Love of Silom (2026)

U akčních scén jsem často kroutil hlavou, když hlavní hrdina policista musel vždy všechny padouchy zpacifikovávat sám, přestože na zásah vyjelo celé komando. Ale zase to působilo efektně a napínavě. Tohle je ale moje jediná výtka. Seriál Love of Silom mě dost překvapil svojí naprostou uvěřitelností a naprosto přirozeným plynutím děje. Líbily se mě všechny postavy, i vedlejší, i dětské. Up a Poom mají neuvěřitelnou chemii a ta byla vidět v každé jejich společné scéně. Jejich intimní scény působily nenuceně a byly krásně zpracované. Taneční vystoupení v baru jsem si vyloženě užíval. Všechny postavy měly své důležité místo a scenárista zde odvedl úžasnou práci s vývojem postav. Wayuova postava byla tak dobře napsaná a jeho příběh měl skvělou hloubku. Sledování, jak se Wayuova matka mění, jak si Krit přerovnává svoje životní priority a jak Kirtův otec pomalu přijímá svého syna, dělá příběh neuvěřitelně uspokojivým. Stejně tak i kluci v baru, kteří zpočátku byli rivalové, se nakonec stali přáteli a Wayuovými a Kritovými největšími podporovateli, což dalo příběhu další vrstvu. Do příběhu skvěle zapadá i příběh malého Singta. Celkově je projekt Love of Silom podle mě velmi povedený nejen scénáristicky, herecky a produkčně, ale bavilo mě i zasazení děje do reálného prostředí a reálných lokací, ať už se natáčelo v Silom Soi 4, nebo v Chom Phonu, nedaleko největšího tržiště na světě.