Khemjira (2025)

Musím říct, že na začátku prvního dílu jsem dost pochybovala, že tento seriál vůbec dokoukám (nemusím horory a podobně laděné příběhy). Nicméně jsem pak byla příjemně překvapena. Seriál mě naprosto dostal. Propleteností děje (současnost versus minulost), hereckými výkony a pro mě naprosto úchvatnou hudbou (dvě písničky od Kenga už mají trvalé místo na mém playlistu :-) ) Krásně zobrazené přátelství Jeta a Khema, pomalé sbližování obou dvojic, thajské rituály a zvyky a temná Ramphueng - prostě pecka. U některých scén jsem měla emoce "až na půdě". Dvojice Khem/Pharan a jejich vyjádření pocitů především pomocí pohledů, to bylo nečekaně dokonalé. Dvojice Jet/Chan dodává seriálu kapku ztřeštěnosti a duo Ake a Thong - ti byli jednoduše skvělý... Rozhodně ho ve svém seznamu řadím hodně vysoko a určitě se k němu budu vracet.

Ze zvědavosti jsem se koukla na hodnocení MDL. Je vysoké a křivka sledovanosti prakticky odpovídá i mému dojmu. Téměř hororový začátek mě překvapil a zaujal. Následuje pár ukňouraných dílů, kde se příběh vrací do historie (za mě nejslabší část seriálu) a pak, někde v polovině to seriál energicky rozjede.
Zde se hodně projevuje thajská kultura, úzce spjatá s náboženstvím, s rituály a dalšími prvky, které běžný Evropan těžce zpracovává. Pro nás to může být trochu pohádka, ale my nejsme Thajci.

Khemjira je moje letošní seriálová láska, musím říct, že už dlouho jsem nebyla tak nadšená... a že si zamiluju zrovna příběh plný duchů, kouzel a karmy z minulých životů jsem opravdu nečekala.
Seriál má propracovaný a hluboký příběh, s mrazivou atmosférou kde se vztah postav sice vyvíjí pomalu, ale to je právě to krásné a dodává příběhu hloubku a křehkost zároveň.
Nejdříve mě zaujal sexy zádumčivý Mistr Param ovšem nakonec si moje srdce získal právě Khem, s vizáží porcelánové panenky dokonale zahrál všechny emoce, jeho tichá síla a bolest jsou naprosto hmatatelné, oddanost k zpočátku chladnému mistrovi pak celý příběh krásně dotváří. Ten jejich první polibek a celkově všechny společné chvíle se mi vryly do srdce.
Nesmím zapomenout ani další postavy, na věrné a zábavné kamarády Jeta a Chana, kteří děj správně doplňují a skvěle ztvárněnou, osudem stíhanou Ramphueng.


Je sice pravda, že je třeba překonat pomalejší začátek, ale prosím, vydržte! Ten pomalý úvod je nutný k vybudování tak komplexního světa a charakterů, které nám Khemjira nabídla. Kdo vytrvá, bude odměněn jedním z nejintenzivnějších, nejpůsobivějších a nejkrásnějších BL seriálů za tento rok.

Vytříbený seriálový příběh mě oslovil, ale až na druhý pokus, neboť nemám moc v oblibě smyšleniny a tíhnu spíše k příběhům, které jsou uvěřitelné a mohly se i stát, například mnou před pár dny hodnocený seriál Shine. Chytlo mě to hlavně kvůli některým postavám a hercům v čele pro mě neznámým Kengem, jehož charisma doslova prýštilo. Vlastně on se podobal obličejem tak trošku hercům z ABO (maskéři to uchopili správně) a doufám, že jej ještě někde uvidím. Vše bylo vyvážené, na mě až moc toho mystična a chaosu a o podrobnostech se jistě zmíní i jiní recenzenti.

Je něco mezi nebem a zemí. Ne každý dokáže to "něco" vnímat, vidět, rozumět tomu. Ale...

Pro mě naprosto skvělý zážitek. Celkově. Už jen to prostředí, ve kterém se odehrává a okolo čeho se celý příběh motá...magie, reinkarnace, kletba, potulující se duše, zaříkávání, rituály, odhánění zlých duchů, používání ochranných talismanů (hodně mi pomohlo doplňující info v komentáři od Juri). Vyhledala jsem si i thajské magické tetování, pátrala jsem po významu jednotlivých obrazců...
Úžasný, úžasně zpracovaný, úžasně zahraný, skvěle obsazený seriál.
Sympaťákama se to tady jenom hemží, stejně jako duchy. Jsou tady nové, neokoukané tváře. Neskutečně sexy, skvělý Keng Harit/Mistr Pharan s nádhernýma hlubokýma očima, jemný a miloučký Namping s dívčím jménem Khemjira, které ho mělo ochránit před kdysi dávno vyslovenou kletbou a smrtí. Malý Khemjira, kámoši Jet (FirstOne) a Chan (Tle), babička Si. Milovala jsem Ake-ho a Thong-a, mistrovy "pomocníčky"...ti dva malí rošťáci mi prostě přirostli k srdci.
Potopila jsem se hluboko do příběhu, otevřela svou mysl jiným, pro mě novým věcem. Tohle mě naprosto pohltilo...
Jinak fyzikého kontaktu tady moc nečekejte. O tom tenhle seriál opravdu není. Já jsem si užívala magii občasného doteku, a hlavně magii pohledu. Kdy a kde mluvily oči víc než tady!?...přemýšlím...
A další...minulé životy...kdy a kde se prolínaly s těmi současnými víc než tady!?
Hodně emotivní pro mě byly i scény s Khem-ovo maminkou.
Příběh byl navíc hodně podpořen nádhernou hudbou. A co bylo klíčové pro herce a co u mě vynesla seriál hodně vysoko?...to byli maskéři, kostyméři a všichni ti -éři a -mani...pomyslné vítězství rozhodně patří Ramphueng (Green), to je mistrovské dílo herecky, maskou i kostýmem. Jo a druhé teda byly Mistrovy nedobytné a skvělé kalhoty. No hlavně to byla samozřejmě jeho role strážce. Phuchagin byl opravdu "povedeně" nádherný.
No a nakonec se tady objevila i jedna "okoukaná" a velmi milá tvář.
Nechtělo se mi seriál opouštět. Tohle je a vždycky bude jedna z mých TOPek.