Dass Richard Wagner zwar ein Genie, aber gewiss alles andere als sympathisch war, hat sich herumgesprochen. Dass seine zweite Ehefrau Cosima, Tochter des großen Franz Liszt, eine machtbewusste, starrsinnige, dabei hochbegabte Person war, die das Erbe ihres vergötterten Gatten mit allen Fasern und Mitteln verteidigt und damit bewahrt hat, ist unumstritten. Aber angenehm war sie gewiss auch nicht.
Kinder solcher Elternmonster haben es schwer. Die Töchter Isolde und Eva und der Sohn Siegfried konnten und durften sich nur in deren Schatten entwickeln, immer im Bewusstsein, Kinder des "Meisters" und seiner Prophetin zu sein. Tatsächlich zeigt die Geschichte dieser Wagner-Brut wie die ihrer Nachkommen bis heute, dass es zwischen den Mitgliedern dieser Familie nach außen vermeintlich vornehm, pietätvoll und hochsinnig der Kunst Wagners geweiht zugehen mochte, nach innen aber Rivalität, Eifersucht, Neid, Intrigantentum, Verlogenheit, Scharlatanerie und Machtgier die stärksten Impulse gesetzt haben. Für Melo- und Kinodramen wie geschaffen - ein herrlich vielfiguriger und vielschichtiger Stoff.
Erfolgreiche Intrigen
Der von Oliver Berben und Gero von Boehm fürs ZDF produzierte Film Der Wagner-Clan in der Regie von Christiane Balthasar versucht, diesen Stoffschatz ein wenig zu heben, indem er Wagners Genie und Musik lieber gleich an den Rand schiebt, zum Glück jegliche Stabreimerei beiseite lässt und sich exklusiv auf die Familienverstrickungen der ersten Nach-Wagner-Generation und die beherrschende Rolle Mutter Cosimas konzentriert.
Es geht um die Leitung der Festspiele und des Clans nach Cosima. Isolde scheint alle Voraussetzungen zu besitzen, eine phantasievolle, starke Persönlichkeit und vor allem Mutter des ersten Wagner-Enkels, hervorgegangen aus ihrer Ehe mit dem jungen Dirigenten Franz Beidler. Doch die Schwester Eva und ihr Gatte, der Antisemitismustheoretiker Houston Stewart Chamberlain intrigieren erfolgreich bei Cosima. Schließlich versucht Isolde, obwohl sie de facto unzweifelhaft Wagners und Cosimas erstes Kind ist, per Vaterschaftsklage ihre Anrechte auf Bayreuth und das Wagnererbe zu sichern. Vergeblich, weil sie de jure keine Wagner-Tochter ist, denn Cosima war bei ihrer Geburt noch mit Hans von Bülow verheiratet. Da die Eva-Ehe kinderlos bleibt, muss Siegfried trotz Homosexualität ran, den die Festspiele für den Clan erhaltenden Nachwuchs zu zeugen mit Winifred, die dann Hitler fanatisch unterstützt. Die Isolde-Linie bleibt ausgeschlossen, die Siegfried-Linie gewinnt.
Das Bonmot von Karl Kraus, dass das Wort Familienbande einen Beigeschmack von Wahrheit habe, trifft das, was sich bei den Wagners in Bayreuth abspielte, wie die Faust aufs Auge. Iris Berben soll "Herrin" Cosima sein, diese aggressive Antisemitin und unerbittliche "Gralshüterin" von Wagners Geist und Idee. Doch für die Härte, scharfe Kontur, Unnahbarkeit und berechnende Raffinesse dieser monumentalen Frauengestalt hat Berben vor allem Starrheit parat, Gesicht und Aura bleiben bei aller verkniffenen Unerbittlichkeit zu freundlich-sympathisch. Und ganz so steif wird Cosima, diese leidenschaftliche, durchaus von enormen Gefühlsenergien durchpulste "Herrin" nicht gewesen sein. Heino Ferch verkörpert einen stets nach neuester Schnurrbartmode hergerichteten Gentleman-Drahtzieher, den fürchterlichen, sich wissenschaftlich gebenden Antisemiten Houston Stewart Chamberlain. Der möchte gern Isolde, muss sich aber mit der weniger attraktiven Eva begnügen.
Eheliche Pflichten im Anzug
Sehenswert machen diese redlich bemühte Wagner-Soap-Opera vor allem die strahlende Petra Schmidt-Schaller als beschwingte und dann kämpferische Isolde und Lars Eidinger als Siegfried. Die Facetten des Wagner-Sohns von seiner Homosexualität über die Mutterhörigkeit bis zum Einknicken vor der Familienräson mit nachfolgender Heirat vermag Eidinger ungemein geschmeidig und flexibel darzustellen. Man glaubt ihm die zaghaften Dandykühnheiten genauso wie die willensschwachen Feigheiten, wenn es darum geht, seine ihn immer verteidigende Schwester Isolde aus dem Clan auszustoßen. Das Dirigieren allerdings ist lachhaft.
Eine der besten Sequenzen charakterisiert die drei Paare - Isolde und Beidler, Eva und Chamberlain, Siegfried und seinen Freund Dorian - in witziger Parallelmontage fast ohne Worte beim Eheakt: Chamberlain vollzieht die ehelichen Pflichten im Anzug, Siegfried gibt sich Dorian im Wasser hin, und Isolde und ihr Künstler treiben es vergnügt nackt auf zusammenbrechendem Bett.
Während die erste Hälfte der Produktion passabel geraten ist, hat man's gegen Ende hin sehr eilig, Schlag auf Schlag: Winifred kriegt Siegfried, die vier Wagner-Enkelkinder sind schwuppdiwupp da, Friedelind ist rebellisch, Cosima stirbt in schwerem Kitsch, und vor der Tür steht schon Onkel Wolf, wie Hitler bei den Wagner-Enkeln hieß.
"Leonardo je typický mladík, který neví, co chce. Jeho bloumání světem mi přišlo nudné. Jediné zajímavé na tomto snímku je město Siena. Gay obsah minimální, pokud vůbec nějaký."
"Budete napnutí na prasknutie od začiatku do konca. Jeden krok vzad, pol krôčika vpred, tento rytmus sa vlní celou sériou. Jemná zamilovanosť a prekročenie prahu - kamarát alebo priateľ? Risk je zisk alebo strata, nepoviem, pozrite si. Oslovil a do oka mi padla vedľajšia postava v podaní Matsumoto Lea. (Vo..."
"Opět jednou Thajsko, které se na svět nedívá přes růžové brýle a vše je krásné a zalité sluncem. Politika. Špinavá a zkorumpovaná. A i když do ní vstoupíte s nadějí na změnu, ten systém vás semele. Hlavní hrdinové jsou lidé, plní chyb a omylů. Ale hlavně vášně, něco změnit. Je..."
"Santiago je typický mladík plný energie, kterou je třeba pravidelně vypouštět. Začíná si však uvědomovat, že by to chtělo i něco víc. To však není tak snadné. A když se mu někdo líbí, neznamená to, že sympatie budou oboustranné. V tomto směru lehce poučné, ale pro cílovou skupinu to bude..."
"Snímka pomalá a dlhá ako noc, v nostalgickej nálade. Smútok, čo ťaží hrdinu, keď nemôže rozpovedať svojim najbližsím dôležité veci z osobného života - ďalšia šanca, možno príde? Treba bdelosť pri sledovaní, aby ste sa nestratili i tak vás pár udalostí prekvapí. Zvláštne jedinečná snímka."
"Film o chorobné posedlosti být mezi slavnými. Matthew se o to snaží, není to ale až tak zajímavé jako jiné filmy na podobné téma. Se scénářem si tvůrci moc práce nedali, takže to po chvíli spíš nudí."
"Stačí zamíchat pár ingrediencí — něco nového, pořádnou hrst tajemna, přisypat magii, přidat sympatickou dvojici a… vuala! Máme tu seriál, který mě vtáhl už od prvních minut. Khemjira je přesně ten typ příběhu, který mě baví: mystický, trochu temný, občas magický a sem tam vám na zádech přeběhne lehký..."
"Z nějakého záhadného kosmického důvodu jsem tenhle seriál dokoukal až teď. Možná vesmír čekal, až budu mít dost trpělivosti na Elyese. Každopádně — mě to bavilo! Prostředí firmy bylo super, takové příjemné dramatické akvárko, kde každý na každého civí a dělá, že pracuje. Co mě ale vytáčelo, byl Elyes...."
"Filipínský film, to jen připomínám. Hned na začátku u té rakve otce mě ta "dáma" zaskočila, až jsem se musel pousmát. Film o hledání pravdy. Film o vztahu syna a otce, schválně dávám na první místo syna. A jak si to kluci pěkně vyříkali přes to zrcadlo. A poslední část..."
"Lidské osudy, tíha žití a to, co člověk prožije v tom nejšťastnějším období, už v něm zůstane. Bohužel mnohdy mnoho desetiletí už jen ve vzpomínkách. To dusivé krásno, to "něco", co si všichni jednou odneseme tam na druhý břeh, do jiné dimenze. Špičkoví hlavní protagonisté. Bolely mě oči v první..."
"Film artové kategorie. herecké výkony jsou velmi dobré. Příběh se opírá o hudbu, respektive sběr kvalitních lidovek. Josh O’Connor je můj oblíbený herec. Letos byl skvělý i ve filmu Rebuilding, který mě zaujal na letošním KVIFF (2025)."
"Začíná období, ve kterém mají své místo hlavně pohádky. A tohle pohádka byla. Byla krásná, dospělácká a přinesla přesně to, co jsem od ní čekala. Zábavu, dobrodružství, úsměv i slzy a moudrá slova. "Loď plující v oceánu narazila do sopečného ostrova" a přinesla příběh o přátelství, pomoci, skrývání, lásce a..."
"Mexický venkov, drsný i poetický. Výchova dětí podle jejich vlastních měřítek. Vlastní pravdy, vlastní pravidla. Přátelství, láska, pomoc bližnímu.
Dotkne se vás mnoho scén v téhle mexické šperkovnici.
Prožijete neobyčejné životní příběhy a na konci budete jako sklenice plná červeného vína. Plní života."
"Je to milá mini série a vím, že existuje něco jako otevřený konec, to uznávám, ale tohle? Tohle prostě sprostě random utli. Nepříjde mi to jako otevřený konec, ale jakoby to prostě nedokončili. "
"Pěkný, spíš artový film. Sladkobolný příběh dvou studentů, kteří se do sebe zamilovali, a i když to verbálně nedali najevo a nakonec se jejich cesty rozešly, tak ten krásný pocit z jejich nejšťastnějšího období v nich zůstal do konce života. Oba herci zahráli své postavy skvěle. Jeden z nich, Josh..."
Podmínky užívání www.gaytitulky.info. V případě dotazů, potížemi s funkčností nebo náměty ke zlepšení portálu nás prosím kontaktujte na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.|| erthos (moderátor) || deep (moderátor) || tomas106 (editor) || Hadonos(editor). Máte-li podezření na porušení obsahu autorských práv, neprodleně nás prosím kontaktujte na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. K fungování tohoto webu jsou zapotřebí tzv. cookies, proto svým využíváním této technologie souhlasíte samotným používáním služby (webových stránek gaytitulky.info). Pokud s tím nesouhlasíte, nepoužívejte tyto webové stránky.