Dass Richard Wagner zwar ein Genie, aber gewiss alles andere als sympathisch war, hat sich herumgesprochen. Dass seine zweite Ehefrau Cosima, Tochter des großen Franz Liszt, eine machtbewusste, starrsinnige, dabei hochbegabte Person war, die das Erbe ihres vergötterten Gatten mit allen Fasern und Mitteln verteidigt und damit bewahrt hat, ist unumstritten. Aber angenehm war sie gewiss auch nicht.
Kinder solcher Elternmonster haben es schwer. Die Töchter Isolde und Eva und der Sohn Siegfried konnten und durften sich nur in deren Schatten entwickeln, immer im Bewusstsein, Kinder des "Meisters" und seiner Prophetin zu sein. Tatsächlich zeigt die Geschichte dieser Wagner-Brut wie die ihrer Nachkommen bis heute, dass es zwischen den Mitgliedern dieser Familie nach außen vermeintlich vornehm, pietätvoll und hochsinnig der Kunst Wagners geweiht zugehen mochte, nach innen aber Rivalität, Eifersucht, Neid, Intrigantentum, Verlogenheit, Scharlatanerie und Machtgier die stärksten Impulse gesetzt haben. Für Melo- und Kinodramen wie geschaffen - ein herrlich vielfiguriger und vielschichtiger Stoff.
Erfolgreiche Intrigen
Der von Oliver Berben und Gero von Boehm fürs ZDF produzierte Film Der Wagner-Clan in der Regie von Christiane Balthasar versucht, diesen Stoffschatz ein wenig zu heben, indem er Wagners Genie und Musik lieber gleich an den Rand schiebt, zum Glück jegliche Stabreimerei beiseite lässt und sich exklusiv auf die Familienverstrickungen der ersten Nach-Wagner-Generation und die beherrschende Rolle Mutter Cosimas konzentriert.
Es geht um die Leitung der Festspiele und des Clans nach Cosima. Isolde scheint alle Voraussetzungen zu besitzen, eine phantasievolle, starke Persönlichkeit und vor allem Mutter des ersten Wagner-Enkels, hervorgegangen aus ihrer Ehe mit dem jungen Dirigenten Franz Beidler. Doch die Schwester Eva und ihr Gatte, der Antisemitismustheoretiker Houston Stewart Chamberlain intrigieren erfolgreich bei Cosima. Schließlich versucht Isolde, obwohl sie de facto unzweifelhaft Wagners und Cosimas erstes Kind ist, per Vaterschaftsklage ihre Anrechte auf Bayreuth und das Wagnererbe zu sichern. Vergeblich, weil sie de jure keine Wagner-Tochter ist, denn Cosima war bei ihrer Geburt noch mit Hans von Bülow verheiratet. Da die Eva-Ehe kinderlos bleibt, muss Siegfried trotz Homosexualität ran, den die Festspiele für den Clan erhaltenden Nachwuchs zu zeugen mit Winifred, die dann Hitler fanatisch unterstützt. Die Isolde-Linie bleibt ausgeschlossen, die Siegfried-Linie gewinnt.
Das Bonmot von Karl Kraus, dass das Wort Familienbande einen Beigeschmack von Wahrheit habe, trifft das, was sich bei den Wagners in Bayreuth abspielte, wie die Faust aufs Auge. Iris Berben soll "Herrin" Cosima sein, diese aggressive Antisemitin und unerbittliche "Gralshüterin" von Wagners Geist und Idee. Doch für die Härte, scharfe Kontur, Unnahbarkeit und berechnende Raffinesse dieser monumentalen Frauengestalt hat Berben vor allem Starrheit parat, Gesicht und Aura bleiben bei aller verkniffenen Unerbittlichkeit zu freundlich-sympathisch. Und ganz so steif wird Cosima, diese leidenschaftliche, durchaus von enormen Gefühlsenergien durchpulste "Herrin" nicht gewesen sein. Heino Ferch verkörpert einen stets nach neuester Schnurrbartmode hergerichteten Gentleman-Drahtzieher, den fürchterlichen, sich wissenschaftlich gebenden Antisemiten Houston Stewart Chamberlain. Der möchte gern Isolde, muss sich aber mit der weniger attraktiven Eva begnügen.
Eheliche Pflichten im Anzug
Sehenswert machen diese redlich bemühte Wagner-Soap-Opera vor allem die strahlende Petra Schmidt-Schaller als beschwingte und dann kämpferische Isolde und Lars Eidinger als Siegfried. Die Facetten des Wagner-Sohns von seiner Homosexualität über die Mutterhörigkeit bis zum Einknicken vor der Familienräson mit nachfolgender Heirat vermag Eidinger ungemein geschmeidig und flexibel darzustellen. Man glaubt ihm die zaghaften Dandykühnheiten genauso wie die willensschwachen Feigheiten, wenn es darum geht, seine ihn immer verteidigende Schwester Isolde aus dem Clan auszustoßen. Das Dirigieren allerdings ist lachhaft.
Eine der besten Sequenzen charakterisiert die drei Paare - Isolde und Beidler, Eva und Chamberlain, Siegfried und seinen Freund Dorian - in witziger Parallelmontage fast ohne Worte beim Eheakt: Chamberlain vollzieht die ehelichen Pflichten im Anzug, Siegfried gibt sich Dorian im Wasser hin, und Isolde und ihr Künstler treiben es vergnügt nackt auf zusammenbrechendem Bett.
Während die erste Hälfte der Produktion passabel geraten ist, hat man's gegen Ende hin sehr eilig, Schlag auf Schlag: Winifred kriegt Siegfried, die vier Wagner-Enkelkinder sind schwuppdiwupp da, Friedelind ist rebellisch, Cosima stirbt in schwerem Kitsch, und vor der Tür steht schon Onkel Wolf, wie Hitler bei den Wagner-Enkeln hieß.
"Není snadné dívat se na film o nemocných lidech. Zde je to o mladíkovi, který touží být subík, sluha, být ponižován, protože mu to přináší uspokojení. Není to má oblast zájmu, ale je dobře, že se točí filmy i na toto téma."
"No uff, to byl děs. Pardon, ale vážně jo. Nemám ráda tyhle ramenaté fráze, ale musím ji říct: Věřím, že kdyby to natočil a hlavně stříhal kdoliv z nás, tak by to dopadlo lépe.. Přitom popisek dramatu zní tak lákavě a zajímavě! Tím ale příjemné pocity končí. Nejvíc..."
"Zklamání. Na to, jak jsem se těšila, hodně velký zklamání. Snad ještě větší, než u Revamp. Miluju vodu, miluju všechno, co se ve vodě pohybuje, ale tohle bylo pro mě hodně slabý. Vším. Kluci mi nesedli hned od začátku (za to nemohou, to je jasný). Snad jedině oba majitelé baru..."
"skvělé:) První díly jsem trochu váhal, jestli toho sexu tam není až moc a jestli to má vůbec nějaký děj. Třetí díl, který najednou vypráví jiný příběh, mě zasáhl moc. Možná víc, než příběh hlavních hrdinů. A zbývající tři díly už byly úžasné. "
"Udělat ten zásadní krok, aby se ledy prolomily, není snadné. Asi bych se nespoléhal na to, že mi Tyler změří teplotu, ale lze nad tím přimhouřit oči. Lehce vtipný a milý kraťas."
"Tak dúfam, že to je len nejaká študentská tvorba, lebo je to strašne amatérske. Herci sa snažili ale inak bolo všetko ostatné bieda. Celý príbeh bol neskutočne slabo spracovaný, zvuk bol strašný a tá hudba čo tam stále išla, nielenže minimálne podporovala momentálnu atmosféru, ale niekedy šla úplne proti nej...."
"Prijemny film, ktery resi krome gay temat i spolecenske temata jako uplatneni cizincu v cizi zemi (Turku v Nemecku), odcizeni v rodine, neopetovana laska heteraka ...
Je to natoceno nenucene a prijemne."
"Po pilotní epizodě jsem se na seroš hodně těšil a proluka mezi prvním dílem byla dlouhá (21 měsíců). Hned první dva díly mě zklamaly. Ploché, bez šťávy a hloubky postav, tlachání, mnou očekávané kouzlo se jaksi nekonalo ... Zklamalo mě to a ani mi nevadila přestávka v překladu,..."
"První díl byl super, čekala jsem fakt dobrý příběh ale nějak to vyšumělo. Oba vedlejší páry by si zasloužili víc prostoru který se jim nedostal. Lhala bych kdybych řekla že jsem se při některých hláškách Theeo nezasmála, Pond je úžasný herec, ale Pertha nedávám, jeho semklá ústa při líbání působí..."
"Tak co toto bylo, žádný pořádný děj,skok sem skok tam, polovinu desetiminutovky koukáte na olizování a okusování pusy patrnera, tady je všechno špatně od zvuku,kamery až po zpracování. Někdy je méně více. Korejci mají krásně zpracované příběhy, ale tady asi nebylo dost financí, nedovedu si představit o čem bude pokračování...."
"Tak toto bylo takové...krátké a .... né příliš záživné. Jak se seriál objevil na YouTube říkala jsem si, že počkám na překlad, snad se ho někdo ujme. Nicméně nakonec to bylo takové zklamání. Přitom z toho mohl být celkem poutavý příběh (hlavně z pohledu postav a jejich citového vývoje), ale..."
"Námět dobrý, mohl to být zajímavý film s propojením různých kultur a objasněním minulosti, ale nakonec se z toho vyklubalo pánbíčkářsko-duchařské melodrama s ufňukanýma chlapama. Našlo se ale několik lehce vtipných momentů."
"Tchajwanská verze jihokorejské seznamovací reality show His Man, ve mně ze začátku vzbuzovala rozporuplné reakce, díky konceptu, který se mi zdál už vyčerpaný. I casting proběhl dle stejného klíče. Bobo - uzavřený kluk s heterosexuálním vzhledem, skrývající se za svá četná tetování, který během šesti dnů rozkvetl. Shihfeng - extrover..."
"Vertikální bl seriály jsou často jako bujón. Scénáristicky zhuštěná verze "horizontálních" kolegů. Bez zbytečné vody, tedy vaty. Za mě bych pár ingrediencí, scén, klidně vynechal. Hlavně v závěru, kdy se dohání to, na co se jakoby zapomnělo. Tento pocit mám ale i u jiných seriálů. Nemocniční prostředí je vděčné, ale..."
Podmínky užívání www.gaytitulky.info. V případě dotazů, potížemi s funkčností nebo náměty ke zlepšení portálu nás prosím kontaktujte na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.|| erthos (moderátor) || deep (moderátor) || tomas106 (editor) || Hadonos(editor). Máte-li podezření na porušení obsahu autorských práv, neprodleně nás prosím kontaktujte na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. K fungování tohoto webu jsou zapotřebí tzv. cookies, proto svým využíváním této technologie souhlasíte samotným používáním služby (webových stránek gaytitulky.info). Pokud s tím nesouhlasíte, nepoužívejte tyto webové stránky.