být jiný a středem posměchu. Proto na školní chodbě, před zraky spolužáků, políbil kamarádku. Jak ale později poznal, nebyl ve třídě jediný gay.
Ukázka toho, jak to dopadá, když se snažíme být něčím, čím nejsme.
Klasické téma dospívání a prvních lásek, které nejsou vždy opětovány tak, jak bysme chtěli.
Být odlišný je vždy těžké a jedince nutí stáhnout se třeba do ústranní. Být odlišný v rámci menšiny je ještě težší. Vyspořádat se s estetickou odlišností chce ohromné množství odvahy...nebo potkat někoho, kdo vám s vyrovnáním se s odlišností pomůže.
Trojúhelník bez pevných základů nemůže vydržet. Především, pokud jsou všechny strany navzájem propojeny a neví o tom. Jednoho dne je i to největší tajemství odhaleno. Následky na sebe nenechají dlouho čekat.
Ačkoliv Ginsbergovu poezii miluju a velmi si jí vážím, filmové Kvílení je pro mě jedno velké zklamání. Až na pár působivých "retro-scén" autorských recitací jde o kostrbatou skládačku nesourodých linií - paradokumentárního rozhovoru s básníkem, hraných vsuvek z americké soudní síně, kde byla Ginsbergova tvorba souzena za obscénost, a do toho ještě nevkusné animace, marně se pokoušející vyjadřovat obrazem obsah veršů.
Nevýrazný mini-film na téma dospívání a uvědomování si vlastní sexuality. Obdobných a nápaditějších existuje moře. Přesně na hranici mezi "spíše doporučuji" a "spíše nedoporučuji".
Natočit film na mimořádně ožehavé téma s tak velkou dávkou empatie a bez předem rozdaných kladných a záporných znamének, to dokáží snad jenom Němci. Cením si toho, že příběh nesklouzl k laciným řešením, k detektivce nebo případně ke krvavému rozuzlení, ale zachoval si věrohodnost a střídmost od začátku až do konce.
Mne sa film velmi páčil!
Miloval dva lidi současně, přesto zůstal sám. Jak film rychle začal, tak i rychle skončil.
Německé veřejnoprávní televizi ARD se podařilo vyprodukovat a reálně zachytit těžkou situaci, ve které se ocitla rodina po nenadálém zjištění, že otec (manžel) není tím, za koho se celá léta vydával. Je smutné, že i v dnešní době se mnozí gayové žení, aby se "řádně" zapojili do většinové společnosti. I na úkor svých citů.
