Dass Richard Wagner zwar ein Genie, aber gewiss alles andere als sympathisch war, hat sich herumgesprochen. Dass seine zweite Ehefrau Cosima, Tochter des großen Franz Liszt, eine machtbewusste, starrsinnige, dabei hochbegabte Person war, die das Erbe ihres vergötterten Gatten mit allen Fasern und Mitteln verteidigt und damit bewahrt hat, ist unumstritten. Aber angenehm war sie gewiss auch nicht.
Kinder solcher Elternmonster haben es schwer. Die Töchter Isolde und Eva und der Sohn Siegfried konnten und durften sich nur in deren Schatten entwickeln, immer im Bewusstsein, Kinder des "Meisters" und seiner Prophetin zu sein. Tatsächlich zeigt die Geschichte dieser Wagner-Brut wie die ihrer Nachkommen bis heute, dass es zwischen den Mitgliedern dieser Familie nach außen vermeintlich vornehm, pietätvoll und hochsinnig der Kunst Wagners geweiht zugehen mochte, nach innen aber Rivalität, Eifersucht, Neid, Intrigantentum, Verlogenheit, Scharlatanerie und Machtgier die stärksten Impulse gesetzt haben. Für Melo- und Kinodramen wie geschaffen - ein herrlich vielfiguriger und vielschichtiger Stoff.
Erfolgreiche Intrigen
Der von Oliver Berben und Gero von Boehm fürs ZDF produzierte Film Der Wagner-Clan in der Regie von Christiane Balthasar versucht, diesen Stoffschatz ein wenig zu heben, indem er Wagners Genie und Musik lieber gleich an den Rand schiebt, zum Glück jegliche Stabreimerei beiseite lässt und sich exklusiv auf die Familienverstrickungen der ersten Nach-Wagner-Generation und die beherrschende Rolle Mutter Cosimas konzentriert.
Es geht um die Leitung der Festspiele und des Clans nach Cosima. Isolde scheint alle Voraussetzungen zu besitzen, eine phantasievolle, starke Persönlichkeit und vor allem Mutter des ersten Wagner-Enkels, hervorgegangen aus ihrer Ehe mit dem jungen Dirigenten Franz Beidler. Doch die Schwester Eva und ihr Gatte, der Antisemitismustheoretiker Houston Stewart Chamberlain intrigieren erfolgreich bei Cosima. Schließlich versucht Isolde, obwohl sie de facto unzweifelhaft Wagners und Cosimas erstes Kind ist, per Vaterschaftsklage ihre Anrechte auf Bayreuth und das Wagnererbe zu sichern. Vergeblich, weil sie de jure keine Wagner-Tochter ist, denn Cosima war bei ihrer Geburt noch mit Hans von Bülow verheiratet. Da die Eva-Ehe kinderlos bleibt, muss Siegfried trotz Homosexualität ran, den die Festspiele für den Clan erhaltenden Nachwuchs zu zeugen mit Winifred, die dann Hitler fanatisch unterstützt. Die Isolde-Linie bleibt ausgeschlossen, die Siegfried-Linie gewinnt.
Das Bonmot von Karl Kraus, dass das Wort Familienbande einen Beigeschmack von Wahrheit habe, trifft das, was sich bei den Wagners in Bayreuth abspielte, wie die Faust aufs Auge. Iris Berben soll "Herrin" Cosima sein, diese aggressive Antisemitin und unerbittliche "Gralshüterin" von Wagners Geist und Idee. Doch für die Härte, scharfe Kontur, Unnahbarkeit und berechnende Raffinesse dieser monumentalen Frauengestalt hat Berben vor allem Starrheit parat, Gesicht und Aura bleiben bei aller verkniffenen Unerbittlichkeit zu freundlich-sympathisch. Und ganz so steif wird Cosima, diese leidenschaftliche, durchaus von enormen Gefühlsenergien durchpulste "Herrin" nicht gewesen sein. Heino Ferch verkörpert einen stets nach neuester Schnurrbartmode hergerichteten Gentleman-Drahtzieher, den fürchterlichen, sich wissenschaftlich gebenden Antisemiten Houston Stewart Chamberlain. Der möchte gern Isolde, muss sich aber mit der weniger attraktiven Eva begnügen.
Eheliche Pflichten im Anzug
Sehenswert machen diese redlich bemühte Wagner-Soap-Opera vor allem die strahlende Petra Schmidt-Schaller als beschwingte und dann kämpferische Isolde und Lars Eidinger als Siegfried. Die Facetten des Wagner-Sohns von seiner Homosexualität über die Mutterhörigkeit bis zum Einknicken vor der Familienräson mit nachfolgender Heirat vermag Eidinger ungemein geschmeidig und flexibel darzustellen. Man glaubt ihm die zaghaften Dandykühnheiten genauso wie die willensschwachen Feigheiten, wenn es darum geht, seine ihn immer verteidigende Schwester Isolde aus dem Clan auszustoßen. Das Dirigieren allerdings ist lachhaft.
Eine der besten Sequenzen charakterisiert die drei Paare - Isolde und Beidler, Eva und Chamberlain, Siegfried und seinen Freund Dorian - in witziger Parallelmontage fast ohne Worte beim Eheakt: Chamberlain vollzieht die ehelichen Pflichten im Anzug, Siegfried gibt sich Dorian im Wasser hin, und Isolde und ihr Künstler treiben es vergnügt nackt auf zusammenbrechendem Bett.
Während die erste Hälfte der Produktion passabel geraten ist, hat man's gegen Ende hin sehr eilig, Schlag auf Schlag: Winifred kriegt Siegfried, die vier Wagner-Enkelkinder sind schwuppdiwupp da, Friedelind ist rebellisch, Cosima stirbt in schwerem Kitsch, und vor der Tür steht schon Onkel Wolf, wie Hitler bei den Wagner-Enkeln hieß.
"Ano, explicitní. A taky velmi estetické, minimalistické, trošku dekadentní… a za mě fantastické. Krásné světlo ateliér vs. interéry, scény bez hudby střídá melancholický klavír, druhý rozhovor před focením jsem snad ani nemrkala aby mi neuniklo jediné gesto v obličeji herců. Herecké wow. Je to trošku umělecké dílko a v..."
"Režisér zpracoval osobní příběh, který si prožilo mnoho z nás. A myslím, že velmi dobře. Herecky přesvědčivé, technicky zmáknuté, mohli to trochu prostříhat. Velké plus za natáčení v autentickém prostředí."
"Výstižne natočené a herci to zvládli. Takéto snímky mi pripomínajú, že šikana stále žije (v súčasnosti aj v ročníkoch 1.stupňa ZŠ). Natočili to celkom mierne, za čo som rada aj kvôli tomu potkaníkovi. Milo ma prekvapilo, že sa Andrej možno neskoro, ale predsa len nedal celkom zblbnúť (vrátenie peňazí Mariovi)..."
"Příhěh s nostalgickou atmosférou pomalu plyne ale v dialozích se odehrává mnoho. Jsou plné emocí i když se kluci tváří, že o nic nejde. Nádech romantiky navozují vizuálně působivé záběry a ohlazují hrany příběhu. Vnīmám a přijímám."
"Po Choco Milk Shake a Happy Ending je tohle další minisérie od Strongberry. A vidím zde úplně stejný rukopis. Všichni čtyři hlavní představitelé jsou úžasně pohlední a roztomilí. Hlavní pár má vážně skvělou chemii. Roztomilost ale nezachrání slabší scénář, a zdlouhavost prvních epizod. Komu se líbily výše uvedené série, bude..."
"Další z filipínských filmů, který se do mě zavrtal hodně hluboko. Nádherný příběh. Jak dlouho člověk dokáže čekat na osudovou lásku, kolik smutku a bolesti dokáže snést. Navíc v době, která nebyla vůbec jednoduchá, což se ukazuje hned v začátku filmu. Krásně zahrané postavy Juna i Errola. Dvě nádherné..."
"Otto je NUDNÝ. Zřejmě největší handicap při seznamování. Obrovskou změnou je miniaturní vytetované B...jako Boris, který ho po návratu z expedice opouští. Jedinou "jistotou" tak zůstává kamarádka Lente, která se ale rozhodla s partnerem usadit v domečku, mimo Brusel. Stejně, jak jistoty zdánlivě mizí, otevírají se mu nové obzory...Online seznamování,..."
"Začalo to fajn, ale postupne ku koncu som sa v tom stratila. Najžhavejšia scéna pre mňa bola, keď Seon fotil Juna po ležiačky a on na ňom "sedel" viac ako všetky polohy, ktoré striedali."
"Spíše amatérský film ocení více fanoušci fantasy a sci-fi žánru, ač musím i já uznat, že některé momenty byly vtipné. Nejvíc se mi líbila závěrečná scéna s nádhernou krajinou."
"Dlouho jsem se na tento seriál chystala, ale pořád přicházely nějaké nové projekty, které Bed Friend vždycky předběhly :-D. Ale konečně na to došlo a jsem ráda. Hezký seriál, který se nevyhýbá vážným tématům. Romantická linka se mi líbila v začátku, pak to pro mě začalo trochu pokulhávat i dějově...."
"Nebylo to špatné. Bylo to hlavně zazpívané. Jedna důležitá píseň, jeden hodně zamilovaný kluk, druhý k tomu postupně došel. Co všechno se dá udělat pro to, abych mohla být někomu na blízku 🙂. A ach jo. Ty jejich kýble na hlavě 🙈. "Hodnotu přítele..."
"Muzikál? Hudební film? Hmmm ... na moje vnímání bych to spíše nazval jako delší krátký film s písněmi. Nejvyšší známku dávám za příběh, neboť se věnuje tomu nejkrásnějšímu citu na světě. V těch ostatních oblastech hodnocení se ale jedná spíše o takový film dietní s poloamatérským vyzněním."
"Chtíč a nebo láska na první pohled a nebo obojí? Malý kamínek z úsečky zvané život. A docela povedený.
"Když prohraješ, tak já budu nahoře."
"A pokud vyhraju já, budeme se potom vídat každý den."
https://mydramalist.com/34351-yuxiang-and-mark
"
"Jednoduchý, milý, něžný, láskyplný příběh. Super nápad pomalého sbližování přes hovory na balkoně, čmárání na stůl ve studovně...tvrdohlavý "čmárajko" 😁, "přemýšlení", občas doplněné ďáblíkem pokušitelem a svatouškem andílkem 😁. Skvělý. Překvapilo mě, jak se opravdu hodně rozdílná dvojice Diew a God vlastně k sobě skvěle hodila. Bolavá dušička, drobounký Diew/Park..."
"Někteří Thajci mají místo očí jen šterbinky a ve spojitosti se sympatickým zjevem a okouzlující roztomilou osobností mě zaujmou. Proto jsem propadl Asii. U tohoto seroše jsem se rozhodoval, zda vůbc do toho mám jít a po prvním díle, který jsem zhltl jako malinu, jsem si nebyl jist tou pro..."
Podmínky užívání www.gaytitulky.info. V případě dotazů, potížemi s funkčností nebo náměty ke zlepšení portálu nás prosím kontaktujte na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.|| erthos (moderátor) || deep (moderátor) || tomas106 (editor) || Hadonos(editor). Máte-li podezření na porušení obsahu autorských práv, neprodleně nás prosím kontaktujte na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. K fungování tohoto webu jsou zapotřebí tzv. cookies, proto svým využíváním této technologie souhlasíte samotným používáním služby (webových stránek gaytitulky.info). Pokud s tím nesouhlasíte, nepoužívejte tyto webové stránky.