Dass Richard Wagner zwar ein Genie, aber gewiss alles andere als sympathisch war, hat sich herumgesprochen. Dass seine zweite Ehefrau Cosima, Tochter des großen Franz Liszt, eine machtbewusste, starrsinnige, dabei hochbegabte Person war, die das Erbe ihres vergötterten Gatten mit allen Fasern und Mitteln verteidigt und damit bewahrt hat, ist unumstritten. Aber angenehm war sie gewiss auch nicht.
Kinder solcher Elternmonster haben es schwer. Die Töchter Isolde und Eva und der Sohn Siegfried konnten und durften sich nur in deren Schatten entwickeln, immer im Bewusstsein, Kinder des "Meisters" und seiner Prophetin zu sein. Tatsächlich zeigt die Geschichte dieser Wagner-Brut wie die ihrer Nachkommen bis heute, dass es zwischen den Mitgliedern dieser Familie nach außen vermeintlich vornehm, pietätvoll und hochsinnig der Kunst Wagners geweiht zugehen mochte, nach innen aber Rivalität, Eifersucht, Neid, Intrigantentum, Verlogenheit, Scharlatanerie und Machtgier die stärksten Impulse gesetzt haben. Für Melo- und Kinodramen wie geschaffen - ein herrlich vielfiguriger und vielschichtiger Stoff.
Erfolgreiche Intrigen
Der von Oliver Berben und Gero von Boehm fürs ZDF produzierte Film Der Wagner-Clan in der Regie von Christiane Balthasar versucht, diesen Stoffschatz ein wenig zu heben, indem er Wagners Genie und Musik lieber gleich an den Rand schiebt, zum Glück jegliche Stabreimerei beiseite lässt und sich exklusiv auf die Familienverstrickungen der ersten Nach-Wagner-Generation und die beherrschende Rolle Mutter Cosimas konzentriert.
Es geht um die Leitung der Festspiele und des Clans nach Cosima. Isolde scheint alle Voraussetzungen zu besitzen, eine phantasievolle, starke Persönlichkeit und vor allem Mutter des ersten Wagner-Enkels, hervorgegangen aus ihrer Ehe mit dem jungen Dirigenten Franz Beidler. Doch die Schwester Eva und ihr Gatte, der Antisemitismustheoretiker Houston Stewart Chamberlain intrigieren erfolgreich bei Cosima. Schließlich versucht Isolde, obwohl sie de facto unzweifelhaft Wagners und Cosimas erstes Kind ist, per Vaterschaftsklage ihre Anrechte auf Bayreuth und das Wagnererbe zu sichern. Vergeblich, weil sie de jure keine Wagner-Tochter ist, denn Cosima war bei ihrer Geburt noch mit Hans von Bülow verheiratet. Da die Eva-Ehe kinderlos bleibt, muss Siegfried trotz Homosexualität ran, den die Festspiele für den Clan erhaltenden Nachwuchs zu zeugen mit Winifred, die dann Hitler fanatisch unterstützt. Die Isolde-Linie bleibt ausgeschlossen, die Siegfried-Linie gewinnt.
Das Bonmot von Karl Kraus, dass das Wort Familienbande einen Beigeschmack von Wahrheit habe, trifft das, was sich bei den Wagners in Bayreuth abspielte, wie die Faust aufs Auge. Iris Berben soll "Herrin" Cosima sein, diese aggressive Antisemitin und unerbittliche "Gralshüterin" von Wagners Geist und Idee. Doch für die Härte, scharfe Kontur, Unnahbarkeit und berechnende Raffinesse dieser monumentalen Frauengestalt hat Berben vor allem Starrheit parat, Gesicht und Aura bleiben bei aller verkniffenen Unerbittlichkeit zu freundlich-sympathisch. Und ganz so steif wird Cosima, diese leidenschaftliche, durchaus von enormen Gefühlsenergien durchpulste "Herrin" nicht gewesen sein. Heino Ferch verkörpert einen stets nach neuester Schnurrbartmode hergerichteten Gentleman-Drahtzieher, den fürchterlichen, sich wissenschaftlich gebenden Antisemiten Houston Stewart Chamberlain. Der möchte gern Isolde, muss sich aber mit der weniger attraktiven Eva begnügen.
Eheliche Pflichten im Anzug
Sehenswert machen diese redlich bemühte Wagner-Soap-Opera vor allem die strahlende Petra Schmidt-Schaller als beschwingte und dann kämpferische Isolde und Lars Eidinger als Siegfried. Die Facetten des Wagner-Sohns von seiner Homosexualität über die Mutterhörigkeit bis zum Einknicken vor der Familienräson mit nachfolgender Heirat vermag Eidinger ungemein geschmeidig und flexibel darzustellen. Man glaubt ihm die zaghaften Dandykühnheiten genauso wie die willensschwachen Feigheiten, wenn es darum geht, seine ihn immer verteidigende Schwester Isolde aus dem Clan auszustoßen. Das Dirigieren allerdings ist lachhaft.
Eine der besten Sequenzen charakterisiert die drei Paare - Isolde und Beidler, Eva und Chamberlain, Siegfried und seinen Freund Dorian - in witziger Parallelmontage fast ohne Worte beim Eheakt: Chamberlain vollzieht die ehelichen Pflichten im Anzug, Siegfried gibt sich Dorian im Wasser hin, und Isolde und ihr Künstler treiben es vergnügt nackt auf zusammenbrechendem Bett.
Während die erste Hälfte der Produktion passabel geraten ist, hat man's gegen Ende hin sehr eilig, Schlag auf Schlag: Winifred kriegt Siegfried, die vier Wagner-Enkelkinder sind schwuppdiwupp da, Friedelind ist rebellisch, Cosima stirbt in schwerem Kitsch, und vor der Tür steht schon Onkel Wolf, wie Hitler bei den Wagner-Enkeln hieß.
"Hokej...Hokej mám ráda a ráda si na něj zajdu. Člověk si vyčistí hlavu, provětrá emoce, potká spoustu znamých... Teď nás čeká MS, tak jsem zvědavá, kolik odborníků, trenérů a chytrých hlav se zase vyrojí 😀...a než ten kolotoč začne, pustila jsem se znovu do trochu jiného mistrovství. Seriálového......"
"Příběh si plyne ve svém vlastním tempu. Žádná divočina, ale "obyčejný" venkovský život, lidskost. Pěkně jsem se do toho ponořila. Sice jsem si chvilku říkala, že bych trošku stříhala, ale ne. Šlo to všechno tak jak mělo. Jen škoda, že občas tam ten střih opravdu byl. Rušilo to rozběhnutou myšlenku..."
"Milovníci kýčových romantických filmů a zvlášť těch německých si přijdou na své. Líbilo se mi prostředí a povolání hlavní postavy - jsem rád za každý film, který ukazuje, že gay nemusí být jen kadeřník nebo drag queen. Plus, bylo zde i několik vtipných scén."
"Vzhledem k délce seriálu je použito až moc námětů. To vytváří krkolomné "oslí můstky" aby ty témata všechny nějak spojili. Ale jinak to nebylo špatné! Nejen, že mě udrželi u sledování, ale s blížícím se koncem přidávali grády. "
"Typický snímek spadající do kategorie: „Vysoce pozitivní, povznášející a dobře naladěný film je uznávaný pro svou schopnost zlepšit náladu a inspirovat, často s tématy odolnosti, přátelství a radosti."
"
"Souhlas. Začátek nic moc, čekala jsem, co se z toho vyklube. Nakonec se to přeci jenom rozjelo správným, vtipným směrem. Zrzek mi moc neseděl, naopak Rafi byl sympaťák. Každopádně pointa příběhu super...
"
"Zezačátku dost nuda, zase jakoby další ukecaný kraťas o dvou hercích, kteří mně k sobě moc nepasovali. Pak ale za polovinou obrat, který jsem nečekal a vše nabralo na větší zajímavosti, navíc okořeněné nesmírně roztomilým kukučem Rafiho. Joel mě neoslovil, i když skutečně Mat Hayes příběh napsal a získal za..."
"Pomyslně tajím dech a seriál si po dílech porcuji, abych nesfoukl plamínek, o kterém si ze začátku nejsem jistý, zda zesílí a nebo zhasne, jak je slaboučký. Snažím se ho rozdmýchat, ale plápolá beze změn. Žije si svým životem. Stále si říkám: "Rozhoří se vůbec někdy? Exploduje jako ohňostroj, který..."
"Fanatická a pokrytecká Hilary Faye, vyvrhel Mary, vozíčkář Roland, skvělá kámoška a židovka Cassandra, skejťák Patrick a gay Deane. Co mají ti všichni společného? Boha? Ani omylem... Skvělá satirická komedie. Škoda, že ke konci to trochu ztrácelo tu počáteční lehkost, ale i tak jsem se skvěle bavila. ..."
"Jeden příběh, "čtvery oči"...tři přátelé (Marcos, Raúl, Sandra) a Marcosův brácha Ignácio. Líbil se mi formát vyprávění. Jsou to vlastně čtyři pohledy (každý díl pro jednu postavu) na stejný časový úsek, které se vždy v určitých bodech střetnout a propojí a zároveň pomalu rozkrývají, co se v rodině Marcose vlastně..."
"Krásný seriál, stejně jako hudba, která se nese celým příběhem...klavír, trubka, smutek, jazz... Všichni si v sobě nesou nějakou bolest, trauma, strach a vše pomalu vyplouvá na povrch...s každým slovem, nádechem i výdechem, s každou ránou pěstí. A s každou notou, tónem klavíru, úsměvem, odhodláním, dochází i k pomalému..."
"Film se odehrává v přímořské vesnici a je složený z několika příběhů, které se postupně propojují. Z hlediska gay obsahu je jedním z nich příběh gaye, kterého matka neakceptuje, ale zároveň nedokáže být tak radikální, jak by si okolí přálo. Pomalý styl vyprávění vyžaduje divákovu trpělivost, není to pro každého...."
"Krásný příběh, který jsem zhltla v jedné porci. "Mmm...Mňam." Koheiovi se vůbec nedivím, Taichiho prostě nejde nemilovat. Taichi, kluk se srdcem na dlani, je pro něj to nejlepší, co se mu mohlo skutálet do života...
"
"Ano, zfilmované divadelní představení původní verze komediálního muzikálu z roku 1968, ošperkované hollywoodskými hvězdami, mě bavilo. Ta přemíra afektu a ztřeštěnosti k tomu patří, i když se spíše hodí na divadelní prkna. Přeneslo se na mě přesně to, co tím chtěli tvůrci sdělit včetně smyslu pro karikaturu. Bezva Uma Thurman..."
"Jedna z podob groomingu se mi líbila, jakým způsobem byla natočena. Hodně působivé, reálné a vcelku i dobře zahrané.
"
Podmínky užívání www.gaytitulky.info. V případě dotazů, potížemi s funkčností nebo náměty ke zlepšení portálu nás prosím kontaktujte na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.|| erthos (moderátor) || deep (moderátor) || tomas106 (editor) || Hadonos(editor). Máte-li podezření na porušení obsahu autorských práv, neprodleně nás prosím kontaktujte na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. K fungování tohoto webu jsou zapotřebí tzv. cookies, proto svým využíváním této technologie souhlasíte samotným používáním služby (webových stránek gaytitulky.info). Pokud s tím nesouhlasíte, nepoužívejte tyto webové stránky.