Dass Richard Wagner zwar ein Genie, aber gewiss alles andere als sympathisch war, hat sich herumgesprochen. Dass seine zweite Ehefrau Cosima, Tochter des großen Franz Liszt, eine machtbewusste, starrsinnige, dabei hochbegabte Person war, die das Erbe ihres vergötterten Gatten mit allen Fasern und Mitteln verteidigt und damit bewahrt hat, ist unumstritten. Aber angenehm war sie gewiss auch nicht.
Kinder solcher Elternmonster haben es schwer. Die Töchter Isolde und Eva und der Sohn Siegfried konnten und durften sich nur in deren Schatten entwickeln, immer im Bewusstsein, Kinder des "Meisters" und seiner Prophetin zu sein. Tatsächlich zeigt die Geschichte dieser Wagner-Brut wie die ihrer Nachkommen bis heute, dass es zwischen den Mitgliedern dieser Familie nach außen vermeintlich vornehm, pietätvoll und hochsinnig der Kunst Wagners geweiht zugehen mochte, nach innen aber Rivalität, Eifersucht, Neid, Intrigantentum, Verlogenheit, Scharlatanerie und Machtgier die stärksten Impulse gesetzt haben. Für Melo- und Kinodramen wie geschaffen - ein herrlich vielfiguriger und vielschichtiger Stoff.
Erfolgreiche Intrigen
Der von Oliver Berben und Gero von Boehm fürs ZDF produzierte Film Der Wagner-Clan in der Regie von Christiane Balthasar versucht, diesen Stoffschatz ein wenig zu heben, indem er Wagners Genie und Musik lieber gleich an den Rand schiebt, zum Glück jegliche Stabreimerei beiseite lässt und sich exklusiv auf die Familienverstrickungen der ersten Nach-Wagner-Generation und die beherrschende Rolle Mutter Cosimas konzentriert.
Es geht um die Leitung der Festspiele und des Clans nach Cosima. Isolde scheint alle Voraussetzungen zu besitzen, eine phantasievolle, starke Persönlichkeit und vor allem Mutter des ersten Wagner-Enkels, hervorgegangen aus ihrer Ehe mit dem jungen Dirigenten Franz Beidler. Doch die Schwester Eva und ihr Gatte, der Antisemitismustheoretiker Houston Stewart Chamberlain intrigieren erfolgreich bei Cosima. Schließlich versucht Isolde, obwohl sie de facto unzweifelhaft Wagners und Cosimas erstes Kind ist, per Vaterschaftsklage ihre Anrechte auf Bayreuth und das Wagnererbe zu sichern. Vergeblich, weil sie de jure keine Wagner-Tochter ist, denn Cosima war bei ihrer Geburt noch mit Hans von Bülow verheiratet. Da die Eva-Ehe kinderlos bleibt, muss Siegfried trotz Homosexualität ran, den die Festspiele für den Clan erhaltenden Nachwuchs zu zeugen mit Winifred, die dann Hitler fanatisch unterstützt. Die Isolde-Linie bleibt ausgeschlossen, die Siegfried-Linie gewinnt.
Das Bonmot von Karl Kraus, dass das Wort Familienbande einen Beigeschmack von Wahrheit habe, trifft das, was sich bei den Wagners in Bayreuth abspielte, wie die Faust aufs Auge. Iris Berben soll "Herrin" Cosima sein, diese aggressive Antisemitin und unerbittliche "Gralshüterin" von Wagners Geist und Idee. Doch für die Härte, scharfe Kontur, Unnahbarkeit und berechnende Raffinesse dieser monumentalen Frauengestalt hat Berben vor allem Starrheit parat, Gesicht und Aura bleiben bei aller verkniffenen Unerbittlichkeit zu freundlich-sympathisch. Und ganz so steif wird Cosima, diese leidenschaftliche, durchaus von enormen Gefühlsenergien durchpulste "Herrin" nicht gewesen sein. Heino Ferch verkörpert einen stets nach neuester Schnurrbartmode hergerichteten Gentleman-Drahtzieher, den fürchterlichen, sich wissenschaftlich gebenden Antisemiten Houston Stewart Chamberlain. Der möchte gern Isolde, muss sich aber mit der weniger attraktiven Eva begnügen.
Eheliche Pflichten im Anzug
Sehenswert machen diese redlich bemühte Wagner-Soap-Opera vor allem die strahlende Petra Schmidt-Schaller als beschwingte und dann kämpferische Isolde und Lars Eidinger als Siegfried. Die Facetten des Wagner-Sohns von seiner Homosexualität über die Mutterhörigkeit bis zum Einknicken vor der Familienräson mit nachfolgender Heirat vermag Eidinger ungemein geschmeidig und flexibel darzustellen. Man glaubt ihm die zaghaften Dandykühnheiten genauso wie die willensschwachen Feigheiten, wenn es darum geht, seine ihn immer verteidigende Schwester Isolde aus dem Clan auszustoßen. Das Dirigieren allerdings ist lachhaft.
Eine der besten Sequenzen charakterisiert die drei Paare - Isolde und Beidler, Eva und Chamberlain, Siegfried und seinen Freund Dorian - in witziger Parallelmontage fast ohne Worte beim Eheakt: Chamberlain vollzieht die ehelichen Pflichten im Anzug, Siegfried gibt sich Dorian im Wasser hin, und Isolde und ihr Künstler treiben es vergnügt nackt auf zusammenbrechendem Bett.
Während die erste Hälfte der Produktion passabel geraten ist, hat man's gegen Ende hin sehr eilig, Schlag auf Schlag: Winifred kriegt Siegfried, die vier Wagner-Enkelkinder sind schwuppdiwupp da, Friedelind ist rebellisch, Cosima stirbt in schwerem Kitsch, und vor der Tür steht schon Onkel Wolf, wie Hitler bei den Wagner-Enkeln hieß.
"(Spoiler)U Číny už tak nějak počítám s tím, že tam půjde dějově do tuhého. To zkrátka většinou nebývají takové ty usměvavé, vtipné scénky o ničem. Setkáme se s náloží emocí v podobě toxického vztahu, rodinného tlaku, pomsty, lásky, asi to všecko nezvládnu ani vyjmenovat. Rozhodně nenudí ani jeden díl. Co..."
"Proč létat přes oceán, když lásku můžete potkat ve vedlejších dveřích a ještě ušetřit za cestovní výlohy? Úplně jiný level cestování je s pomocí AI, která se v oblasti (nejen) bl vertikálních dramat rychle zabydluje. Tam se létá rychlostí "jedniček a nul". Příběh je zcela tuctový, lehce předvídatelný. Herci...obyčejní, ale...ten..."
"Máme tu čínské BL Double Helix, které se rozhodně nebojí pořádně roztočit děj. Chvílemi jsem si upřímně říkal: „Na co se to vlastně dívám?“ Ten seriál je totiž jako pořádně rozjetá horská dráha. Jednou je všechno zalité sluncem, na obloze svítí duha 🌈 a člověk si spokojeně užívá romantiku. O..."
"Za námětem prý opět stojí manga, ale já tady nevidím žádné klasické klišé, nic, co by mangu prozrazovalo. Je to styl pomalého vyprávění, s normálně se chovajícími postavami (slice of life) a diváka si umí chytit do svých jemných pavučin skrz myšlenky, přirozenost a detail. "
"Každý máme svůj příběh. "Život není vždy zalitý sluncem. Ale...i tak se svět točí dál." Nádherný, hluboký, dospělý, lidský příběh. Kuji a Azuma. Od vyhoření k plnění snů. Od odpoutání se od minulosti k novému životu. O pochopení sebe sama, o smyslu života... ..."
"Zimomriavky a príjemné očakávanie ma chytali od prvých minút a nepustili až po poslednú. Proste ciťák, že toto bude moja šálka kávy. Nádherný ľudský príbeh, užila som si ho. Kvitujem vek hercov a musím sa pousmiať, lebo som ich vekovo tipovala opačne 😀. Konečne niečo zrelšie a dospelejšie. A veru..."
"Zapadlá baskická vesnice vyvolává dojem, že se film odehrává v době aspoň o 50 let starší, než v roce 2000. Stejně tak Anderův život a sebepřijetí běží jiným tempem. Někdy mívám z gayfilmů pocit, že se mi snaží namluvit něco ve stylu “že děti nosí čáp.” Proto..."
"Ale ale... co to tady máme? Někdo zkomprimoval bizár japonského sexshopu do romantického příběhu? :-)
Pobavilo, potěšilo a uteklo to, přímo shinkansenovou rychlostí.
"
"Po shlédnutí úvodní scény jsem si říkal, že už v Midsomeru všechny zavraždili a autoři se přestěhovali do nové lokace. I přes varování na začátcích jednotlivých dílů upozorňuji, že v rámci zachování psychické pohody není seriál vhodný pro labilní jedince. Ani pro ty, kteří to v životě tzv. dotáhli na..."
"Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na způsob, jakým byl seriál natočený. Jakmile to přišlo, už se nešlo odtrhnout. Poslední epizody mě dojaly, výkony herců dostaly a příběh byl tak hezky civilní... Takže i přes počáteční rozpaky, jsem byla ráda, že jsem tomu dala šanci a fakt jsem si..."
"Tak toto bola nevšedná exkurzia. Do sveta, kam by som nikdy nechcel patriť. Prázdnota... Ešteže tie mačky dokážu ľudí chápať a ľúbiť. Týpek Taylor Ghrist si to celé vytvoril, zrežíroval a zahral. Možno hral seba? Dúfam, že reálne je jeho život niekde inde. Veľkolepo to zahral. ..."
""Sakra. Jak dlouho je na chvíli..." Čekala jsem, kdy ta věta přijde 😁. Takové sexy Japonsko, zamotané v županech. A zase spousta mluvení v hlavě. "Ty...nadrženej brejloune..." 😁 Já ty kluky japonský prostě miluju a Fukami byl miláček..."
"Usmievam sa od ucha k uchu🙂. Šteklivé, sexy, jednoducho japonské.
Miyazaki Yu alias Nanox - v tomto projekte ako Fukami Yu ma zaujal svojím nezvyčajným výzorom- 0 či 10 😉😉😉. Príjemná oddychovka, ktorá plynule ide možno do 2.série???"
"Tvrdohlavý skorodospělák, který stejně bude pro mámu navždycky její "malý chlapeček". Moc hezky zpracovaný kraťas.
"
Podmínky užívání www.gaytitulky.info. V případě dotazů, potížemi s funkčností nebo náměty ke zlepšení portálu nás prosím kontaktujte na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.|| erthos (moderátor) || deep (moderátor) || tomas106 (editor) || Hadonos(editor). Máte-li podezření na porušení obsahu autorských práv, neprodleně nás prosím kontaktujte na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. K fungování tohoto webu jsou zapotřebí tzv. cookies, proto svým využíváním této technologie souhlasíte samotným používáním služby (webových stránek gaytitulky.info). Pokud s tím nesouhlasíte, nepoužívejte tyto webové stránky.